100 let od velkého zemětřesení v japonském Kanto. Zemřelo přes 100 tisíc lidí
Swiss Re Institute (SRI) vydal publikaci o odkazu velkého zemětřesení, jež postihlo před 100 lety region Kanto v Japonsku, do něhož patří rovněž Tokio.
Není žádným překvapením, že Japonsko je globálním lídrem ve vynucování přísných stavebních předpisů a realizaci opatření zmírňujících přírodní katastrofy. Přesto i dnes existuje v Japonsku značný potenciál pro vznik obrovských škod, a to vzhledem k velké zalidněnosti většiny oblastí Japonska a k velkým majetkovým hodnotám v nich koncentrovaných. SRI odhaduje, že jediné zemětřesení by mohlo – v závislosti na lokalitě – způsobit pojištěné škody v rozmezí od 130 do 150 mld. USD. Na základě zmíněné publikace prezentuje SRI tyto hlavní závěry či informace:
- velké zemětřesení v regionu Kanto je stále historicky nejhorší přírodní katastrofou, jež postihla Japonsko. Tato katastrofa si vyžádala přes 100 000 lidských životů a vyvolala ekonomické škody zhruba ve výši jedné třetiny hrubého domácího produktu Japonska vytvořeného v roce 2023,
- přes mimořádné vylepšení strukturální odolnosti staveb je seismické riziko[1] v Japonsku stále extrémně vysoké,
- vysoká koncentrace obyvatelstva a bohatství v regionu Tokio znamená, že silné zemětřesení by mohlo způsobit pojištěné škody v odhadované výši od 130 do 150 mld. USD,
- to by byla historicky vůbec nejvyšší globální pojištěná škoda z jedné katastrofické přírodní události.
Pokud jde o zemětřesení v regionu Kanto před 100 lety, tak SRI dále upřesňuje, že počet obětí činil 105 000, což je nejvyšší ztráta lidských životů v Japonsku vyvolaná zemětřesením. Úmrtí byla způsobena ponejvíce požáry a následnými otřesy. Zemětřesení mělo magnitudo 7,9 a epicentrum se nacházelo v jižní hustě zalidněné části regionu Kanto. Jak bylo již výše uvedeno, celkové ekonomické škody se dostaly zhruba na jednu třetinu hrubého domácího produktu Japonska vyprodukovaného v roce 2023.
Tato přírodní katastrofa podnítila v Japonsku přípravu silné prevence rizik a všeobecné připravenosti, a to s ohledem na vysokou pravděpodobnost dalších „tvrdých“ zemětřesení. Nicméně přes přísné stavební předpisy a jiná opatření by mohla zemětřesení v Japonsku vést k ohromným škodám. Například zemětřesení o síle 7,3 Richterovy stupnice v tokijské aglomeraci či blízko ní by mohlo způsobit (za současných cen) podle SRI ekonomické škody v rozsahu cca 1 bilion USD. Přitom pojištěné škody by mohly být téměř dvakrát vyšší než je roční průměr škod ze všech přírodních katastrof ve světě za posledních 10 let.
Japonsko patří k zemím, jež jsou nejvíce ohroženy možným zemětřesením, což potvrzují i historické údaje. Je až neuvěřitelné, že od roku 1950 bylo zasaženo čtyřmi velkými zemětřeseními o síle 8 či více Richterovy stupnice a 148 středně závažnými zemětřeseními o síle 5–7. Tokijský výbor pro řízení katastrof odhaduje, že pravděpodobnost opakování zemětřesení o síle 7,9 Richterovy stupnice, jež by mohlo zasáhnout město, se blíží v příštích 30 letech 6 %. Proto se stávající stavební předpisy neustále aktualizují, aby se zvýšila seismická odolnost budov.
Díky těmto vysokým standardům si zemětřesení (a tsunami) v roce 2011 v Tohoku o síle 9 stupňů vyžádalo pouze málo lidských životů, i když bylo historicky nejsilnějším zemětřesením, jež udeřilo v Japonsku, a čtvrtým nejsilnějším ve světě. I když zasáhlo v zásadě venkovský region, tak ekonomické škody překročily hranici 280 mld. USD (očištěno od inflace), čímž byly nejvyšší ve světě od roku 1970, pokud jde o škody z titulu přírodních katastrof. Tato událost přitom odhalila zranitelná místa. Většina úmrtí a zhruba jedna třetina ekonomických škod byla totiž způsobena následnými vlnami tsunami, které narušily preventivní mořské hráze či stěny. Z tohoto důvodu byly tyto ochranné hráze zvýšeny, čímž by měla být připravenost vyšší než v roce 2011.
Je ale skutečností, že v Japonsku existuje velký počet budov postavených před rokem 1981, kdy proběhla poslední velká úprava stavebního zákona. Jestliže by nyní nastalo v regionu Kanto opětně velké zemětřesení, tak počet obětí a ekonomické ztráty by byly enormní. V regionu totiž žije cca 39 mil. obyvatel, což je čtyřikrát více než v roce 1920. V roce 2019 zde bylo vytvořeno 39,3 % japonského hrubého domácího produktu. Tokijské úřady odhadují, že zemětřesení o síle 7,3 Richterovy stupnice by si mohlo vyžádat 6 000 lidských životů a mohlo by zničit nebo závažně poškodit více než 190 000 nemovitostí. Celkové ekonomické škody by se mohly vyšplhat až na zhruba 940 mld. USD (v dnešních cenách).
V Japonsku je upisovací riziko, co se týče zemětřesení, sdíleno vládou a soukromým sektorem. Přestože japonské pojišťovny provozující neživotní pojištění jsou kapitálově odolné, a to i při přísné solventnostní regulaci, tak riziko zemětřesení v Tokiu zůstává hlavní hrozbou, která vede k neustálému zdokonalování plánování nejhorších možných scénářů a modelování všech škodních faktorů.
[1]Seismické riziko se definuje např. takto: „Seismické riziko kombinuje výpočty seismického ohrožení s informacemi o tom, kolik lidí na daném místě žije, o stabilitě budov a infrastruktuře. Čím vyšší riziko, tím ničivější dopad potenciálního zemětřesení v dané oblasti můžeme očekávat.“
Viz https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/vedy-o-zemi/Zemetreseni-v-Turecku-predpovedet-misto
-a-cas-nelze-upozornuji-seismologove/#:~:text=Seismické%20ohrožení%20pracuje%20se%20znalostí%20geologie%20a
%20tektoniky,daném%20místě%20žije%2C%20o%20stabilitě%20budov%20a%20infrastruktuře.
oPojištění.cz
informace ze světa pojištění a risk managementu
Zpravodajský portál, který poskytuje komplexní zpravodajství ze světa pojištění a risk managementu. Denně přináší aktuální zprávy o vývoji pojistného trhu, odborné analýzy, informace o nabízených pojistných produktech a rozhovory s významnými osobnostmi pojišťovnictví.
Více informací na: www.opojisteni.cz
Poslední zprávy z rubriky Pojištění:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Okénko finanční rady
Ondřej Vacek, Ušetřeno.cz
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Iva Grácová, Bezvafinance
Jak se připravit na nečekané výdaje: Tipy na vytvoření a správu nouzového fondu
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Energie dál zlevňovat nebudou, vyplatí se fixovat aktuální ceny?
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
U nehod bez zimních pneumatik mohou pojišťovny krátit plnění
Lukáš Raška, Portu
Portu vydělalo svým uživatelům už přes 5 miliard, spravuje jim více než 36 miliard korun