Topná sezóna začala, řada dodavatelů plynu dále zlevnila. Přinášíme aktuální přehled ceníků - fixovaných nabídek. I přes poslední zlevnění ČEZ i INNOGY zůstávají nejdražší

Mediální zprávy o vývoji cen plynu na burzách přinášejí v posledních týdnech mezi spotřebitele možné obavy. Oproti létu totiž spotové ceny zamířily poměrně na sever. Nicméně se vlastně nejedná o přílišné překvapení, když již dříve se kontrakty pro zimní měsíce obchodovaly podstatně dráže, než za kolik se plyn dal nakoupit v létě. O daném rozdílu jsme psali v článku „Na zemním plynu se během pár týdnů stále dají vydělat desítky procent“. Kdo z domácích dodavatelů plynu v létě výhodněji nakupoval, lze odvodit z jejich ceníků pro spotřebitele. Případně si můžeme domyslet, kdo na spotřebitelích výrazně vydělává, když oproti obvyklostem udržuje enormní marže. V tomto ohledu nelze než ukázat na polostátní ČEZ. Jak známo firma se totiž přímo zapojila do nákupu a dovozu plynu, když si zajistila kapacitu v loni nově zprovozněném plovoucím LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu. A dle všeho právě v létě v době letos nejlevnějšího plynu jej značně využívala. Domácí zásobníky plynu se v té době začaly výrazným tempem plnit. Své však v tomto ohledu jistě sehrála i aktivita dalších výrazných hráčů na trhu.

Vývoj ceny plynu na PXE (dlouhodobý roční kontrakt, cena v EUR přepočtena na Kč)

Každopádně i přes přicházející „chladnější“ podzim, a tedy již zvýšenou spotřebu plynu, domácí zásobníky v současnosti vykazují téměř 100% naplněnost. Při průměrné domácí spotřebě by jen tyto zásoby vystačily na zhruba 5 měsíců, při zohlednění zimní spotřeby pak na téměř 3. Zkrátka obávat se o nedostatek plynu evidentně není třeba, když i dál do republiky proudí. Navíc nadále nikoliv z Ruska, ale především z Norska, potažmo z LNG.

Odběratelům se při fixaci vyplatí vybírat, ušetřit lze tisíce korun

Při pohledu na ceníky jednotlivých dodavatelů plynu lze shledat nemalé rozdíly. Obecným faktem každopádně zůstává, že spotřebitelé za plyn nejvíce zaplatí při nefixované ceně. V našem přehledu jsem se tak zaměřili na levnější variantu - srovnání ceníků s fixací. Konkrétně na „nejkratší“ tedy obvykle jednoleté. Řada spotřebitelů totiž poměrně logicky sází, že cena plynu by po loňském extrémním vystřelení mohla dále navázat na letošní zlevňování. Ceny z předcházejících let, kdy nebyl přílišný problém najít na trhu dodavatele s cenou za MWh okolo 500-600 Kč (bez DPH), se jistě hned tak nevrátí, nicméně vidina blíže 1 000 Kč nemusí být nereálná. Vždyť letos v létě se na „rozhodující“ burze v Holandsku plyn obchodoval i za méně než 25 EUR, potažmo ve vztahu k tehdejšímu kurzu domácí měny za cca 600 Kč. I přes související náklady na přepravu/uskladnění letošní vývoj zkrátka ukázal potenciál přívětivějších cen.

Záleží na obchodní politice, kdy dodavatelé plyn pro své zákazníky nakupují, potažmo jaké mají marže. Jak plyne níže z našeho přehledu, INNOGY každopádně nevybočuje ze svého vlastně dlouholetého „drahého“ postavení na trhu, obdobně i ČEZ. Zejména u posledně zmiňované energetické společnosti hojně medializované zlevňování působí při pohledu na ceník až směšně. ČEZ u fixace na 1 rok zlevnil naposledy s účinností od 15. září, kdy cenu za odebranou MWh snížil u běžných odběrů o 140 Kč shodně na 1 850 Kč. INNOGY zlevnila na vlastně obdobnou úroveň s účinností od 1. října, resp. u tarifu s malým odběrem je ještě o 20 Kč dražší. Kdo chce zůstat u těchto molochů, může si hodit korunou, když i stálý měsíční plat je prakticky totožný.

Již v polovině srpna zlevnil Centropol. Kdo plyn používá k topení zaplatí u něj za každou MWh plynu 1 735 Kč, potažmo vlastně jeden z nejnižších měsíčních poplatků na trhu 105 Kč. Ten u větších odběrů nicméně není až tak rozhodující, jako u těch nižších. Tam má Centropol 70 Kč, konkuruje mu jen E.ON s 53 Kč. Tohoto dodavatele lze obecně zařadit k cenově nejpřívětivějším (i z hlediska elektřiny viz. dřívější přehled). Cenu výrazně pod konkurencí nabídl E.ON již v dubnu. Stanovených za MWh 1 678 Kč, potažmo 1 650 Kč přitom patří na trhu k nejnižším do teď.

Nevýrazně vyšší nabízí od 1. srpna Pražská energetika, kde přitom odběratel získá garanci ceny až do konce roku 2024. Na trhu se však již v létě objevily nabídky pod 1 600 Kč/MWh. Tedy o téměř 15 % levnější, než současná nejlepší nabídka ČEZ. Z našeho přehledu dodavatelů přišla jako první MND, nicméně za danou cenu se ji člověk upíše až do 1.7.2025. Všechny však svým ceníkem od 1. září přebyla Pražská plynárenská. Ta jako by chtěla dostat svému jménu a v byznysu nabídkou konkurenci uskočila s cenou 1 390 Kč. Novým zákazníkům právě při sjednání on-line u tohoto ceníku navíc udává finanční bonus 2 500 Kč. Při vytápění rodinného domu, resp. například roční spotřebě cca 20 MWh, tak lze oproti některým dražším dodavatelům počítat již s úsporou více než 10 tisíc Kč. Ve vztahu k dané nabídce je nejvíce znatelné, že nastavený vládní strop u plynu (2 500 Kč/MWh) je přežitek. Kdo jej dosud příp. využívá, potažmo nefixovanou nabídku, měl by co nejdříve využít výhodnějších nabídek dodavatelů. Ušetřit zkrátka může nemalé finanční prostředky.

Z relativně menších dodavatelů jsme do srovnávacího přehledu zahrnuli Epet (EP ENERGY TRADING) jehož poslední ceník nabízí solidní cenu 1 599 Kč, u 2leté fixace pak ještě o 40 Kč nižší. Odběratelé mohou samozřejmě vybírat od dalších menších dodavatelů, zmínit možno například společnosti Lama energy, SOLIDSUN, Vemex, Elyn či Elimon. Doplnit lze, že v tabulce uvedený přehled Celkových cen je pro největší distribuční území GasNet (pro ostatní území se však příliš neliší).

Zákazníci nicméně mohou nejen u plynu, ale i u elektřiny, očekávat změnu výsledných konečných cen za energie. Jako každý rok totiž v listopadu přijde ERÚ s novým výměrem regulovaných cen za distribuci pro nadcházející rok 2024. A pokles čekat nelze… Řada dodavatelů však pravidelně následně ještě přichází s novou nabídkou pro nový rok. Během pár týdnů se tedy ještě můžeme dočkat aktualizovaných nabídek neregulovaných cen plynu uvedených v přehledu.