Inflační očekávání domácností pod drobnohledem – jak české domácnosti vnímají inflaci a jak o ní přemýšlí do budoucna?

Období zvýšeného růstu cen odrážející koronavirovou pandemii, válečný konflikt na Ukrajině a nárůst cen energií se dotklo všech ekonomických subjektů. V první polovině loňského roku výrazně rostla inflační očekávání domácností. Letos sice došlo ke snížení inflace očekávané domácnostmi, ty však stále pociťují inflaci jako vysokou a spolu s ní vnímají i znatelné zhoršení své ekonomické situace.

Tento blog využívá kvalitativních dat konjunkturního průzkumu Evropské komise (EK)^[1], představuje tedy měření založené na průzkumech, tj. přímými dotazy respondentům. Odpovědi domácností z takovýchto šetření odráží jejich přesvědčení a nemusí nutně odpovídat jejich skutečnému chování. Pokud však jedinci budou ve větší míře očekávat určitou událost či stav věcí, pak všeobecné sdílení tohoto názoru povede ke kolektivnímu chování. To může vést k sebenaplnění těchto očekávání, ačkoliv za jinak neměnných okolností by k tomu nemuselo dojít. Pro tvůrce měnové politiky cílující budoucí inflaci, jejíž významnou součástí jsou i inflační očekávání, je proto důležité sledovat kromě celé řady dat i inflační očekávání jednotlivých ekonomických subjektů, domácnosti nevyjímaje. Změny tohoto vnímání ovlivňují ekonomické a finanční rozhodování domácností a mají tak nepřímo vliv na budoucí inflaci. Očekávání také dávají tvůrcům měnové politiky zpětnou vazbu pro posouzení důvěryhodnosti inflačního cíle – zda jsou do velké míry ukotvena, nebo se často mění s pozorovaným vývojem cen.

Jak v průměru vnímají domácnosti inflaci?

Ve sledovaném období 2015–2023 platí, že vnímaná inflace i její očekávání jsou u českých domácností výrazně vyšší než aktuálně naměřená skutečnost. To platilo i v obdobích, kdy se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž 2% cíle ČNB či dokonce pod ním – v letech 2015 a 2016 (graf 1). Koncem roku 2021 a zejména během první poloviny roku 2022 se prudce zvýšily jak vnímaná, tak očekávaná inflace. Domácnostmi vnímaná inflace je od té doby natolik vysoká, že se výrazně odpoutala od očekávané budoucí inflace, s níž se do té doby vyvíjela v poměrně těsné shodě. Domácnosti nejspíše vnímaly rychlý nárůst inflace v loňském roce jako dočasný a tak ho také promítaly do svých inflačních očekávání. Od konce roku 2022 se inflační očekávání rychle snižují a během léta se již snížil průměr očekávané inflace k 10% úrovni. Podstatně méně se zatím snížila vnímaná inflace, kterou domácnosti pociťují stále na velmi vysokých hodnotách.

Graf 1 – Vnímaná, očekáváná a měřená inflace v ČR
(průměry v %, resp. v % u CPI, výpočet ČNB)

Může se nabízet otázka, zda je takový rozdíl mezi vnímanou, skutečnou i očekávanou inflací domácí specifikum. Proto je důležité tyto údaje uvést do mezinárodní perspektivy. Data ze stejného šetření agregovaná za celou eurozónu vykazují za poslední dvě dekády podobnou velikost odchylky. Domácnostmi očekávaná inflace v eurozóně je přitom na celé časové řadě těsně svázaná především s realizovanou inflací v době šetření (graf 2). V datech za ČR je tento vztah méně těsný.

Graf 2 – Vnímaná, očekáváná a měřená inflace v eurozóně
(průměry v %, resp. v % u HICP, výpočet EK)

Inflační očekávání českých domácností jsou přitom dlouhodobě ve velké míře adaptivní, když na datech existuje stabilní vztah mezi vnímanou a očekávanou inflací. Jedinou výjimkou z dlouhodobého vývoje byl výše zmíněný rok 2022, kdy očekávaná inflace nenarostla tak rychle jako inflace vnímaná a jejich vztah se přechodně rozvolnil (graf 3).

Graf 3 – Vztah mezi vnímanou a očekávanou inflací

Jsou inflační očekávání jednotlivých domácností podobná či rozmanitá?

