Aktuální posilování polského zlotého – přechodná nebo trvalejší záležitost?
V ČR se obvykle výsledky
parlamentních voleb do kurzu koruny nepromítají. A pokud již ano, tak zcela
marginálně. U našeho severního souseda, v Polsku, je však historicky reakce
finančních trhů na výsledky voleb výraznější. To se projevilo i v úvodu
tohoto týdne, kdy se vítězství opozice v polských parlamentních volbách
odrazilo do prudkého posílení polského zlotého (vůči euru přes 2 %) i
tamního akciového trhu (WIG 20 – necelých 9 %).
Proč zlotý na výsledky voleb
takto prudce reagoval?Výsledek voleb totiž indikuje změnu směru a
návrat zpět k proevropské politice. Lze očekávat, že za nové vlády dojde
ke zlepšení vztahů s EU a přístupu k evropským finančním prostředkům (fond
Obnovy), zlepšení prostředí pro zahraniční investory, snížení rizikové prémie a
výsledně i větší fiskální disciplíně. Nakolik jsou aktuální očekávání reálná
ukáže čas.
Je ale aktuální výrazné posílení
zlotého udržitelné i poté, co opadne prvotní opojení z výsledků polských
voleb? Předpokládám, že krátkodobě ano, ale v několikatýdenním nadhledu
příliš ne. Na čem to bude záviset?Za prvé na měnové politice Polské
centrální banky (NBP). NBP v září překvapila razantním snížením
úrokových sazeb a sazby již mírněji snížila i v říjnu. Další snížení sazeb
lze očekávat opět v listopadu, kdy polští centrální bankéři budou mít
k dispozici novou makroekonomickou prognózu. Zužující se pozitivní úrokový
diferenciál mezi sazbami v eurozóně a v Polsku není něco, co by mělo
zlotému pomáhat. Na druhé straně nelze vyloučit, že to se snižováním sazeb ze
strany NBP nebude po volbách tak horké a snižování bude pozvolnější. Určitý
politický přesah na měnovou politiku NBP byl totiž v posledních letech
zjevný.
Za druhé na vývoji spotřebitelské
inflace a hospodářském vývoji v Polsku. Inflace v posledních
měsících zde evidentně zpomaluje, ať již se díváme na meziměsíční či meziroční
srovnání či na celkovou či jádrovou inflaci. Nutno podotknout, že např.
zářijový výsledek inflace byl zkreslen „záhadně“ stabilními cenami pohonných
hmot, ačkoliv cena ropy rostla, americký dolar posiloval a v dalších
evropských zemích pohonné hmoty zdražovaly. Pro rok 2024 však existuje
v Polsku celá řada proinflačních rizik, která mohou období vyšší inflace
protáhnout. Nulová DPH na vybrané potraviny skončí na konci letošního roku. Dvouciferný
růst mezd zvyšuje pravděpodobnost přetrvávající vyšší inflace ve službách. Rychlejší
snižování sazeb od NBP znamená nižší ochotu domácností spořit. Vyšší inflace a
nižší úrokové sazby vedou ceteris paribus k oslabování měny.
Za třetí vnější prostředí není
a podle mě ani v brzké době nebude nakloněno posilování středoevropských
měn, polského zlotého nevyjímaje. Vysoké úrokové sazby v eurozóně a
v USA budou stále více znevýhodňovat úrokovou atraktivitu středoevropských
měn. V USA kvůli stále silným číslům z pracovního trhu nelze vyloučit
ještě jedno zvýšení úrokových sazeb. Utažená měnová politika hlavních
centrálních bank bude v nejbližších čtvrtletích oslabovat hospodářský růst
(transmise měnové politiky do reálně ekonomiky chvíli trvá). Vládám
v Evropě i v USA v příštím roce přestane pomáhat vysoká inflace v
podobě rychlého nominálního růstu HDP a do hledáčku finančních trhů se dostanou
vládní dluhy a jejich (ne)udržitelnost při současném nastavení úrokových sazeb.
Posilování zlotého tak
z výše zmíněných důvodů považuji za dočasné a až odpadne prvotní euforie
z výsledků voleb, tak začne zlotý oslabovat a vracet se na předvolební
úrovně.
Miroslav Novák
Vystudoval obor Finance na Vysoké škole ekonomické v Praze a Finance a finanční služby na Vysoké škole finanční a správní. Zkušenosti v oblasti bankovnictví načerpal v UniCredit Group, kde působil na oddělení Treasury. Od roku 2010 pracuje jako analytik ve společnosti AKCENTA. K oblastem jeho zájmu patří především problematika měnových kursů. Miroslav Novák není ortodoxním zastáncem žádné ekonomické školy, což mu umožňuje hodnotit objektivně nejenom dění na finančních trzích, ale i na poli globální ekonomiky. Je autorem řady odborných článků a expertních komentářů, které pravidelně využívají přední česká i polská média.
AKCENTA CZ je jedním z nejvýznamnějších obchodníků s devizami na českém trhu a ve střední Evropě s více než 20 letou tradicí. Kromě výhodných individuálních kurzů pro nákup a prodej deviz a minimálních poplatků za zahraniční platební styk, nabízí i zajištění proti kurzovým rizikům (forwardové obchody a opce). Společnost aktivně působí také v Polsku, Maďarsku, Slovensku, Rumunsku, Německu a Francii. Klientské portfolio tvoří více než 46 tisíc subjektů, převážně malých a středně velkých firem orientovaných na export nebo import. Je držitelem licence platební instituce a obchodníka s cennými papíry udělenou ČNB.
Více informací na: https://www.akcentacz.cz/
Poslední zprávy z rubriky Okénko investora:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?