Otázky a odpovědi – určení Trinidadu a Tobaga jako nespolupracující země v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu

Trinidad a Tobago jako nespolupracující země

O rybolovu NNN

Co to je rybolov NNN?

Nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov představuje nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, jak je definován v mezinárodním akčním plánu FAO pro boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu z roku 2001.

Právní předpisy EU týkající se nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu se vztahují na nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov a související činnosti prováděné jakýmkoli rybářským plavidlem ve všech mořských vodách.

Předpokládá se zejména, že rybářské plavidlo provádí nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti, pokud se prokáže, že provádí činnosti v rozporu s opatřeními pro zachování a řízení zdrojů platnými v dotčené oblasti. To zahrnuje například rybolov bez platné licence, v uzavřené oblasti nebo během období hájení nebo za použití zakázaného lovného zařízení, jakož i nesplnění ohlašovacích povinností nebo bránění práci inspektorů.

Proč se Evropská komise zavázala bojovat proti rybolovu NNN?

Nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov je jednou z nejzávažnějších hrozeb pro udržitelné využívání živých vodních zdrojů. Ohrožuje základy společné rybářské politiky Evropské unie (SRP) a úsilí EU na mezinárodní úrovni zaměřené na podporu lepší správy oceánů. Rybolov NNN představuje rovněž významné riziko pro mořské prostředí, udržitelnost rybích populací a biologickou rozmanitost moří. Rybolov NNN dále představuje nekalou hospodářskou soutěž pro rybáře, kteří dodržují pravidla.

Boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu je součástí opatření EU v rámci Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030. Jedná se o příspěvek EU k cíli udržitelného rozvoje č. 14, kterým je ukončení nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu a zachování a udržitelné využívání oceánů, moří a mořských zdrojů. Přístup nulové tolerance k nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, který prosazuje Komise, je rovněž nedílnou součástí Zelené dohody pro Evropu a strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030.

Jaká je politika EU v boji proti nezákonnému rybolovu?

EU je největším světovým dovozním trhem s produkty rybolovu a jako taková nese odpovědnost za zajištění toho, aby produkty pocházející z nezákonných, nehlášených nebo neregulovaných rybolovných činností neměly přístup na jednotný trh EU. Členské státy EU jsou rovněž důležitými státy vlajky a státy přístavu.

Nařízení EU pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (nařízení o rybolovu NNN) vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2010. Vztahuje se na obchod s produkty mořského rybolovu s účastí EU. Jeho cílem je zajistit, aby se na trh EU dostaly pouze legálně ulovené produkty rybolovu.

Za tímto účelem nařízení zavádí systém osvědčení o úlovku, který vyžaduje, aby státy vlajky potvrzovaly, že ryby ulovené jejich plavidly a dovážené do EU nepocházejí z nezákonných rybolovných činností. Cílem systému je zajistit, aby plavidla zemí dodržovala vnitrostátní a regionální pravidla pro zachování a řízení zdrojů, jakož i mezinárodně dohodnutá pravidla.

Jak EU zajišťuje, aby třetí země vyvážející své produkty rybolovu do EU dodržovaly své mezinárodní závazky?

Komise doposud obdržela oznámení od 93 třetích zemí, že mají k dispozici nezbytné právní nástroje, vyhrazené postupy a vhodné správní struktury pro certifikaci úlovků plavidel plujících pod jejich vlajkou.

Komise spolupracuje s řadou třetích zemí a provádí hodnotící mise s cílem posoudit, zda uvedené země dodržují mezinárodní závazky v boji proti nezákonnému, nehlášenému nebo neregulovanému rybolovu. Kromě toho Komise zahajuje s třetími zeměmi dialogy o nezákonném, nehlášeném nebo neregulovaném rybolovu s cílem podpořit je při posilování vnitrostátních politik zaměřených na eliminaci rybolovu NNN. Od listopadu 2012 vedla Komise dialog s více než 60 zeměmi, které byly upozorněny na potřebu přijmout důrazná opatření v boji proti nezákonnému, nehlášenému nebo neregulovanému rybolovu. Ve většině případů tyto země dosáhly značného pokroku, a proto mohla Komise fázi formálního dialogu úspěšně ukončit a zrušit varování v podobě tzv. žluté karty. Potřebnou snahu o reformy dosud neprojevilo jen několik málo zemí.

