Vyjednavači EU dosáhli dohody na konferenci COP28, jejímž cílem pro toto desetiletí je urychlit celosvětový přechod od fosilních paliv, ztrojnásobit obnovitelné zdroje energie a zdvojnásobit energetickou účinnost

Vyjednavači EU dosáhli dohody na konferenci COP28

V závěru 28. konference OSN o klimatu (COP28) v Dubaji se vyjednavačům Evropské unie a jejich partnerům z celého světa podařilo zachovat možnost splnit závazek stanovený v Pařížské dohodě, a sice omezit nárůst průměrné globální teploty na 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí. Při rokování se strany důkladně věnovaly odvětví energetiky a dohodly se, že v tomto desetiletí urychlí přechod od fosilních paliv, přijmou opatření ke snížení emisí o 43 % do roku 2030 a nasměrují svět na cestu k dosažení nulových čistých emisí do roku 2050, a to v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky.

Konference COP28 uzavírá první globální hodnocení v rámci Pařížské dohody. Cíle globálního závazku v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti, který prosazuje Komise, byly promítnuty do výsledků globálního hodnocení. Všechny strany se zavázaly, že do roku 2030 ztrojnásobí celosvětovou kapacitu energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobí tempo zvyšování energetické účinnosti. To dává silný impuls k přechodu od fosilních paliv. Dosaženo bylo i dohody o řešení emisí methanu a dalších emisí (jiných než CO2) v tomto desetiletí a o co nejrychlejším postupném ukončení neúčinných dotací na fosilní paliva, které neřeší energetickou chudobu nebo spravedlivou transformaci.

V globálním hodnocení se uznává, že svět v současné době není na dobré cestě ke snížení emisí o úroveň nezbytnou k omezení nárůstu teploty na 1,5 °C. Strany se proto dohodly na znovunastolení žádoucího směru, mimo jiné prostřednictvím slaďování vnitrostátních cílů a opatření s Pařížskou dohodou. Smluvní strany by měly své vnitrostátně stanovené příspěvky na rok 2035 předložit do zasedání COP30, které se uskuteční za dva roky, přičemž by měly být v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky a výsledky globálního hodnocení.

Globální hodnocení se rovněž zabývá prostředky k provedení nezbytné transformace. Dohodli jsme se na závěrečných krocích k určení nového kvantifikovaného cílev oblasti financování opatření v oblasti klimatu, který bude stanoven na konferenci v příštím roce. Významným krokem je rámec globálního cílev oblasti přizpůsobování se změně klimatu, který doprovází průlomová rozhodnutí o financování opatření v oblasti klimatu. Uznává se přitom skutečnost, že finanční prostředky na přizpůsobení se změně klimatu bude třeba výrazně navýšit, a to nad rámec požadovaného zdvojnásobení pro rok 2025. Výsledkem je pokrok v reformě mezinárodní finanční architektury, která bude uzpůsobena k řešení klimatické krize. EU konkrétně významným způsobem přispěla ke schválení a zprovoznění nového fondu reagujícího na ztráty a škody, přičemž do něj spolu s členskými státy přispěla částkou přesahující 400 milionů eur, což představuje více než dvě třetiny původně přislíbeného financování.

Klíčové události a oznámení učiněná na konferenci COP28

Konečné výsledky dosažené na konferenci COP28 doplňují četné dohody uzavřené v posledních dvou týdnech, mimo jiné na Světovém summitu o opatřeních v oblasti klimatu, jehož se zúčastnila předsedkyně von der Leyenová. Spolu s předsednictvím COP28 dne 2. prosince oznámila globální závazek týkající se obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti s cílem ztrojnásobit do roku 2030 kapacitu pro energii z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobit opatření v oblasti energetické účinnosti. Tím byly položeny základy pro výsledek jednání o této otázce. Předsedkyně von der Leyenová prohlásila, že EU v příštích dvou letech investuje 2,3 miliardy eur z rozpočtu EU na podporu transformace energetiky v evropském sousedství a na celém světě.

Předsedkyně rovněž oznámila finanční podporu EU a jejích členských států ve výši 175 milionů eur na snížení emisí metanu. V Dubaji se zúčastnila zahajovací akce iniciativy „Coal Transition Accelerator“ a zahájila činnost klimatického klubu. Podpořila rovněž vietnamský plán mobilizace zdrojů, který je dalším krokem Vietnamu při provádění partnerství pro spravedlivou transformaci energetiky.