Bylo by ale chybou se dívat na vnímanou a očekávanou inflaci pouze optikou průměrů. Zvýšení inflačních očekávání během let 2022–2023 vedlo nejen k citelnému posunu distribuce očekávané inflace směrem k vyšším hodnotám, ale současně se celá distribuce výrazně zploštila (graf 4). Domácnosti tedy očekávaly vyšší inflaci, citelně se však zvýšila také jejich implicitní nejistota ohledně budoucího inflačního vývoje ilustrovaná „těžkými chvosty“ rozdělení, které ukazují vyšší četnost extrémních hodnot. Během letošního roku se inflační očekávání snižovala, distribuce se pomalu posouvá zpět doleva a ubývá extrémních odpovědí. Nicméně oproti vzdálenější minulosti, kdy se inflace v ČR pohybovala poblíž inflačního cíle, zůstávají jejich hodnoty stále dosti rozptýlené. To odráží přetrvávající nejistotu domácností ohledně budoucího cenového vývoje.

Graf 4 – Distribuce inflačních očekávání pro příštích 12 měsíců
(osa x: očekávaný růst spotřebitelských cen v %, osa y: hustota pravděpodobnosti, vybrané měsíce, výpočet ČNB)

Vnímání a očekávání inflace odráží ekonomický status, pohlaví, věk a bydliště

Rozdíly ve vnímané i očekávané inflaci v období jsou ve velké míře svázány se socioekonomickými charakteristikami domácností. Výrazně vyšší inflaci vnímají i očekávají respondenti s nižšími příjmy, horším vzděláním, ve vyšším věku a z menších sídel (tabulka 1) – tedy lidé ze sociálních skupin, pro něž jakékoliv zhoršení finanční situace představuje nadprůměrnou zátěž. U těchto skupin obyvatel je též patrná zřetelně vyšší směrodatná odchylka odpovědí na jednotlivé otázky v porovnání s respondenty z opačné části demografického a příjmového spektra. Výrazně vyšší jsou inflační očekávání žen ve srovnání s muži. U domácností s vyššími příjmy, vyšším vzděláním a z velkých měst – tedy těch socioekonomických skupin, které pravděpodobně aktivní komunikace měnové politiky ze strany centrální banky oslovuje snáze – je naopak vnímaná inflace blíže k naměřené skutečnosti a také inflační očekávání jsou zřetelně nižší. Tyto rozdíly mezi jednotlivými demografickými skupinami odpovídají i podobným šetřením provedeným v zahraničí^[2], včetně stejného šetření EK u zemí eurozóny.

Tabulka 1 – Vnímaná a očekávaná inflace podle skupin respondentů
(v %, směrodatná odchylka v procentních bodech, období srpen 2015 až říjen 2023, výpočet ČNB)

	Vnímaná inflace		Očekávaná inflace
	Průměr	Směrodatná odchylka	Průměr	Směrodatná odchylka
celkem	15,2	15,9	11,6	14,0
plný úvazek	13,8	14,2	10,6	12,6
částečný úvazek	15,4	15,2	11,8	13,5
18-29 let	11,9	13,5	9,0	12,2
30-49 let	13,9	14,7	10,6	13,0
50-65 let	17,0	16,5	13,3	14,8
65 a více let	18,5	17,6	13,9	15,2
základní vzdělání	19,2	21,4	15,1	19,2
střední vzdělání	16,1	16,3	12,5	14,4
vyšší (VŠ) vzdělání	11,7	11,1	8,6	9,7
muž	13,0	13,9	9,8	12,2
žena	17,3	17,3	13,5	15,3
zaměstnaní	15,0	14,9	11,3	13,3
ekonomicky neaktivní	18,6	18,6	14,1	16,3
Příjem domácnosti
do 15 000 Kč	21,6	21,5	17,3	19,4
15 001 – 20 000 Kč	19,3	18,7	15,1	16,9
20 001 – 25 000 Kč	17,0	16,4	13,4	14,5
25 001 – 30 000 Kč	16,3	15,5	12,7	13,8
30 001 – 40 000 Kč	14,5	14,0	11,1	12,5
40 001 – 50 000 Kč	13,2	12,6	9,9	11,0
50 001 Kč a více	11,4	11,5	8,3	10,0
Velikost bydliště
do 999 obyvatel	16,2	16,1	12,5	14,4
1 000 – 4 999 obyvatel	15,5	16,1	12,1	14,3
5 000 – 19 999 obyvatel	15,6	16,1	12,0	14,2
20 000 – 99 999 obyvatel	15,3	15,7	11,7	13,8
nad 100 000 obyvatel	13,7	14,6	10,2	12,8

