Obnovitelné zdroje v Rakousku nejsou jen voda, vítr a slunce

Zelený vodík

S využitím vodíku se počítá primárně v průmyslových odvětvích s vysokou mírou emisí a energetickou spotřebou, jakými jsou chemický nebo ocelářský průmysl a v oblastech dopravy, kde není vhodným řešením elektromobilita. V Rakousku probíhá několik pilotních projektů týkajících se zeleného vodíku, ať už výzkumných či průmyslových. Jedním z nich je výroba této látky v Gabersdorfu v jižním Štýrsku v rámci projektu Renewable Gasfield, který by měl sloužit jako předloha pro podobné záměry. Zařízení na výrobu vodíku je napojeno na stávající bioplynovou stanici a část vyrobeného vodíku je metanizována. Vzniklý metan může být dodáván do plynárenské sítě. Výrobna byla zahájena v květnu 2023 a jejím cílem je při plném vytížení produkovat 300 tun zeleného vodíku ročně. Závod už získal prvního velkého zákazníka, kterým je Wolfram Bergbau und Hütten AG, dceřiná firma koncernu Sandvik.

V dubnu 2023 byl spuštěn jiný pilotní projekt v hornorakouské obci Gampern, kde nyní funguje zařízení na skladování vodíku v podzemním ložisku, první svého druhu na světě. Vodík je skladován v oblasti již vytěženého menšího ložiska zemního plynu. Podobná skladovací zařízení by měla umožnit, aby vodík vyrobený z obnovitelných zdrojů mohl být využíván po celý rok a zároveň zvýšit spolehlivost zásobování energií z obnovitelných zdrojů. Projekt funguje pod záštitou rakouské společnosti zabývající se skladováním plynu RAG Austria AG, která je jednou z největších svého druhu v Evropě.

Světové prvenství má také experiment přimíchávání vodíku k zemnímu plynu s ohledem na testování v běžném provozu a výkonost elektrárny Donaustadt ve Vídni. Přimícháním vodíku v podílu 15 % lze ročně předejít vypuštění 33 000 tun emisí CO₂, uvedený podíl by se měl v druhé fázi zdvojnásobit. V případě úspěšného průběhu testovací fáze bude elektrárna s upravenou turbínou na přimíchávání vodíku certifikována. Během podzimu má být ve Vídni uvedeno do provozu zařízení pro elektrolýzu na výrobu vodíku za užití obnovitelných zdrojů s kapacitou 1300 kg vodíku za den, které má z části elektrárnu zásobovat. Vyrobený vodík bude využíván také pro autobusy vídeňského dopravního podniku, nákladní automobily nebo průmyslové podniky.

Ve fázi plánování je také projekt na výstavbu velkokapacitního elektrolytického zařízení ve spolkové zemi Burgenland na výrobu vodíku z větrné a solární energie. Plánovaná investice do roku 2030 činí 400 mil. EUR. V konečné fázi má výkon zařízení dosáhnout 300 MW. Od roku 2026 by zde mělo být z obnovitelných zdrojů vyráběno 9 000 tun (60 MW) vodíku ročně. Po dokončení by se roční výroba měla zvýšit až na 40 000 tun zeleného vodíku, což by ročně ušetřilo asi 400 000 tun emisí CO₂. Jedná se patrně o největší současný projekt v Evropě. Vedou jej energetické společnosti Burgenland Energie a Verbund AG. Přijetí dalších partnerů pro tento projekt přitom stále zůstává otevřenou záležitostí. Michael Strugl, předseda správní rady Verbund, věří, že poptávka po zeleném vodíku bude v následujících letech v Evropě značná. Tento projekt by mohl hrát roli nejen ve spolupráci se zahraničními průmyslovými partnery, ale také ve výstavbě infrastruktury. Z velké části nově vystavěné potrubí H2-Kollektor Ost povede od r. 2026 vodík do průmyslových oblastí v dolnorakouském Schwechatu a Simmeringu ve Vídni. Vládní vodíková strategie počítá s vytvořením kapacit pro elektrolýzu v objemu 1 GW do r. 2030.

