Všechny žádosti o důchod bez mezinárodního prvku jsou vyřizovány v zákonných lhůtách, situace se v říjnu stabilizovala

K dnešnímu dni jsou veškeré žádosti o důchody, které neobsahují mezinárodní prvek, vyřizovány v zákonné lhůtě 90 dnů. Délku zpracování žádosti mohou ve specifických případech prodloužit pouze žádosti, které delší dobu vyřízení vyžadují z důvodu došetřování chybějících údajů. Rozhodnutí o přiznání důchodu je klientům doručeno poštou až v následujících dnech po vydání rozhodnutí, stejně tak i výplata. Prodloužení doby zpracování žádostí způsobil extrémní zájem o předčasné důchody trvající od konce roku 2022. Na tuto zátěž reagovala ČSSZ řadou organizačních opatření, která postupně vedla k nárůstu v počtu standardně vyřizovaných 700 žádostí denně k nynějšímu průměru přes 1 000 denně. Do konce října 2023 se tak podařilo celou situaci stabilizovat.

Žádosti v roce 2022 a předčasný starobní důchod

Každoroční průměr cca 200 tis. nových žádostí o přiznání důchodu byl v loňském roce rekordně navýšen na 250 tis. nových žádostí, přičemž 90 tis. žádostí dorazilo v posledním čtvrtletí roku 2022. K tomu bylo podáno dalších 40 tis. tiskopisů „Uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění“, kdy k vlastnímu sepsání žádostí došlo ve většině případů začátkem roku 2023.

Tento stav způsobil extrémní nárůst počtu žádostí o předčasný starobní důchod pro jeho výhodnost díky dvěma mimořádným valorizacím důchodů vyplácených nebo přiznávaných v průběhu roku 2022.

Doba vyřizování žádostí o důchod a důvody jejího prodloužení

Přestože extrémní nárůst počtu žádostí vede přirozeně k požadavku na delší lhůtu pro zpracování, je třeba zohlednit i další faktory, které délku ovlivňují. Prvním nezbytným krokem při rozhodování
o nároku na přiznání starobního (i předčasného) důchodu je ověření, zda klient splňuje dvě základní podmínky: dosažení důchodového věku (nebo věku pro nárok na předčasný starobní důchod)
a potřebnou dobu pojištění. Dobou pojištění je doba výkonu výdělečné činnosti, jež zakládá účast na důchodovém pojištění (nejčastěji jde o zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost), kterou ČSSZ obvykle ve své evidenci má. Další doby, jež se započítávají, jsou tzv. náhradní doby, které v evidenci ČSSZ zpravidla chybí, pro jejich započítání je třeba jejich doložení klientem. Jedná se například o studium, základní vojenskou službu nebo péči o dítě. Chybět však mohou i jiné doby pojištění. Doložit tyto případné chybějící doklady bývá v řadě případů pro Českou správu sociálního zabezpečení i samotného klienta náročné, což prodlužuje řízení.

„Všem klientům doporučujeme, aby už v produktivním věku pravidelně využívali naši Informativní důchodovou aplikaci (IDA). Vyhnou se tak v budoucnosti nepříjemným překvapením při podání žádosti
o důchod. Z aplikace IDA klient po přihlášení snadno pozná, které doby pojištění u něj konkrétně ČSSZ eviduje a které bude muset (a může již nyní) doložit,“ říká ústřední ředitel ČSSZ František Boháček.

Když klient po přihlášení do aplikace IDA na ePortálu ČSSZ zjistí, že některé jeho údaje v evidenci chybí, může je kdykoliv ve spolupráci s místní OSSZ / PSSZ / MSSZ Brno doplnit. Jak doložit jednotlivé doby pojištění, se dozvíte v informativním letáku.

Další specifické situace, které mají vliv na dobu řízení o přiznání důchodu

Zvláštní situace nastává, pokud klient získal dobu pojištění za zaměstnání, podnikání nebo i náhradní dobu také v zahraničí ve státech Evropské unie nebo v těch, s nimiž má ČR uzavřenou smlouvuo sociálním zabezpečení. Pro ověření nároku je vždy potřeba součinnost zahraničního nositele pojištění. Pouhé doklady předložené žadatelem jsou pro zápočet zahraniční doby pojištění nedostačující. Jelikož zahraniční instituce nemá povinnost odpovědět hned, navíc sama třeba některé skutečnosti došetřuje, musí ČSSZ na její vyjádření vyčkat, neboť mnohdy nemůže v řízení o českém důchodu pokračovat a poskytnout žadateli ani zálohu na důchod.

