Polovodičovým firmám chybí zaměstnanci, Tchaj-Wan láká studenty ze zahraničí
Role polovodičů neustále vzrůstá a jde ruku v ruce s digitalizací a s využíváním umělé inteligence. Bez polovodičů se neobejdeme ani v oborech, jako jsou doprava, zelené technologie, zábavní průmysl, národní obrana a bezpečnost. A vývoj v tomto sektoru se odvíjel, odvíjí a bude se odvíjet od talentovaných lidí. Tchaj-wan si je toho dobře vědom.
Ilustrační foto: Shutterstock
Tchaj-wan je světový lídr ve výrobě a balení polovodičů, umístil se na druhém místě v jejich designu a na čtvrtém místě v kategorii memory – paměťových čipů. Mezi jeho partnery a zákazníky patří Amazon, Apple, Google, Microsoft, IBM, Dell, HP, Cisco a další. Vývoz v oblasti polovodičů představoval 35 % celkového exportu v roce 2020 a za posledních 10 let se zdvojnásobil.
STÁLE NALÉHAVĚJŠÍ POTŘEBA STUDENTŮ
Polovodičové odvětví tedy představuje jeden z hospodářských pilířů Tchaj-wanu, které nicméně potřebuje ke svému působení čím dál více studentů. Chybí jich desítky tisíc. Problém představuje odchod inženýrů a manažerů do důchodu, odliv mozků a také obecně významný pokles demografické křivky. Spousta absolventů STEM oborů (věda, technika, technologie, matematika) raději volí kariéru v jiných sektorech, než jsou polovodiče. Tchajwanské firmy se tak snaží nalákat studenty na stipendia. Nicméně z rozhovorů s profesory vyplývá, že nástupní plat absolventů-inženýrů je nízký. Pomineme-li velké korporace jako TSMC, činí v přepočtu 35 – 40 tisíc korun.
Tchajwanská administrativa přišla se specializovanými výběrovými instituty, které byly zřízeny za podpory firem při nejlepších tchajwanských univerzitách. Tato polovodičová výzkumná centra excelence při univerzitách se otevřela i zahraničním studentům, kteří přinášejí další know-how. Vláda vložila také peníze do společných výzkumných výměnných programů. Neskrývá svůj záměr si cizince na ostrově udržet.
ŠANCE PRO ČESKÉ STUDENTY
Tchaj-wan poskytl Česku prostředky na studentskou mobilitu specializovanou na polovodiče. Byly zatím využity především na účast dvanácti českých studentů v letní škole. Kurz se uskutečnil na univerzitách National Taiwan University (NTU) se zaměřením na IC design a National Yang Ming Chiao Tung University (NYCU) s akcentem na materiály.
V přípravě je také zimní školící kurz v institutu Taiwan Semiconductor Research Institute (TSRI), jehož kvóta bude jedenácti českými studenty naplno využita. Kurz bude specializovaný především na IC design. Organizátor avizuje rozsáhlejší zaměření na praxi. Účastníci kurzu by měli být studenti, kteří již absolvovali alespoň dva roky vysokoškolského studia v oborech, jako jsou elektronika, elektrotechnika nebo optoelektronické aplikace. Dále tchajwanská strana podpoří jedno studentské stipendium v magisterském programu v akademickém roce 2023/2024.
ŠKOLENÍ A VÝZKUM NA TOP UNIVERZITÁCH
V reakci na fenomén nedostatku studentů přijal Tchaj-wan Zákon o spolupráci mezi průmyslem a univerzitami a o vzdělávání kvalifikovaného personálu v národních klíčových oblastech. Mimo jiné se týká zřizování výzkumných ústavů na špičkových univerzitách za účelem výzkumu v prioritních oblastech. Ambicí je zajistit talentům hladký přechod do praxe s podporou průmyslu, akademické obce a vlády. V minulosti se totiž stávalo, že studium zcela neodpovídalo potřebám průmyslu.
V tomto kontextu bylo vytvořeno šest školících a výzkumných institutů zaměřených na polovodiče při NTU, NYCU, National Taipei University of Technology, National Tsing Hua University, National Cheng Kung University a National Sun-yat Sen University.
V roce 2022 tyto výběrové instituty přijaly dohromady 483 magisterských studentů a 80 doktorandů. Instituty jsou financovány společně velkými soukromými korporacemi a z Národního rozvojového fondu. Větší část však musí tvořit prostředky od průmyslu. Každý ze šesti institutů uzavřel partnerství se sedmi až čtrnácti společnostmi, které kromě financování poskytují oborové školitele a vytvářejí osnovy studia. Tím, že korporace finančně přispívají, mají kromě poradenské funkce i značnou rozhodovací pravomoc. Například NYCU má partnerství s TSMC (světová jednička ve výrobě čipů), MediaTek (světová čtyřka v IC Design), Powerchip Semiconductor Manufacturing, WIN Semiconductors, GlobalWafers a Nvidia.
