Americký dolar drží silné pozice (Komentář)

Přibývá otazníků nad oživením domácí ekonomiky ve druhé polovině roku. Tuzemský PMI ze zpracovatelského průmyslu v září poklesl na 41,7 b., na čemž se odrazilo mimo jiné pokračující snižování nových zakázek (více zde: https://bit.ly/3LJ7aGy). V útlumu zůstává také domácí spotřebitelská poptávka. Maloobchodní tržby bez aut v srpnu poklesly meziměsíčně v reálném vyjádření o 0,8 %. Meziročně se tržby snížily o 2,8 % a výrazně tak zaostaly za tržním konsensem, který očekával pokles o 1,9 %. Po mírné recesi ve druhé polovině loňského roku a stagnaci v letošním prvním pololetí tak tuzemská ekonomika stále neoživuje a je možné, že v celoročním vyjádření letos nakonec mírně poklesne (více zde: https://bit.ly/45oA8m2).

Plnění státního rozpočtu za první tři čtvrtletí letošního roku příjemně překvapilo. V září se schodek meziměsíčně snížil počtvrté v řadě na 180,7 mld. Kč. Zatímco v předchozích měsících hospodaření státu vylepšovaly prostředky z EU, mimořádná dividenda z ČEZu nebo loňskými zisky tažené příjmy z daně z příjmu právnických osob, v září pomohla hlavně první záloha na windfall tax. Přestože tedy v závěrečném čtvrtletí deficit vlivem sezónnosti výdajů a předchozí realizací většiny mimořádných příjmů pravděpodobně vzroste, splnění schváleného schodku ve výši 295 mld. Kč se již nejeví jako nereálné. Notabene v situaci, kdy ministr financí opakovaně ujišťuje o dodatečných úsporách ve výši 15-20 mld. Kč ještě do konce roku (více zde: https://bit.ly/46spDjf).

Zápis z posledního zasedání ČNB potvrdil, že někteří členové bankovní rady by mohli uvažovat o snížení sazeb již v letošním roce. J. Frait nevyloučil diskusi o prvním snížení úrokových sazeb na listopadovém jednání. Podle J. Procházky by k tomu mohlo dojít na konci tohoto roku. Letošní pokles sazeb dává smysl i T. Holubovi. Na tento scénář stále sázejí také finanční trhy, které mají zaceněno dvojí 25bodové snížení repo sazby do konce roku. My se však nadále přikláníme spíše k tomu, že k prvnímu „cutu“ o 50 b dojde až v únoru 2024.

Příliš povzbudivé zprávy nadále nepřicházejí z Německa. PMI ze zpracovatelského průmyslu za září byl v pondělním finálním čtení snížen na 39,6 bodu. Srpnové tovární objednávky sice vzrostly meziměsíčně o 3,9 %, čímž překonaly tržní konsenzus (1,5 %), jednalo se ale pouze o částečnou kompenzaci propadu o 11,3 % m/m o měsíc dříve. Nedaří se ani tamnímu zahraničnímu obchodu. Německý export v srpnu poklesl o dalších 1,2 % (po -1,9 % v červenci).

Polská centrální banka (NBP) ve středu snížila klíčovou sazbu o 25 bb na 5,75 %. Neopakovalo se tak již překvapení ze začátku září (kdy cyklus zahájila „cutem“ o 75 bb), když tentokrát doručila očekávaných 25 bb. Na trzích se spekuluje, že spěch se snižováním sazeb souvisel více s nadcházejícími parlamentními volbami než s ekonomickými fundamenty. NBP proto podle nás nyní ponechá klíčovou sazbu na současných 5,75 % až do koce Q1 23.

Na globálních trzích byly z dat v celém týdnu nejsledovanější dnešní statistiky z amerického trhu práce. Počet nových pracovních míst v nezemědělském sektoru (payrolls) v září dosáhl 336 tis, což je téměř dvojnásobek tržního konsenzu (170 tis.). Výrazně vzhůru byl revidován údaj za srpen (ze 187 tis. na 227 tis.). Řada odvětví však již v září dosáhla svých předpandemických úrovní zaměstnanosti, a tak nadále očekáváme v příštím roce výrazné zpomalení tvorby nových pracovních míst. Na trzích dnes o něco vzrostly sázky na další zvýšení sazeb Fedem, které je ale pro listopadové zasedání zaceněno pouze zhruba z jedné třetiny. První „cut“ se potom odsunul z června na červenec příštího roku. Stejně jako v první polovině týdne dnes rostl hlavně delší konec výnosové křivky, který Fedu pomáhá utahovat podmínky financování i bez dalšího zvýšení měnověpolitických sazeb.

Silná data ze Spojených států negativně pocítily dluhopisy, dolar zpevnil. Výnos amerického desetiletého dluhopisu se v pátek přehoupl přes 4,80 %, kde byl naposledy v roce 2007. Americký dolar si k euru v mezitýdenním srovnání připsal 0,6 % na 1,051 USD/EUR. Globální vývoj v kombinaci se slabými domácími daty a připuštění snižování úrokových sazeb ještě letos ze strany ČNB vyústilo v mírné oslabení české koruny k euru (mezitýdenně o 0,3 % na 24,50 CZK/EUR), zatímco maďarský forint i polský zlotý tento týden k euru posílily o 0,6-0,8 %.