Při vyřizování pozůstalostního důchodu (sirotčího, vdovského, vdoveckého), kdy zesnulá osoba ještě nepobírala starobní nebo invalidní důchod, je nezbytné pro výpočet tohoto důchodu doložit chybějící doby pojištění zesnulého jako při vyřizování starobního důchodu. Žadatel o invalidní důchod přikládá kromě chybějících dob pojištění také lékařskou zprávu od svého ošetřujícího lékaře
o svém zdravotním stavu a další lékařsky potvrzené objektivní zprávy a nálezy podle vlastního uvážení. Současně klient vyplňuje tzv. profesní dotazník, ve kterém uvádí informace o vlastní kvalifikaci
a předchozích vykonávaných zaměstnáních a jehož součástí je i vlastní vyjádření k vlivu jeho zdravotního stavu na schopnost pracovat. Pokud je třeba dodané podklady upřesnit či rozšířit pro jejich správné posouzení posudkovým lékařem, žádá ČSSZ o toto doplnění klienta a následně čeká, než klient s případnou pomocí svého ošetřujícího lékaře lékařskou zprávu doloží. Čím dříve se podaří podklady vyřídit, tím dříve je možné v řízení o přiznání invalidního důchodu pokračovat.

Také exekuce nebo insolvence žadatele o důchod má vliv na délku zpracování žádosti o důchod. Pokud ČSSZ nemá údaje potřebné pro zavedení exekuční či insolvenční srážky, musí je došetřovat.
O dobu došetřování se prodlužuje zákonná lhůta pro vyřízení žádosti. Proto by měl klient předložit kopie exekučních příkazů už při sepisování žádosti o důchod.

Aktuální situace

Od září tohoto roku dochází ke snižování počtu žádostí o starobní i předčasný starobní důchod. V říjnu 2023 bylo podáno 15 565 nových žádostí o důchod, z toho 6 437 o starobní důchod a z nich pouze

4 050 o předčasný starobní důchod. K tomu bylo nově podáno 363 tiskopisů „Uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění“.

Podíl předčasných důchodů vzhledem k žádostem o starobní důchody byl v roce 2021 na úrovni 43 % a do září 2022 na úrovni 32 %. Zájem o předčasné starobní důchody začal narůstat v posledním čtvrtletí roku 2022, kdy dosahoval úrovně přes 80 %. Od září 2023 poprvé poklesl na 78 % a v říjnu je již na úrovni 63 %. Tento typ žádosti patří k nejnáročnějším na vyřízení, neboť jeho vyřízení znamená rozdělení procesu na posouzení nároku a rozhodnutí o přiznání nároku, ovšem ve většině případů bez žádosti o výplatu, jejíž uvolnění a přepočítání krácení za dobu předčasnosti po ukončení zaměstnání nebo dosažení důchodového věku se přesouvá do pozdějších měsíců. Počet žádostí dále navýšilo přes 51 tisíc žádostí o výchovné, z nichž 27 tisíc vyžadovalo detailní individuální posouzení a často
i došetřování.

Díky zvýšení počtu vyřízených žádostí se daří žádosti vyřizovat v kratších lhůtách a dochází k výraznému poklesu podílu nevyřízených žádostí v pásmu nad 90 dnů, kdy ještě na konci srpna bylo v tomto pásmu 21 % žádostí bez mezinárodního prvku, na konci září 10 % žádostí a nyní se v pásmu nad 90 dnů nachází již jen 2 % žádostí. K 7. 11. se v pásmu nad 90 dnů nacházelo
801 žádostí o důchod bez mezinárodního prvku, které čekají na rozhodnutí o přiznání důchodu a jeho výplatu. Z nich je 127 žádostí o řádný starobní důchod, 437 žádostí o předčasný starobní důchod,
156 žádostí o invalidní důchod, 71 žádostí o vdovský/vdovecký důchod a 10 žádostí o sirotčí důchod.

Je však potřeba upozornit, že doba, po kterou se došetřují rozhodné skutečnosti, se z celkové doby řízení odečítá. Zohlednění této odečítané doby se v evidenci nevyřízených případů provádí až při jeho definitivním zpracování. Ve statistikách počtu žádostí po 90denní zákonné lhůtě se tak vždy nachází
i případy, u kterých je dosud realizováno šetření chybějících dokladů, bez nichž nelze o žádosti rozhodnout. Pokud tedy například v evidenci chybí doby pojištění, které musí ČSSZ došetřit, je
v průběhu řízení možné, že se překročí lhůta 90 dní a tato žádost je aktuálně evidována jako po lhůtě. Po došetření a rozhodnutí se však doba došetřování odečte a tato žádost bude fakticky evidována jako vyřízena do 90 dnů, tedy ve lhůtě.

Velmi se našim klientům omlouváme za komplikace spojené s prodlouženou lhůtou při vyřizování žádostí o přiznání důchodů. Tato situace není systémovým selháním ve fungování ČSSZ, ale zcela mimořádnou situací, která se v současné době stabilizuje.