Nobelovka za ekonomii pro ženy

Ekonomicky řečeno tato otázka souvisí s co nejefektivnějším využíváním zdrojů společnosti. Pokud ženy nemají stejnou možnost účastnit se trhu práce nebo se ho účastní za nerovných podmínek, dochází k plýtvání pracovní silou a odbornými znalostmi.

Proto letošní Nobelovu cenu za ekonomii, respektive cenu Sveriges Riksbank za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, získala Claudia Goldin. Claudia Goldin poskytla nové a často překvapivé pohledy na historické i současné role žen na trhu práce studiem 200leté historie.

Prokázala například, že nabídku ženské práce a poptávku po ní historicky ovlivňovalo, a stále ovlivňuje, několik různých faktorů. Patří mezi ně možnosti žen kombinovat placenou práci a rodinu, rozhodnutí týkající se vzdělání a výchovy dětí, technické inovace, zákony a normy a strukturální transformace ekonomiky.

Ukázala, že účast žen na trhu práce neměla ve 200leté historii jen vzestupnou tendenci. Ale tvoří křivku ve tvaru písmene U. Před nástupem industrializace v 19. století se ženy častěji zapojovaly do pracovního procesu. Industrializace ztížila mnoha vdaným ženám možnost pracovat z domova a skloubit tak práci s rodinou. Ukazuje také, že hospodářský růst automaticky nesnižuje rozdíly mezi muži a ženami na trhu práce.

Na počátku dvacátého století se výrazně lišila míra zaměstnanost vdaných a svobodných žen. Zatímco přibližně 20 % všech žen pracovalo za mzdu, mezi vdanými ženami to bylo pouze 5 %. Technologický pokrok, růst sektoru služeb a zvyšující se úroveň vzdělání přinesly rostoucí poptávku po ženské práci. Sociální stigma, legislativa a další institucionální překážky však vliv těchto faktorů omezovaly.

Goldin zjistila, že institut manželství a "manželské bariéry" často bránily vdaným ženám pokračovat v zaměstnání jako učitelky nebo úřednice. Navzdory rostoucí poptávce po pracovní síle byly vdané ženy vyloučeny z části trhu práce. Tento typ legislativy dosáhl vrcholu během velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století a v letech následujících.

Dalším důležitým faktorem pomalého snižování nerovnosti bylo očekávaní ohledně kariéry. Trh práce se skládá z různých generací, kohort, které se při svých životních rozhodnutích setkaly s různými okolnostmi.

Například na počátku dvacátého století se od většiny žen očekávalo, že budou pracovat jen několik let před sňatkem a po sňatku trh práce opustí, což ovlivnilo jejich volbu vzdělání. Goldin ukázala, že v obdobích rychlého rozvoje mohou ženy činit rozhodnutí na základě očekávání, která se později nenaplní. Ve druhé polovině dvacátého století společenské změny vedly k tomu, že se vdané ženy často vracely na trh práce, jakmile jejich děti odrostly. Pracovní příležitosti, které pak měly, vycházely z rozhodnutí o vzdělání, které učinily třeba před pětadvaceti lety. Tedy v době, kdy se od nich podle dobových společenských norem kariéra neočekávala.

Mnohé ženy, které byly v padesátých letech mladé, měly matky v domácnosti, a když se jejich matky vrátily na trh práce, dcery si již vybraly svou vzdělávací dráhu. Jinými slovy, když dcery plánovaly svou budoucnost, neočekávaly, že budou mít kariéru. A teprve mnohem později se ukázalo, že by ji mohly mít dlouhou a aktivní.

Po většinu dvacátého století ženy podceňovaly to, jak moc budou pracovat; očekávání a výsledky se začaly sbližovat až v sedmdesátých letech 20. století. V důsledku toho ženy, které byly v tomto období mladé, investovaly více do svého vzdělání. V posledních desetiletích ženy stále častěji studují a v zemích s vysokými příjmy mají ženy obecně vyšší úroveň vzdělání než muži.