Výkonný místopředseda Maroš Šefčovič během prvního místního summitu o opatřeních v oblasti klimatu uvedl, že Komise podporuje zásady a cíle prohlášení koalice COP28 pro víceúrovňová partnerství s vysokými ambicemi (CHAMP). Oznámil rovněž první dva evropské projekty, které budou podpořeny partnerstvím EU Catalyst, a příspěvek týmu Evropa ve výši 20 miliard eur na iniciativu Afriky a EU v oblasti zelené energie. Jménem EU potvrdil prohlášení COP28 o klimatu a zdravía podepsal memorandum o porozumění s Hondurasem s cílem vytvořit strategické partnerství v oblasti lesnictví, jehož ambicí je obnovit 1,3 milionu hektarů lesů.

Komisař Sinkevičiuspodepsal společné prohlášení o partnerství v oblasti udržitelné vody s Egyptem a komisař Lenarčič jménem EU potvrdil prohlášení COP28 o klimatu, pomoci, obnově a míru. Na konferenci COP28 EU rovněž zahájila iniciativu týmu Evropa týkající se hodnotových řetězců bez odlesňování. Komise se rovněž zavázala poskytnout 1 milion eur na nedávno zahájené partnerství v oblasti modrého Středomoří.

Komise uspořádala téměř 100 doprovodných akcí v Pavilonu EU v Dubaji a online, které se týkaly široké škály otázek, jako je ochrana biologické rozmanitosti a obnova přírody, energetická bezpečnost a ekologická transformace, čistá doprava, trhy s uhlíkem, udržitelné financování, zabezpečení potravin a vody a výzkum a inovace. Mezi nimi byly například dialog, který vedl komisař Hoekstra se zástupci mládeže z celého světa, akce na vysoké úrovni o trzích s uhlíkem, již uspořádala předsedkyně von der Leyenová a jíž se účastnily MMF, WTO a Světová banka, či dva energetické dny EU s komisařkou Simsonovou.

Souvislosti

Podle Pařížské dohody z roku 2015 souhlasilo 194 zemí s předložením vnitrostátně stanovených příspěvků, které představují jejich individuální cíle v oblasti snižování emisí. Společně by do konce století měly přispět k cíli udržet nárůst průměrné globální teploty pod 2 °C a co nejvíce se blížit hodnotě 1,5 °C. Ve zprávách Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) zaznívá varování, že svět má dosáhnout průměrného nárůstu teploty o 1,5 °C již v příštích dvou desetiletích a že ekologické katastrofě by pomohlo zabránit pouze okamžité drastické snížení emisí skleníkových plynů. Tato úroveň nárůstu teploty by měla mimořádně škodlivé účinky, které by představovaly existenciální hrozbu.

Evropská unie je světovým lídrem, pokud jde o klimatická opatření, neboť od roku 1990 již snížila své emise skleníkových plynů o 32,5 %, přičemž její ekonomika zároveň vzrostla o více než 60 %. V Zelené dohodě pro Evropu, která byla představena v prosinci 2019, EU dále zvýšila své úsilí v oblasti klimatu a zavázala se k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Tento cíl se stal právně závazným poté, co byl v červenci 2021 přijat a vstoupil v platnost evropský právní rámec pro klima. Právní rámec pro klima stanoví mimo jiné střednědobý cíl snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Tento cíl pro rok 2030 byl UNFCCC oznámen v prosinci 2020 jako vnitrostátně stanovený příspěvek EU podle Pařížské dohody.

V roce 2021 předložila EU balíček návrhů, jejichž cílem je upravit její politiky v oblasti klimatu, energetiky, využívání půdy, dopravy a zdanění tak, aby se čisté emise skleníkových plynů snížily do roku 2030 alespoň o 55 %. Většina těchto návrhů již byla v plném rozsahu přijata a EU a její členské státy se zaměřily na provádění těchto politik za účelem dosažení pokroku v oblasti ekologické transformace. Evropská unie dne 16. října předložila aktualizaci svého vnitrostátně stanoveného příspěvku, aby prokázala, že je na cestě k překročení 55% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 oproti úrovním z roku 1990. Podle odhadů Komise povede plné provedení balíčku právních předpisů „Fit for 55“ ke snížení o 57 %. Příští kolo vnitrostátně stanovených příspěvků týkajících se snížení emisí po roce 2030 by mělo být předloženo do roku 2025.

Financování opatření v oblasti klimatu má zásadní význam pro podporu zranitelných komunit, aby se mohly chránit před dopady změny klimatu, a pro podporu udržitelného ekonomického růstu. Rozvinuté země se zavázaly, že v období let 2020–2025 uvolní v rámci mezinárodního financování opatření v oblasti klimatu celkem 100 miliard USD ročně, aby pomohly nejzranitelnějším zemím a zejména malým ostrovním státům v jejich úsilí o zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. EU je největším dárcem, přičemž její příspěvek se stabilně zvyšuje na přibližně třetinu cíle.