Původní energetické hospodářství textilního podniku Jitka používalo ještě před 15 lety jako palivo k výrobě elektřiny a tepla výhradně mazut a plyn. Od té doby směřuje Energetické centrum Jindřichův Hradec cíleně k zelené energetice. První čistě biomasový kotel doplnil v roce 2018 druhý a ekologizace provozu byla letos v létě umocněna zprovozněním 100kW střešní fotovoltaiky. Ze slámy, sena a řepky provoz každoročně dodá lidem a podnikům v regionu 40 milionů kWh elektřiny a 100 tisíc GJ tepla. Souběžně s dekarbonizací probíhá i optimalizace vlastní spotřeby a využití dalších výstupů výroby – tepla a elektřiny. Od příštího srpna dodá parovodní kotel K5 díky novému parovodu ročně 80 tis. GJ páry do závodu firmy Madeta. Tendr na jeho postavení vyhrála firma Uchytil, stavět se podle dnes podepsané smlouvy začne na přelomu roku.
„Jsem rád, že u nás v jižních Čechách máme odvahu hledat a úspěšně nacházet společná energetická řešení na všech úrovních - od kraje, přes města a firmy až po výrobce energií. Podobně jako nedávno zprovozněný horkovod z jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic je i připravovaný parovod v Jindřichově Hradci ukázkou promyšleného a účinného řešení, které přinese v poměrně krátké době udržitelnější, stabilnější a cenově dostupnou dodávku energie. Je to řešení zelené, které posiluje energetickou soběstačnost v rámci regionu a současně pomáhá Madetě lépe kontrolovat své náklady a být i nadále konkurenceschopnou,“ uvádí Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje.
„Teplárenství prochází společně s celou českou energetikou dosud nevídanou transformací, během které postupně skončíme s využíváním uhlí jak ve výrobě elektřiny, tak při výrobě tepla. Nahrazení využívání uhlí v teplárenství bude znamenat změnu koncepce lokalit, celkovou modernizaci infrastruktury nebo rekonstrukci potrubí ve městech. ČEZ bude i po přechodu našich teplárenských zdrojů na nízkoemisní i nadále zajišťovat bezpečné dodávky tepla za dostupnou cenu. Spolupráce Energetického centra a Madety v Jindřichově Hradci při dodávce páry z biomasy ukazuje, že hledáním funkčních a současně udržitelných řešení jde posilovat energetickou soběstačnost a šetřit na energiích. Za Skupinu ČEZ je to další příspěvek k dekarbonizaci celého českého průmyslu,“ říká Pavel Cyrani, místopředseda představenstva a ředitel divize obchod a strategie ČEZ.
Narozdíl od častěji budovaných horkovodů, kde pára ohřívá vodu a ta míří do domácností a podniků, je jindřichohradecký projekt zaměřen přímo na dodávku páry. Právě ta bude pohánět v Madetě výrobní technologie, které dnes používají k výrobě páry plyn. Dvě speciální potrubí budou na 2,4 km z celé 2,5kilometrové délky parovodu vedena pod zemí. Nedochází tak k záboru hodnotné orné půdy. Parní potrubí o vnějším průměru 40 cm a kondenzátní potrubí o průměru 14 cm doplní optický kabel pro kontrolu a řízení systému. Průměrná teplota páry se bude pohybovat kolem 180 °C, průměrný tlak bude asi 10 bar.
„Jindřichohradecká Madeta se specializuje především na výrobu mléčných dezertů Lipánek nebo Lahůdka. Vyrábíme tu ale také tvarohy, jogurty, zakysané smetany, cottage nebo Romadur. Naše společnost se řídí principy udržitelného podnikání, a proto pokračujeme v cestě k ekologičtějším výrobním vstupům. Zároveň se také snažíme posilovat naši energetickou bezpečnost a nahrazovat cenově nestabilní zdroje energií. Momentálně si v Jindřichově Hradci vyrábíme páru v naší vlastní kotelně, kde používáme k ohřevu plyn. Ten nahradíme právě dodávkou páry z Energetického centra. Parovod začneme stavět na přelomu roku, zprovoznění této naší investice předpokládáme příští rok v srpnu,“ říká Milan Teplý, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Madeta.
„Transformace a dekarbonizace teplárenství probíhá v lokalitách ČEZ Teplárenské po celé České republice a podobná nízkoemisní řešení připravujeme i v dalších našich regionech. Energetické centrum Jindřichův Hradec je jedním z průkopníků, protože dlouhodobě prokazuje odvahu dělat správná ekologická rozhodnutí,“ uvádí Šárka Vinklerová, místopředsedkyně představenstva ČEZ Teplárenská, pod níž ECJH spadá.
„V posledních deseti letech jsme díky sérii ekologických investic postupně navýšili objem výroby elektřiny z čisté biomasy o více než 25 procent. Současně došlo k 99procentnímu snížení spotřeby pitné vody při výrobě páry. Letos přibyla na seznam zelených řešení 10procentní úspora odběru povrchových vod, střešní fotovoltaika a uzavření dohody s Madetou o dodávce páry,“ rekapituluje nejdůležitější události Radek Kozák, předseda rady jednatelů ECJH.
V rámci obnovitelných zdrojů provozovaných ve Skupině ČEZ v České republice je biomasa momentálně druhou nejvýznamnější kategorií, hned po vodních elektrárnách. Ekologickou elektřinu i teplo vyrábí ČEZ ještě na dalších místech. Zatímco hodonínská elektrárna je evropským unikátem v dodávce přeshraničního tepla, které posílá do slovenského města Holíč, v Poříčí u Trutnova zase část energie z biomasy zásobuje areál dobíjecích stanic pro elektrobusy trutnovské městské dopravy.
Alice Horáková , mluvčí ČEZ