Komise vítá politickou dohodu o nových pravidlech pro snížení energetické náročnosti budov v rámci EU

Nová pravidla ke snížení energetické náročnosti budov v rámci EU

Komise vítá předběžnou dohodu mezi Evropským parlamentem a Radou, jíž bylo dnes dosaženo a která se týká snížení emisí z budov a spotřeby energie v nich v rámci EU. Posílená směrnice o energetické náročnosti budov podpoří úsilí EU o dekarbonizaci budov v celé Unii. Jedná se o oblast, v níž konkrétní dopad Zelené dohody pro Evropu zlepší kvalitu života lidí v jejich domácnostech a na pracovištích a sníží jim účty za energii. Tato dohoda rovněž posílí energetickou nezávislost Evropy v souladu s plánem REPowerEU a přinese silné ekonomické opodstatnění pro čistší odvětví budov v EU.

Budovy s lepšími parametry, díky nimž se sníží účty za energii a emise

Revidovaná směrnice stanoví řadu opatření, která pomohou vládám EU strukturálně zlepšit energetickou náročnost budov, přičemž zvláštní zřetel bude brán na budovy s nejhoršími parametry.

• Každý členský stát přijme vlastní vnitrostátní trajektorii ke snížení průměrné spotřeby primární energie obytných budov o 16 % do roku 2030 a 20–22 % do roku 2035 a s přihlédnutím k okolnostem daného členského státu umožní dostatečnou flexibilitu. Členské státy si mohou zvolit budovy, na něž se zaměří, a jaká opatření přijmou.
• Opatření budou muset zajistit, aby alespoň 55 % snížení průměrné spotřeby primární energie bylo dosaženo renovací energeticky nejnáročnějších budov.
• Pokud jde o fond budov s nebytovými prostory, vyžadují revidovaná pravidla jeho postupné zlepšování prostřednictvím minimálních norem energetické náročnosti. Díky tomu bude možné 16 % energeticky nejnáročnějších budov renovovat do roku 2030 a do roku 2033 26 % těchto budov.
• Členské státy budou mít možnost vyjmout z těchto povinností určité kategorie obytných budov i budov s nebytovými prostory, včetně historických budov nebo rekreačních domů.
• Lepší certifikáty energetické náročnosti budou založeny na společném vzoru EU a společných kritériích, aby byli občané lépe informování a aby bylo v celé EU snazší rozhodovat o finančních prostředcích.
• V zájmu boje proti energetické chudobě a snížení účtů za energii budou muset finanční opatření motivovat a doprovázet renovace a zaměřovat se zejména na zranitelné zákazníky a energeticky nejnáročnější budovy, v nichž žije vyšší podíl domácností trpících energetickou chudobou.
• Členské státy budou rovněž muset zajistit, aby existovaly záruky pro nájemníky, které pomohou řešit riziko vystěhování zranitelných domácností způsobené nepřiměřeným zvýšením nájemného po renovaci.

Spuštění vlny renovací

Revidovaná směrnice o energetické náročnosti budov obsahuje opatření ke zlepšení strategického plánování renovací i nástrojů k zajištění toho, aby k těmto renovacím docházelo. Podle dohodnutých ustanovení členské státy:

• vypracují vnitrostátní plány renovací budov, aby se stanovily vnitrostátní strategie pro dekarbonizaci fondu budov a způsob řešení zbývajících překážek, jakými jsou financování, odborná příprava a přilákání kvalifikovanějších pracovníků,
• zavedou vnitrostátní systémy pasů pro renovaci budov, které budou vodítkem pro vlastníky budov při postupných renovacích směřujících k budovám s nulovými emisemi,
• zřídí jednotná kontaktní místa pro majitele domů, malé a střední podniky a všechny aktéry v hodnotovém řetězci renovací, aby se jim dostalo specializované a nezávislé podpory a pokynů. 

Dohoda navíc EU pomůže při postupném vyřazování kotlů na fosilní paliva z provozu. Od 1. ledna 2025 již nebudou povolovány dotace na instalaci samostatných kotlů na fosilní paliva. Revidovaná směrnice zavádí jasný právní základ pro to, aby členské státy stanovily požadavky na zdroje tepla na základě emisí skleníkových plynů, druhu používaného paliva nebo minimálního podílu energie z obnovitelných zdrojů využívané k vytápění. Členské státy budou rovněž muset stanovit konkrétní opatření pro postupné ukončování používání fosilních paliv při vytápění a chlazení s cílem do roku 2040 úplně vyřadit z provozu kotle na fosilní paliva. 

Podpora udržitelné mobility

Dohoda rovněžpodpoří rozšíření udržitelné mobility díky ustanovením o položení kabeláže, elektrických dobíjecích stanicích a parkovacích místech pro jízdní kola. Položení kabeláže se stane normou pro nové a renovované budovy, což usnadní přístup k dobíjecí infrastruktuře a přispěje k ambicím EU v oblasti klimatu. Kromě toho tu budou též posílené požadavky na počet dobíjecích stanic v obytných budovách i budovách s nebytovými prostory. Členské státy budou rovněž muset odstranit překážky bránící instalaci dobíjecích stanic, aby v praxi fungovalo „právo na připojení“. Celkově budou dobíjecí stanice muset umožňovat inteligentní dobíjení a případně obousměrné nabíjení. Ustanovení rovněž zajistí dostatečný parkovací prostor pro jízdní kola, včetně nákladních jízdních kol.  

Norma týkající se nulových emisí u nových budov

Díky revidované směrnici budou nulové emiseu nových budov normou. Podle dohody musí všechny nové obytné budovy i budovy s nebytovými prostory na daném místě vykazovat nulové emise z fosilních paliv, a to od 1. ledna 2028 u budov ve veřejném vlastnictví a od 1. ledna 2030 u všech ostatních nových budov s možností zvláštních výjimek.

Členské státy budou muset rovněž zajistit, aby nové budovy byly připraveny na instalaci zařízení na solární energii, což znamená, že na ně bude možné umístit střešní fotovoltaické panely nebo zařízení pro solární tepelnou energii. Instalace zařízení na výrobu solární energie bude u nových budov normou. U stávajících veřejných budov a budov s nebytovými prostory bude třeba zařízení na výrobu solární energie postupně instalovat, a to počínaje rokem 2027, pokud je to technicky, ekonomicky a funkčně proveditelné. Tato ustanovení vstoupí v platnost v různých termínech v závislosti na typu a velikosti budovy. 

Další postup

Dnešní předběžná dohoda musí být nyní formálně přijata Evropským parlamentem a Radou. Jakmile bude tento proces dokončen, bude nový právní předpis zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost.

Souvislosti

Budovy jsou odpovědné za přibližně 40 % spotřeby energie v EU, více než polovinu spotřeby plynu v EU (zejména prostřednictvím vytápění, chlazení a teplé užitkové vody) a 36 % emisí skleníkových plynů souvisejících se spotřebou energie. V současné době je přibližně 35 % budov EU starších 50 let a téměř 75 % fondu budov je energeticky neefektivní. Průměrná roční míra energetických renovací přitom činí jen asi 1 %.

V roce 2020 předložila Komise svou strategii „vlna renovací budov“ jako součást Zelené dohody pro Evropu, přičemž klíčovou iniciativou je revize směrnice o energetické náročnosti budov. Jak je uvedeno ve strategii „vlna renovace budov“, klade si Komise za cíl do roku 2030 alespoň zdvojnásobit míru renovacía zajistit, aby renovace vedly k vyšší energetické účinnosti budov a většímu využívání obnovitelných zdrojů v nich. Návrh Komise na revizi směrnice o energetické náročnosti budov v prosinci 2021 byl v rámci plánu REPowerEU v květnu 2022 dále doplněn o další prvky týkající se umísťování zařízení na solární energii na budovy.

Quote