Rozdíly ve vývoji inflačních vnímání a očekávání v průběhu času ilustruje například vliv vzdělání (grafy 5 a 6). Vzdělanější část populace vnímala do roku 2021 inflaci oproti průměru systematicky níže. S nárůstem inflace na přelomu let 2021 a 2022 inflační očekávání této skupiny začala také narůstat, ale v podstatně menší míře. Inflační očekávání po kulminaci na přelomu let 2022–2023 začala rychle klesat a v případě vysokoškolsky vzdělaných se během letošního roku dokonce ocitla pod skutečně měřenou inflací. Naproti tomu opačná část spektra populace sice vnímá a také očekává nižší inflaci než před rokem, avšak stále na velmi vysokých hodnotách. Současně jsou její odpovědi v čase daleko víc rozkolísané a v posledních měsících dokonce skokově narostly. Obdobné disproporční rozdíly v čase i intenzitě existuji i u rozdělení domácností podle příjmu a velikosti bydliště, neboť vzdělání, výdělky a velikost bydliště jsou vzájemně korelované. Naproti tomu rozdíly mezi domácnostmi podle pohlaví či velikosti úvazku jsou po celou dobu šetření proporční.

Graf 5 – Vnímaná inflace v posledních 12 měsících v ČR podle vzdělání
(průměry v %, výpočet ČNB)

Graf 6 – Očekávaná inflace v posledních 12 měsících v ČR podle vzdělání
(průměry v %, výpočet ČNB)

Závěr

Inflace vnímaná českými domácnostmi, podobně jako ve stejných šetřeních v zahraničí, systematicky převyšuje změřenou inflaci. Od toho se odvíjí i výše inflačních očekávání domácností. Po vypuknutí války na Ukrajině vnímaná i očekávaná inflace rychle narostly, nicméně očekávaná inflace nenarůstala v takové míře jako vnímaná inflace a během letoška se začala mnohem rychleji snižovat. To ukazuje na to, že část inflační epizody z let 2022–2023 byla nejspíše vnímaná jako dočasná, a tak se plně nepropsala do inflačních očekávání. V současné době se ale v průměru za celou populaci stále pohybuje na zvýšených hodnotách. Podrobnější pohled dává rozdělení domácností podle ekonomického statusu, kde domácnosti s vyšším vzděláním, s vyššími příjmy a také z větších měst očekávají inflaci zhruba na úrovni roku 2020, tedy před současnou inflační vlnou. To naznačuje, že tato skupina – možná i s přispěním komunikace měnové politiky – již svoje inflační očekávání citelně snížila. Na druhou stranu souhrnná inflační očekávání domácností, včetně těch s přepokládanou větší orientací v ekonomických a finančních tématech, jsou stále zvýšená oproti dobám, kdy se inflace pohybovala poblíž inflačního cíle. To ukazuje, že snaha o ukotvení nízké inflace v myslích našich spoluobčanů nemůže být zdaleka u konce.

---

^[1] Jde o měsíční šetření Evropské komise u spotřebitelů v rámci Business and consumer surveys (externí odkaz). Data pro Českou republiku šetří EK prostřednictvím partnerské firmy Data Collect s. r. o., a to formou telefonického průzkumu u 1 000 náhodně oslovených domácností. Dotazník týkající se sociálně-ekonomického statusu dotazované domácnosti a jejího vnímání hospodářského vývoje je k dispozici zde (externí odkaz). V blogu jsou za Českou republiku použita dotazníková data od srpna 2015 do října 2023. V případě dat eurozóny jsou využity výpočty čtvrtletních kvantitativních dat inflačních očekávání EK publikovaných na webu EK (externí odkaz).

^[2] Viz například What Do the Data Tell Us About Inflation Expectations? (externí odkaz), Francesco D’Acunto, Ulrike Malmendier and Michael Weber, NBER WP 29825, březen 2022, nebo The Expected, Perceived, and Realized Inflation of U.S. Households before and during the COVID19 Pandemic (externí odkaz), Michael Weber, Yuriy Gorodnichenko and Olivier Coibion, NBER WP 29640, leden 2021.