Konference SANTINI 2023 představí komplexnost práce tohoto geniálního barokního stavitele

Byl Jan Blažej Santini-Aichel (1667–1723) více stavitelem, urbanistou, nebo krajinářem? Nakolik jeho stavební umění předběhlo svou dobu? A známe všechny jeho realizace na území České republiky? A jak dokázal v jedné osobě spojit navrhování staveb a dohled nad jejich realizacemi a zároveň provozem? Hvězdně obsazená odborná konference SANTINI 2023, která se koná 7. prosince v Mezinárodním duchovním centru Pražská křižovatka u příležitosti výročí 300 let od úmrtí tohoto světoznámého barokního tvůrce, nabídne řadu dalších otázek. Přizvaní odborníci si připravili řadu odpovědí i odborných hypotéz a přítomné publikum provedou po zhruba dvaceti Santiniho stavbách.

„Komplexnost Santiniho-tvůrce je nezměrná. I v současnosti je pro nás, stavební inženýry a techniky, velkou inspirací. Mimo jiné tím, že dokázal definovat ideu, zpracovat detailní projekt, a navíc na provedení všech staveb dohlížet. Díky tomuto autorskému dozoru, což je stále aktuální téma i pro nás, se jeho díla dochovala až do dnešních dnů,“ domnívá se Ing. Robert Špalek, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), která nad konferencí převzala záštitu. Hlavním organizátorem konference je Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, spolupořadatelem Národní památkový ústav.

Během konference se přítomní seznámí s řadou staveb tohoto českého architekta italského původu, působícího v Čechách a na Moravě v první čtvrtině 18. století. Historici umění a architektury, památkáři i odborníci na architekturu a stavební umění publiku přiblíží kláštery, poutní místa, kostely či kaple, ale rovněž šlechtické paláce nebo hospodářské dvory nesoucí rukopis Jana Blažeje Santini- ⁠ Aichela.

„Podobná víceoborová setkání mají nejen kunsthistorický přínos, ale zároveň napřimují cesty mezi jednotlivými obory a odborníky. Pomáhají zlepšovat vztahy mezi představiteli orgánů ochrany památkového fondu a stavebními odborníky. Zároveň prohlubují spolupráci mezi ČKAIT a zástupci veřejné správy,“ vysvětluje Bc. Libor Honzárek, profesí stavař a nový člen Představenstva ČKAIT, který je od roku 2014 předsedou Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a místostarostou Havlíčkova Brodu.

Přednášky se zaměří na p outní kostel na Zelené hoře u žďárského cisterciáckého kláštera, klášter na Zbraslavi, kapli sv. Anny v Panenských Břežanech nebo na kapli Jména Panny Marie v Mladoticích. Dále se budou věnovat plaskému cisterciáckému opatství, s nímž je spojen rovněž nově zrekonstruovaný poutní chrám a proboštství Mariánská Týnice u Kralovic.

Prostor dostanou rovněž méně známé stavby: zámek v Lázních Bělohrad (okres Jičín) a proboštství u kláštera Pohled (okres Havlíčkův Brod), u nichž je Santiniho autorství teprve prokazováno. Totéž platí pro farní kostel na panství Sadová u Hradce Králové nebo pro méně známé hospodářské dvory Lhotka a Podzámek na bývalém panství Opočno.

Prezentující odborníci rozprostřeli zájem do všech tří Santiniho tvůrčích období. Již ve svých 23 letech navrhoval velmi složité, do detailu promyšlené stavby, které mají své předobrazy ve špičkové evropské architektuře. To, jak se s nimi mohl seznámit, je předmětem bádání, stejně jako symboly skryté v řadě jeho realizací. Santiniho poslední období je pak kunsthistoriky přímo označováno jako tajemné. I po 300 letech je fascinující jeho schopnost propojit filigránsky řešené interiéry, hmotu staveb, zahrady a okolní krajinu. V tomto směru měl tento barokní stavitel, pracující často s gotickým tvaroslovím, doslova renesanční rozměr.