Aby se tchajwanská univerzita mohla kvalifikovat a zapojit do tohoto mechanismu, musí splnit předem určené podmínky: dobré umístění ve světovém žebříčku univerzit, doložení fungující spolupráce s průmyslem (alespoň 30 % příjmu z duševního vlastnictví nebo alespoň 30 % financování privátní sférou), výdaje na vědu a výzkumu musí tvořit alespoň 5 % z ročních příjmů a další.
PŘEDÁVÁNÍ ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ
V institutech vyučují špičkoví experti a známé osobnosti včetně bývalých ministrů (hospodářství, vědy a technologií) a bývalí členové managementu firem, jako jsou Intel, MediaTek či TSMC. Národní rada pro rozvoj, Ministerstvo školství, Ministerstvo hospodářství a Národní rada pro vědu a technologie tvoří řídící výbor pro inovaci národních klíčových oborů z hlediska spolupráce mezi průmyslem a univerzitami a z hlediska přípravy vysoce kvalifikovaných odborných pracovníků. Univerzity pak svolávají dozorčí výbory a specializovaná centra svolávají řídící výbory. Tímto způsobem je zabezpečen dohled a jistý podíl účasti v záležitostech ústavů ze strany průmyslu, akademické obce a vlády.
FLEXIBILNĚJŠÍ NÁBOR PERSONÁLU I STUDENTŮ
Ředitelem institutu může být jak akademik, tak expert z průmyslu. Centra si mohou určit počet přijatých studentů, délku programu, systém kreditů a nábor zahraničních studentů je rovněž daleko adaptabilnější. Skupina 150 studentů z Německa se již chystá na Tchaj-wan za účelem školení v únoru 2024 na základě dohody mezi TSMC, saskou vládou a drážďanské univerzity Dresden University of Technology. Finančně tuto iniciativu podpoří saská vláda. Studenti dostanou školení na 5-6 tchajwanských univerzitách se zaměřením na polovodiče. Náplň školení byla předem navržena ze strany TSMC a poté budou následovat dva měsíce praxe v Taichungu, kde se nachází školící centrum Newcomer Training Center. Zde se již školí zahraniční zaměstnanci z USA a Japonska.
Příkladem prohlubování vazeb s USA je podepsání dohody (Semiconductor Workforce Advancement Program – „SWAP“) mezi NYCU a Purdue University (stát Indiana) za účelem kultivace talentů a spolupráce ve výzkumu a výuce se zaměřením především na výrobu a IC design. NYCU má rovněž duální programy s více než 10 zeměmi včetně USA, Japonska, Indie a Belgie. Například České vysoké učení technické v Praze vyjednalo v posledních letech výzkumné programy s National Taiwan University of Science and Technology a s National Taipei University of Technology a jedno z jejich zaměření jsou právě polovodiče. Z jednání s tchajwanskými partnery vyplývá také orientace náboru studentů na jihovýchodní Asii, především na Vietnam a Thajsko.
TSMC se spojuje s technickými univerzitami za účelem společného náboru na středních školách v rámci projektu Semiconductor Popular Science Project a to prostřednictvím vysokoškolských studentů a expertů z TSMC, kteří přednášejí na středních školách. Nedostatek pracovní síly se zdá kritický, neboť neváhají dělat nábory i na dívčích středních školách. TSMC dělá nábor také absolventů z nevědeckých a neinženýrských oborů. Rovněž investuje do zaškolení personálu například pro obsluhu výrobních linek.
Tchaj-wan má v plánu pokračovat v podpoře polovodičového odvětví a přijal průmyslovou iniciativu Chip-Driven Industry Innovation Initiative, jejíž první fáze bude realizována v letech 2024-2028 s výdaji ve výši dvou miliard USD. Tchaj-wan má také ambici udržet si celosvětově druhou pozici v IC designu. Plánuje podporovat využívání IC technologií i v dalších oblastech (chytrá výroba, biotechnologie a net-zero policy). Tato strategie bude implementována především ministerstvy školství, hospodářství, vědy a technologií. Prostředky se využijí na vybudování infrastruktury a podporu výzkumu a vývoje v oblasti IC designu jak v akademické, tak průmyslové sféře. To bude zahrnovat mezinárodní spolupráci, podporu startupů, vzdělávací centra, další investice do institutu TSRI a do výše popsaných polovodičových institutů při univerzitách. Je zřejmé, že Tchaj-wan si vychovává talenty, kteří se mají stát lídry ať už ve výzkumu nebo v průmyslovém rozvoji.
Marie Leflerová, vedoucí vědeckotechnologického úseku, Česká ekonomická a kulturní kancelář v Tchaj-peji
Moderní ekonomická diplomacie
Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Export:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz