ČNB: pokles sazeb se blíží, tento týden ale ještě ne - Týdenní zpráva z finančního trhu

Klíčovou domácí událostí tohoto týdne je zasedání bankovní rady ČNB k projednání nové Zprávy o měnové politice a rozhodnutí o nastavení úrokových sazeb. Trh čeká jejich snížení již tento týden, zrovna tak mírná většina analytiků. Podle nás se tak ale ještě tento týden nestane. Rychlý odhad HDP za Q3 ukáže, že naše ekonomika zřejmě mezičtvrtletně nepatrně poklesla. Pro eurozónu naopak za stejné období očekáváme mírný růst. Předstihové indikátory z obou stran Atlantického oceánu naznačí opatrně se zlepšující sentiment. Tomu mimo jiné pomáhá klesající inflace, jak ukážou říjnové statistiky z Německa, respektive eurozóny. Další série solidních čísel přijde z amerického trhu práce. Fed ponechá na svém středečním zasedání úrokové sazby nezměněné, bude ale potvrzena mantra vyšších sazeb po delší dobu.

Fed sazby nezvýší, ale vyšší je bude držet déle

FOMC ponechá ve středu nastavení úrokových sazeb beze změny. Další zvýšení již podle nás nebude třeba. V minulém týdnu zveřejněný silný HDP za Q3 23 i silný trh práce, jak opětovně potvrdí říjnové statistky, které budou zveřejněny v pátek, obojí nad aktuální prognózou Fedu, by indikovalo nutnost dalšího zvýšení dolarových sazeb. Podle nás k tomu ale nedojde. Důvodem je hlavně fakt, že tržní dlouhé úrokové sazby jsou dostatečně vysoko, aby působily restriktivně. Podle našeho mínění je pouze otázkou času, kdy se utažené měnové podmínky začnou do ochlazování dynamiky americké ekonomiky promítat. My recesi předvídáme pro polovinu příštího roku, což si již na jaře vyžádá první snížení úrokových sazeb.

Aktuální hospodářská dynamika tak vyznívá ve prospěch americké ekonomiky, a tedy dolaru, a to na úkor té v eurozóně, a potažmo tedy proti síle eura. Předpokládáme, že ekonomika eurozóny jako celku zaznamenala během Q3 23 mezičtvrtletní vzestup pouze o 0,1 % po zvýšení o 0,2 % q/q v předchozím čtvrtletí. Meziroční růst by tak zpomalil z 0,5 % v Q2 23 na 0,3 % v Q3 23. Tržní očekávání je přitom ještě o desetinu níže. Mezičtvrtletní nárůst o 0,1 % předpokládáme za Q3 23 i pro Německo, meziročně ovšem jeho ekonomika zaznamenala podle nás pokles o 0,4 % (WDA). A aktuální sentiment indikátory, které dnes EK zveřejní, ukážou pouze na opatrné zlepšování nálady v eurozóně. Sentiment by měl podpořit trend klesající inflace. První odhady inflace za říjen za celou měnovou unii ukážou na výraznější pokles meziroční dynamiky, a to na 3,0 % ze zářijových 4,3 %. Tím hlavním důvodem ale bude primárně efekt statistické základny, když vloni ve stejném měsíci vzrostly ceny energií. Meziroční jádrová inflace klesne mnohem pomaleji, a to ze zářijových 4,5 % na říjnových 4,2 %.

Tuzemský ekonomický kalendář přinese zklamání z výsledku HDP za Q3 23 a naději na opatrně se lepšící situaci v průmyslu v podobě říjnového PMI. Obáváme se, že po stagnaci v první polovině letošního roku reálný HDP za Q3 23 mezičtvrtletně poklesl, a to o 0,1 %. Očekáváme stagnaci spotřeby domácností. Na přetrvávající slabost výdajů domácností ukazují předstihové měsíční indikátory tržeb z oblasti maloobchodu a služeb, nízký spotřebitelský sentiment, stejně tak i za očekáváními zaostávající růst nominálních mezd. Dobře situace nevypadá ani na straně průmyslu. K nižší poptávce po průmyslovém zboží se totiž přidaly obnovené problémy s dodávkami výrobních dílů v automobilovém průmyslu, zejména vlivem záplav ve Slovinsku. Produkce zpracovatelského průmyslu by tak měla za Q3 vykázat silný mezičtvrtletní pokles. Příspěvek čistého vývozu k mezičtvrtletní dynamice HDP se kvůli tomu pravděpodobně snížil. I tak by měl ale zůstat kladný, neboť data zahraničního obchodu ukazují na pokračující vývoz dříve rozpracované produkce. Výrazně záporný však ruku v ruce s tím zřejmě zůstal příspěvek změny stavu zásob. Růst fixních investic by měl podle nás ve druhém pololetí pokračovat s tím, že jeho struktura by mohla zůstat podobná té z Q2. Prodeje aut nadále rostou a nezměnil se ani důraz vlády na investice v oblasti obrany. Více v Ekonomických výhledech https://bit.ly/CEO_4Q23_CZ.

Vývoj tuzemské ekonomiky a inflace již tlačí na uvolnění měnových podmínek, které ale částečně doručilo nedávné oslabení kurzu české koruny. Další vývoj inflace zůstává spojen s riziky. Dosud obezřetná bankovní rada tak podle nás s prvním snížením úrokových sazeb počká až na únorové zasedání. Snížení sazeb ještě do konce letošního roku zůstává významným rizikem naší prognózy, na což může ukázat těsný výsledek hlasování bankovní rady na zasedání v tomto týdnu či prosinci. Oproti našemu názoru trh snížení úrokových sazeb o 25 bb na čtvrtečním zasedání zaceňuje, konsensus analytiků dle agentury Bloomberg ukazuje, že 11 z nich očekává snížení, zatímco šest ponechání sazeb na stávající úrovni. Pokud se naše očekávání naplní, tržní sazby by měly reagovat růstem, koruna posílením.

Klidný závěr týdne na devizových trzích

Závěr minulého týdne žádný vzruch na devizové trhy nepřinesl. Euro vůči dolaru zakončilo obchodování nepatrně slabší. To klíčové se ale odehrálo již v průběhu týdne, a to před zasedáním ECB. To ve finále žádnou událostí pro obchodníky nebylo. Úrokové sazby se dle očekávání nezměnily. Nová data dle centrální banky potvrdila její střednědobý výhled inflace, ve kterém cenová dynamika zůstává „příliš vysoko po příliš dlouhou dobu“. Další kroky budou podle ECB závislé na nových datech. Jakákoliv diskuze ohledně snižování úrokových sazeb je však podle prezidentky Lagardeové „naprosto předčasná“. Zmíněna byla pokračující slabost ekonomiky eurozóny s rizikem prognózy jejího růstu vychýleným směrem dolů. Nadále čekáme, že sazby ECB půjdou dolů až v roce 2025 s ohledem na přetrvávající inflační rizika, plynoucí zejména z napjatého trhu práce.

Americký dolar podporují stále robustní data z tamní ekonomiky. Z těch z reálné ekonomiky potěšil zejména první odhad HDP za Q3 23. Reálný růst zrychlil z 2,1 % q/q anualizovaně v Q2 na 4,9 %, zatímco trh očekával pouze 4,5 %. V souladu s konsenzem byla silná zejména spotřebitelská poptávka (+4,0 % q/q anual.). Páteční výdaje amerických domácností robustnost jenom potvrdily. Růst jádrového deflátoru soukromé spotřeby, který je důležitým indikátorem fundamentálních inflačních tlaků, však směrem nahoru nepřekvapil, když jeho růst zpomalil z 3,7 % q/q anualizovaně v Q2 na 2,4 % v Q3 (konsenzus 2,5 %). Nízký zůstal i týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti potvrzující napětí na tamním trhu práce, které by fundamentální cenové tlaky mohlo naopak přihřívat. Celkově z obou stran Atlantiku minulý týden potěšily i sentiment indikátory.

Klidný vývoj panoval v minulém týdnu i na středoevropských měnách. A platilo to i pro českou korunu, jejíž kurz vůči euru se nijak výrazně nevzdálil od hladiny 24,60 CZK/EUR. Konjunkturální průzkum za říjen potěšil zlepšením spotřebitelské i podnikatelské nálady, ovšem z nízkých úrovní. Před mediální karanténou jsme se dočkali vyjádření tuzemských centrálních bankéřů. Vesměs se shodují v opatrnosti při snižování sazeb, pokud jde o jeho tempo. Pokud jde o načasování, nevylučují mírné snížení ještě do konce roku.

Autor: Jan Vejmělek