Geotermální energie

Geotermie byla v Rakousku dosud poměrně opomíjeným obnovitelným zdrojem energie. V poslední době se však tento trend i v důsledku energetické krize mění. Geotermie využívá v hloubce uchovávané teplo, s jehož pomocí lze vytápět, nebo naopak chladit, či také vyrábět elektřinu. Povrchová geotermie čerpá energii z povrchu a podzemí přibližně do hloubky 400 metrů a vytápění nejčastěji zajišťuje pomocí tepelného čerpadla. Tepelná čerpadla v současnosti dominují trhu s geotermální energií a jsou využívána především u rodinných domů a novostaveb. Připravovaný vládní balíček na podporu výměny topných systému má tento trend dále podpořit. Hloubkové vrty jsou prováděny až do sedmi kilometrů pod zemským povrchem. S rostoucí hloubkou stoupá teplo a může být použito i pro výrobu elektřiny. Dle výzkumů dosahuje v Rakousku geotermický potenciál 700 MW, přičemž 95 % z této hodnoty není aktuálně využíváno. S plným využitím by mohlo dojít k snížení emisí o objemu až 1,3 mil. tun CO₂ ročně, což by představovalo redukci o 20 %. S tímto potenciálem a rostoucím zájmem se zvyšuje také počet geotermálních zařízení v Rakousku. V aktuální době jich 10 slouží k produkci tepla, dvě z nich vyrábějí také elektřinu. V roce 2022 ministerstvo pro ochranu klimatu vydalo publikaci shrnující potenciál i omezení využití geotermie v zemi: Roadmap Geothermie.

Dosud největší geotermický projekt aktuálně plánuje Vídeň ve spolupráci s rakouským energetickým koncernem OMV. Rakouské hlavní město by mělo vybudovat geotermické elektrárny s vrty až do hloubky pěti kilometrů, se kterými se má začít již v roce 2024. První elektrárna se má nacházet v městské části Aspern a bude zásobovat teplem až 20 000 domácností. Investice je vyčíslena přibližně 80 mil. EUR, přičemž Spolkové ministerstvo pro ochranu klimatu podpoří projekt osmi mil. EUR. Do roku 2030 by lokální společnost Wien Energie chtěla vybudovat až čtyři elektrárny v oblastech Donaustadt a Simmering s hromadným výkonem 120 MW pro 125 000 domácností (ušetřilo by 325 000 tun CO₂). Přímo pod městem se totiž nachází ložisko termální vody, díky němuž by mohly tyto geotermální elektrárny pokrýt až 20 % vídeňského dálkového vytápění. Ve Vídni také již započala výstavba nové čtvrti „Village im Dritten“, kde má vzniknout cca 2 000 bytů, k jejichž vytápění a chlazení bude sloužit celkem 500 geotermálních vrtů v hloubce 150 metrů. S geotermií se počítá i při renovacích obecních domů ve Vídni, 277 z nich je v rámci probíhající rekonstrukce nyní napojováno na geotermální zdroj tepla v 14. vídeňském okrsku.

Bioplynové stanice

V současnosti je v Rakousku v provozu přibližně 300 bioplynových stanic, které vyrábějí 1,7 TWh bioplynu ročně. Uvedené množství odpovídá 2 % celé rakouské spotřeby plynu. Pouze 15 bioplynových stanic je ale napojeno na plynárenskou síť. Většina bioplynu slouží k výrobě elektřiny, případně tepla. Potřebnou právní jistotu k rozšíření jejich kapacit by měl poskytnout plánovaný Zákon o obnovitelných plynech (Erneuerbare-Gase-Gesetz). Návrh zákona si klade za cíl dosažení roční domácí produkce o hodnotě 7,5 terawatthodin (TWh) do roku 2030. Na základě postupného navyšování povinné kvóty budou muset dodavatelé plynu zajistit, aby alespoň 7,7 % jejich dodávek plynu bylo do r. 2030 nahrazeno rakouským zeleným plynem.

Zájmovým sdružením pro oblast bioplynu je „Kompost und Biogas Verband“ (Svaz pro kompostárenství a bioplyn), na který se mohou obracet i čeští exportéři. Zástupci svazu jsou ochotni nabídky českých distributorů přeposílat potenciálním zájemcům.

Obchodně-ekonomický úsek velvyslanectví ČR v Rakousku