EU na konferenci COP28 vyzve k urychlenému snižování emisí a přechodu na čistou energii

EU na konferenci COP28 vyzve k urychlenému snižování emisí

Na konferenci OSN o změně klimatu COP28, která se koná od 1. prosince v Dubaji, vyzve Evropská unie všechny smluvní strany, aby přijaly naléhavá opatření ke snížení emisí skleníkových plynů v tomto desetiletí a dodržovaly závazky, které přijaly v rámci Pařížské dohody s cílem omezit globální oteplování na úroveň nižší než 2 °C a usilovat o hodnotu 1,5 °C.

Předsedkyně Komise von der Leyenová se zúčastní světového summitu o opatřeních v oblasti klimatu, kterým bude konference COP28 oficiálně zahájena a který se bude konat ve dnech 1. a 2. prosince. Dne 1. prosince bude v pavilonu EU společně se zástupci Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a Světové obchodní organizace hostitelkou akce na vysoké úrovni na podporu trhů s uhlíkem v souladu s Pařížskou dohodou, jakož i zahajovací akce pro průlomové energetické projekty EU-Catalyst a akce věnované partnerství pro spravedlivou transformaci energetiky s Vietnamem. Dne 2. prosince oznámí předsedkyně von der Leyenová společně s předsednictvím COP28 globální závazek týkající se obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti, jehož cílem je do roku 2030 ztrojnásobit instalovanou kapacitu energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobit opatření v oblasti energetické účinnosti. Vystoupí rovněž na summitu „Super-Pollutants“ o znečišťujících látkách s krátkou životností (superpolutantech), zúčastní se úvodní akce iniciativy „CoalTransition Accelerator“ (CTA), zapojí se do kulatého stolu na téma globálního hodnocení o způsobech provádění a společně s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem přednese na plenárním zasedání oficiální prohlášení EU.

Od 6. prosince povede vyjednávací tým EU v rámci formálního rozhodovacího procesu COP28 komisař pro opatření v oblasti klimatu Wopke Hoekstra. Konference COP28 bude vyvrcholením prvního globálního hodnocení v rámci Pařížské dohody, které bude příležitostí k tomu, aby všechny smluvní strany posoudily dosažený pokrok a nezbytná opatření k úpravě našeho směřování k bezpečnějšímu klimatu a dodržení cílů Pařížské dohody. EU bude všechny partnery vybízet, aby se v rámci zvyšujících se celosvětových ambicí v oblasti zmírňování změny klimatu dohodli na globálních cílech v oblasti energetiky, usilujících o urychlení postupného ukončování používání fosilních paliv bez omezování emisí. EU si stanovila tyto cíle pro vyjednávání:

ztrojnásobení celosvětové kapacity energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobení míry zvyšování energetické účinnosti do roku 2030,
dosažení dohody o postupném ukončení používání fosilních paliv bez omezování emisí,
zajištění toho, aby ve spotřebě fosilních paliv bylo dosaženo vrcholu před rokem 2030,
postupné ukončování dotací na fosilní paliva, které neřeší energetickou chudobu ani spravedlivou transformaci.

Globální hodnocení musí rovněž stanovit jasné očekávání, že smluvní strany okamžitě zahájí práci na cílech pro období po roce 2030 (vnitrostátně stanovené příspěvky) a že tyto cíle budou představovat snížení všech skleníkových plynů v rámci celého hospodářství, což odpovídá požadavku zabránit nárůstu teploty o 1,5 °C a dosáhnout celosvětového hospodářství s nulovými čistými emisemi do poloviny století. Kromě toho bude vyjednávací tým Evropské unie prosazovat rychlejší provádění stávajících závazků s cílem přejít od ambiciózních slov ke konkrétním činům, mimo jiné dosažením pokroku u pracovního programu pro zmírňování změny klimatu v zájmu urychleného zvýšení ambicí v oblasti zmírňování a provádění v tomto kritickém desetiletí.

Pokud jde o přizpůsobení se změně klimatu, EU je odhodlána dosáhnout jasného pokroku při plnění globálního cíle v této oblasti. Při přizpůsobování se změně klimatu a zachování biologické rozmanitosti hrají klíčovou úlohu přírodě blízká řešení v souladu s celosvětovým rámcem pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu podepsaným v loňském roce.

V otázce ztrát a škod bude EU nadále usilovat o nalezení účinných řešení, jež by uspokojila různorodé potřeby zranitelných zemí na celém světě, které dopadům změny klimatu již čelí. Bude chtít v tomto směru navázat na dynamiku nedávné dohody o fondu pro kompenzaci ztrát a škod. EU je odhodlána zajistit fungování fondu s širokou základnou přispěvatelů a bude připravena zaujmout v rámci svého příspěvku k tomuto fondu vedoucí úlohu v souvislosti s ambiciózními výsledky konference COP28, mimo jiné v oblasti zmírňování změny klimatu.

Budeme spolupracovat s rozvinutými zeměmi, abychom zajistili, že navýší své příspěvky na financování opatření v oblasti klimatu tak, aby byl roční cíl ve výši 100 miliard USD nadále plněn. V roce 2022 přispěla EU na veřejné financování opatření v oblasti klimatu rekordní částkou ve výši 28,5 miliardy EUR (přibližně 30 miliard USD). Z předběžných údajů OECD vyplývá, že cíl ve výši 100 miliard USD byl v roce 2022 splněn, ale rozvinuté země budou muset i nadále své příspěvky zvyšovat s cílem zajistit, aby bylo možné dosáhnout celosvětové klimatické neutrality na začátku druhé poloviny tohoto století.

Komise uspořádá v pavilonu EU v Dubaji téměř 100 doprovodných akcí. Tyto akce se budou zabývat širokou škálou otázek souvisejících s klimatem, jako je ochrana biologické rozmanitosti a obnova přírody, energetická bezpečnost a ekologická transformace, čistá doprava, trhy s uhlíkem, udržitelné financování, zabezpečení potravin a vody a výzkum a inovace. Těchto a dalších akcí COP28 se zúčastní několik členů sboru komisařů, včetně výkonného místopředsedy Maroše Šefčoviče (1. – 6. prosince), místopředsedkyně Dubravky Šuicové (8. prosince), komisaře Johannese Hahna (2. – 3. prosince), komisaře Janeze Lenarčiče (3. prosince), komisařky Kadri Simsonové (3. – 5. prosince), komisaře Virginijuse Sinkevičiuse (9. prosince). Jejich úplný program je k dispozici zde.

Souvislosti

Podle Pařížské dohody z roku 2015 souhlasilo 194 zemí s předložením vnitrostátně stanovených příspěvků, které představují jejich individuální cíle v oblasti snižování emisí. Společně by měly tyto příspěvky zajistit, že se průměrná globální teplotní změna do konce století udrží pod 2 °C a co nejvíce se přiblíží k hodnotě 1,5 °C. Zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2022 varovaly, že svět má úrovně 1,5 °C dosáhnout v příštích dvou desetiletích a že zabránit ekologické katastrofě pomůže pouze okamžité razantní snížení emisí uhlíku. Tato úroveň nárůstu teploty by měla mimořádně škodlivé účinky, které by představovaly existenciální problém.

Evropská unie je světovým lídrem, pokud jde o klimatická opatření, neboť od roku 1990 již snížila své emise skleníkových plynů o 32,5 %, přičemž její ekonomika zároveň vzrostla o více než 60 %. V Zelené dohodě pro Evropu, která byla představena v prosinci 2019, EU dále zvýšila své úsilí v oblasti klimatu a zavázala se k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Tento cíl se stal právně závazným poté, co byl v červenci 2021 přijat a vstoupil v platnost evropský právní rámec pro klima. Právní rámec pro klima stanoví mimo jiné střednědobý cíl snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Tento cíl pro rok 2030 byl UNFCCC oznámen v prosinci 2020 jako vnitrostátně stanovený příspěvek EU podle Pařížské dohody.

V roce 2021 předložila EU balíček návrhů, jejichž cílem je upravit její politiky v oblasti klimatu, energetiky, využívání půdy, dopravy a zdanění tak, aby se čisté emise skleníkových plynů snížily do roku 2030 alespoň o 55 %. Většina těchto návrhů již byla v plném rozsahu přijata a EU a její členské státy se zaměřily na provádění těchto politik za účelem dosažení pokroku v oblasti ekologické transformace. Evropská unie dne 16. října předložila aktualizaci svého vnitrostátně stanoveného příspěvku, aby prokázala, že je na cestě k překročení 55% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 oproti úrovním z roku 1990. Podle odhadů Komise povede plné provedení balíčku právních předpisů „Fit for 55“ ke snížení o 57 %. Příští kolo vnitrostátně stanovených příspěvků týkajících se snížení emisí po roce 2030 by mělo být předloženo do roku 2025.

Financování opatření v oblasti klimatu má zásadní význam pro podporu zranitelných komunit, aby se mohly chránit před dopady změny klimatu, a pro podporu udržitelného ekonomického růstu. Rozvinuté země se zavázaly, že v období let 2020–2025 uvolní v rámci mezinárodního financování opatření v oblasti klimatu celkem 100 miliard USD ročně, aby pomohly nejzranitelnějším zemím a zejména malým ostrovním státům v jejich úsilí o zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. EU je největším dárcem, přičemž její příspěvek se stabilně zvyšuje na přibližně třetinu cíle. Ostatní dárcovské země musí své úsilí zintenzívnit a zbývající deficit odstranit.