Komise klade důraz na spolupráci při řešení problémů, existují však třetí země, ve kterých je situace i po letech neformální spolupráce problematická. V takových případech může Komise vůči nespolupracujícím třetím zemím v boji proti rybolovu NNN přijmout různá opatření stanovená v nařízení EU o rybolovu NNN.

Konkrétně, pokud má Komise důkazy o tom, že třetí země plně nespolupracuje v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, vydá tzv. „žlutou kartu“. Tímto prvním krokem procesu, tzv. předběžným určením, varuje EK zemi před rizikem, že bude určena jako nespolupracující země. Žlutá karta představuje zahájení formálního dialogu, v jehož rámci Komise a daná země spolupracují na řešení všech problematických otázek. Ve většině případů je tento dialog produktivní a předběžnou identifikaci lze odstranit (zelená karta).

Pokud však pokrok není dostatečný, Komise určí třetí zemi jako nespolupracující. To se nazývá „červená karta“. Komise poté navrhne Radě zařadit tuto zemi na seznam nespolupracujících zemí. Produktům rybolovu z dané země bude poté zakázán přístup na trh EU.

Ve všech fázích uvedeného postupu (žlutá/červená karta nebo zařazení na seznam) může třetí země prokázat, že situace byla napravena. Poté bude ze seznamu vyškrtnuta (zelená karta).

Přehled tohoto procesu je uveden v této infografice.

Kolik zemí má v současné době červenou kartu?

Úplný přehled všech minulých a probíhajících řízení je k dispozici zde.

O rybolovu NNN a Trinidadu a Tobagu

Proč se Komise rozhodla určit Trinidadu a Tobaga jako nespolupracující třetí zemi v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu?

Rozhodnutí Komise označit Trinidadu a Tobaga za nespolupracující třetí zemi v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu vychází z přetrvávajících závažných nedostatků zjištěných v rozhodnutí o žluté kartě z roku 2016.

Trinidad a Tobago konkrétně nepřijaly odpovídající právní rámec v oblasti rybolovu, který by upravoval a kontroloval činnosti vnitrostátních rybářských plavidel, rybolovné činnosti prováděné ve vodách spadajících pod vnitrostátní jurisdikci a činnosti zahraničních rybářských plavidel vplouvajících do přístavů v zemi. To patří mezi mezinárodní závazky Trinidadu a Tobaga vyplývající z mořského práva.

Zejména platné právní předpisy neobsahují nezbytná ustanovení týkající se řízení a kontroly rybářských plavidel, a to ani ve vodách spadajících pod vnitrostátní jurisdikci Trinidadu a Tobaga, ani mimo ně. Nesvěřuje orgánům pro rybolov pravomoc provádět inspekce rybolovu a nemůže zajistit dodržování platných regionálních opatření pro zachování a řízení zdrojů.

V neposlední řadě nezajišťuje účinné provádění dohody OSN o opatřeních přístavních států ve vztahu k rybářským plavidlům třetích zemí.

Situace ohrožuje účinnou kontrolu a sledovatelnost produktů rybolovu, které tam byly uloveny, vyloženy nebo přeloženy, a ponechává dveře pro vstup produktů rybolovu potenciálně pocházejících z nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu na trh.

Co se děje potom?

Toto rozhodnutí neukončuje dialog s touto zemí. Komise vyjadřuje svou připravenost pomoci Trinidadu a Tobagu při řešení zjištěných nedostatků. Mezitím bude dovoz produktů rybolovu z Republiky Trinidad a Tobago zamítnut, a to i v případě, že jsou doprovázeny osvědčeními o úlovku potvrzenými vnitrostátními orgány.

Komise zároveň navrhuje, aby Rada EU zařadila Trinidadu a Tobaga na seznam zemí nespolupracujících v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu.