Ulf Kristersson – premiér, který vede Švédsko do NATO (Lídři EU)

V dalším dílu série „Lídři EU“ si tentokrát představíme švédského premiéra Ulfa Kristerssona. Ten se v dětství věnoval gymnastice, vystudoval ekonomii a následně po mnoho let vedl švédskou opozici. V loňském roce vůbec poprvé ve švédské historii sestavil vládu za podpory krajně pravicové strany, s níž plánuje vymýcení kriminality a zpřísnění migračních zákonů.

MLÁDÍ, STUDIUM A OSOBNÍ ŽIVOT

Ulf Kristersson se narodil 29. prosince 1963 ve švédském Lundu do rodiny ekonoma Larse Kristerssona a učitelky Karin Kristersson. V dětství se věnoval gymnastice, ale následně se již v době dospívání začal zajímat o politiku.

Během studia na střední škole předsedal Lize mladých umírněných, mládežnické organizaci politické strany Umírněných. Po maturitě absolvoval vojenskou službu a následně vystudoval ekonomii na univerzitě v Uppsale.

Kristersson se v roce 1991 oženil s podnikatelkou a PR konzultantkou Birgittou Ed. Kristerssonova manželka nějakou dobu podnikala v Číně, odkud později společně adoptovali 3 dcery.

POLITICKÁ KARIÉRA

V roce 1991 se Kristersson stal poprvé poslancem švédského parlamentu Riksdagu, kde následně působil 10 let. Během této doby byl členem výboru pro sociální pojištění (1994-2000), výboru pro vzdělávání (1991-1998) a výboru pro trh práce (1991-1998). V tomto období také pracoval jako marketingový manažer liberálního think-tanku Timbro, který se zabývá volným trhem.

V roce 2002 se Kristersson stal obecním zmocněncem pro finanční a hospodářské záležitosti (fakticky starostou) malého města Strängnäs. V této funkci setrval až do roku 2006, kdy se stal místostarostou Stockholmu. Mezitím se Kristerssonův odvěký politický rival Fredrik Reinfeldt vyšvihl v roce 2003 do čela Umírněných a v roce 2006 se stal premiérem. V roce 2010 Reinfeldt jmenoval Kristerssona ministrem sociálního zabezpečení. V roce 2014 se stal znovu poslancem a působil jako místopředseda finančního výboru a jako hospodářsko-politický mluvčí.

KRISTERSSON JAKO ŠVÉDSKÝ PREMIÉR

Kristersson byl v roce 2017 zvolen předsedou strany Umírněných, téměř 5 let pak zastával úlohu vůdce opozice. Po parlamentních volbách v roce 2022 získal pravicový blok většinu křesel a následně proběhla jednání, která vyústila v „dohodu z Tidö“ (pojmenovanou podle hradu, v němž se jednání odehrávala), na jejímž základě vznikla vláda Umírněných, Křesťanských demokratů a Liberálů, podporovaná Švédskými demokraty.

Kristersson se stal premiérem 18. října 2022. Mezi jeho první úkoly patřilo vedení pokračující reakce Švédska na ruskou invazi na Ukrajinu, ke které došlo v únoru téhož roku. V květnu Švédsko společně s Finskem podalo žádost o členství v Severoatlantické alianci (NATO). V červenci byl zahájen přístupový proces, proti vstupu obou zemí do NATO se však postavilo Turecko a Maďarsko. Po dlouhých jednáních Kristerssona s Erdoganem nakonec turecký prezident předložil na konci října 2023 ratifikaci vstupu Švédska do NATO tureckému parlamentu.

Během prvních 100 dnů ve funkci přijala Kristerssonova vláda opatření, která zrušila zákaz výstavby nových jaderných reaktorů a také výrazně zpřísnila migrační politiku. Jedním z Kristerssonových cílů je také snížení případů násilné kriminality v zemi. Během roku 2023 se země několikrát potýkala s incidenty, během kterých byl na různých veřejných místech demonstrativně pálen Korán. Kristersson případy odsoudil, zároveň však poznamenal, že švédské zákony o svobodě projevu nezakazují pálení jakýchkoliv knih, včetně svatých.

KRISTERSSON A EVROPSKÁ UNIE

Kristersson se do evropské politiky plně zapojil již záhy po svém zvolení, jelikož Švédsko od ledna 2023 převzalo půlroční předsednictví Rady Evropské unie. Během předsednictví se Švédsko věnovalo zejména tématům bezpečnosti, odolnosti, prosperity, zelené transformace a demokratickým hodnotám právního státu.