Dalším výraznou změnou bylo zavedení plánování rodiny a antikoncepce. Goldin s Katzem využili skutečnosti, že mladé ženy měly v různých státech USA přístup k antikoncepci v různých letech, a demonstrovali tak sílu antikoncepce. Goldin zjistila, že pilulky vedly k tomu, že ženy odkládaly sňatek a porod. Rovněž se rozhodly pro jinou kariéru a stále větší podíl žen začal studovat ekonomii, právo a medicínu. Jinými slovy, díky pilulce mohly ženy lépe plánovat svou budoucnost. A tím pádem měly také jasnější představu o tom, co očekávají, což je zcela nově motivovalo k investicím do vzdělání a kariéry.

Goldin také dokázala, že platová diskriminace (rozdíly v odměňování, které nelze vysvětlit pozorovanými rozdíly ve faktorech, jako jsou produktivita, vzdělání a věk) výrazně vzrostla s růstem sektoru služeb ve dvacátém století. Dále, v souvislosti se zaváděním moderních mzdových systémů měli zaměstnavatelé tendenci zvýhodňovat zaměstnance s dlouhou a nepřerušovanou kariérou = muže.

Nyní se rozdíl mezi platy mužů a žen pohybuje ve vyspělých ekonomikách mezi 10 a 20 procenty. Navzdory tom, že v mnoha zemích existuje zákon o rovném odměňování. Proč? Goldin s kolegyní Bertrand a kolegou Katzem prokázali, že počáteční rozdíly v příjmech mužů a žen jsou malé. Jakmile se však narodí první dítě, trend se změní. Výdělky žen, které mají dítě, okamžitě klesají a nezvyšují se stejným tempem jako u mužů, a to i v případě, že mají stejné vzdělání a profesi. To potvrdily další studie.

Goldin ukázala, že tento efekt mateřství lze částečně vysvětlit povahou současného trhů práce, kde se v mnoha odvětvích očekává, že zaměstnanci budou neustále k dispozici a flexibilní vůči požadavkům zaměstnavatele. Protože ženy často přebírají větší odpovědnost za péči o děti, ztěžuje to jejich kariérní postup a zvyšování výdělků. Úkoly, které jsou obtížně kombinovatelné s prací na částečný úvazek, také ztěžují udržení kariéry.

Claudie Goldin nám umožnila pochopit faktory, které ovlivňují možnosti žen na trhu práce. Skutečnost, že možnosti žen často byly a jsou omezeny manželstvím a odpovědností za domácnost a rodinu, je jádrem jejích analýz a vysvětlujících modelů. Investice do informovanosti a vzdělávání nebo legislativa, která odstraňuje institucionální překážky, mohou mít významný účinek pro určitou dobu, zejména pokud kariérní očekávání a úroveň vzdělání žen zaostávají za očekáváním a úrovní vzdělání mužů. Stejné investice však mají pravděpodobně omezený účinek ve společnostech, kde ženy již mají vysokou úroveň zaměstnanosti a jsou možná vzdělanější než muži.

Víme například, že nestačí, aby ženy měly stejné vzdělání jako muži; rozdíl ve výdělcích mezi muži a ženami zůstává. Větší význam může mít možnost plánovat a financovat návrat na trh práce po narození dětí (dostupností sociálních služeb, především školek) anebo flexibilnější pracovní úvazky.

A není náhoda, že poslední výzkum Claudie Goldin vydaný v říjnu 2023 se jmenuje "Proč vyhrály ženy"(www.nber.org/papers/w31762). Popisuje, jak, kdy a proč získaly ženy v USA stejná práva jako muži v oblasti práce, manželství, rodiny, sociálního zabezpečení, trestního soudnictví, úvěrových trhů a dalších oblastí hospodářství a společnosti, a to několik desetiletí poté, co získaly volební právo. Její schopnost pracovat s historií dokládá fakt, že pro tuto práci identifikovala 155 kritických okamžiků v dějinách ženských práv. 

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny