Dohoda Evropské Rady o reformě trhu s elektřinou

Ministři energetiky EU se včera dohodli na hlavních bodech svého postoje k budoucí podobě trhu s elektřinou. Klíčové body pro kótované firmy: Obousměrné CfD pro nové OZE a jádro budou povinné pro projekty se státní podporou.

Obousměrné CfD budou podle informací z FT moci získat i staré jaderné zdroje. Na tyto podpory bude dohlížet EK tak, aby nenarušily vnitřní trh EU.

Kapacitní mechanismy pro zajištění střednědobé a dlouhodobé bezpečnosti dodávek elektřiny nebudou dočasným opatřením. Rada navrhuje výjimku z požadavků týkajících se limitů emisí CO2 pro získání podpory z kapacitních mechanismů do 31. prosince 2028. To znamená, že uhelné a hnědouhelné elektrárny by mohly dostávat kapacitní platby až do roku 2028 místo do roku 2025.

Omezení "nadměrných" příjmů z elektřiny vyrobené zdroji s nižšími mezními náklady, jako jsou OZE, jádro a hnědé uhlí, do 6/2024, a to za stejných podmínek jako opatření přijatá v 10/2022.

Dohoda nyní postoupí k jednání s Evropským parlamentem, které by mělo začít ve čtvrtek.

Zpráva je mírně pozitivní pro ČEZ, neboť se nyní diskutuje, co s jeho hnědouhelnými elektrárnami po roce 2025-26, kdy už budou pravděpodobně ztrátové. Ty by tak mohly být zařazeny do kapacitní rezervy. CfD pro staré jaderné elektrárny nejsou pro ČEZ vzhledem k jejich vysoké ziskovosti podstatné, tady se jedná hlavně o ústupek Francii, jejíž staré jaderky jsou dlouhodobě zanedbané. Prodloužení případného cenového stropu pro inframarginální výrobce může mít teoreticky dopad na ČEZ (v současnosti čelí stropu pro výrobu z jádra na 70 EUR/MWh do konce roku 2023). Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by k prodloužení došlo. ČEZ také čelí vysokým tzv. windfall m až do roku 2025, takže by prodlužování cenového stropu nemělo moc smysl. Petr Bártek, analytik.