Inflace v říjnu 2023 v souladu s prognózou ČNB zrychlila vlivem loňského úsporného tarifu, proces obnovování cenové stability v České republice však není tímto efektem nijak narušen

Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v říjnu 2023

Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v říjnu 2023 cenová hladina meziročně o 8,5 %. Inflace tak přechodně výrazně zrychlila. Bylo to ovšem – zcela podle očekávání ČNB i analytické obce – pouze vlivem technického faktoru v podobě snížené srovnávací základny z loňského roku. V říjnu 2022 totiž došlo k prudkému zlevnění elektřiny pro domácnosti kvůli statistickému promítnutí příspěvku na úsporný tarif a odpuštění poplatku na podporované zdroje energie. Bez tohoto loňského vlivu úsporného tarifu by inflace v letošním říjnu dále zpomalila na 5,8 % (ze zářijových 6,9 %).

Říjnová meziroční inflace byla ve srovnání s podzimní prognózou ČNB o 0,2 procentního bodu vyšší. Zapříčinil to zejména méně výrazný meziměsíční pokles regulovaných cen, v menší míře i o něco silnější sezónní zdražení potravin. V obou těchto skupinách spotřebního koše to vedlo k mírně rychlejšímu meziročnímu růstu cen, než prognóza očekávala. Naopak jádrová inflace zpomalila více, než předpovídala prognóza. Také pokles cen pohonných hmot byl větší, jeho vliv na odchylku od prognózy je ale omezený.

Jádrová inflace v říjnu dále zvolnila. V jejím postupném poklesu, který trvá již více než rok, se projevuje nejen odeznívání růstu cen zahraničních vstupů, ale také zchlazená domácí poptávka. Ta působí proti dalšímu růstu ziskových marží výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb. Zpomalil zejména růst cen zboží a v menším rozsahu také služeb. K poklesu dynamiky cen služeb přispívala většina složek včetně imputovaného nájemného, jeho meziroční růst se v říjnu zastavil. V tom se projevilo zpomalování růstu cen stavebních prací a korekce cen nových rezidenčních nemovitostí pod vlivem zvýšených úrokových sazeb.

Meziroční růst cen potravin v říjnu dále výrazně zpomalil. K tomu přispěly snižující se ceny světových agrárních komodit i domácích zemědělských výrobců, jakožto i utlumená spotřebitelská poptávka. Meziroční pokles cen pohonných hmot, který je stále ovlivněn vysokou srovnávací základnou v loňském roce v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, se v říjnu po několika měsících zvolňování mírně prohloubil.

Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání podzimní prognózy. Po dočasném zvýšení inflace v říjnu bude meziroční cenový růst v posledních měsících roku zpomalovat. V lednu 2024 po odeznění vlivu úsporného tarifu se meziroční inflace skokově sníží do blízkosti 2% cíle. Proces obnovování cenové stability v České republice tak nebude výše popsaným statistickým efektem nijak narušen.

O síle a plošnosti dezinflačního trendu svědčí nízký meziměsíční růst cen v uplynulých měsících včetně října. Dezinflační trend je patrný zejména (ale nejen) v klíčovém segmentu spotřebitelských cen – v tzv. cenovém jádru, kde se cenová dynamika při přepočtu na roční bázi (jádrová inflace) již nyní nachází na nízkých jednociferných hodnotách. Prognóza přitom počítá s lednovým zdražením regulované složky energií pro domácnosti (i podniky) souvisejícím se zrušením vládních dotací na jejich distribuci a znovuzavedením poplatků za obnovitelné zdroje, a to zhruba v míře, která odpovídá dosavadním vyjádřením Energetického regulačního úřadu.

Petr Král, ředitel sekce měnové