Česká republika má špičkové odborníky v radiofarmacích, přesto distribuce těch nejmodernějších k pacientům zaostává

Česká republika je domovem špičkových odborníků v oblasti radiofarmak, jak potvrdilo další setkání Institutu pro veřejnou diskusi na téma Jak zajistit a financovat strategický výzkum, jehož se zúčastnili zástupci z medicíny, akademie a veřejného sektoru. Přes silnou odbornou základnu zde distribuce nejmodernějších radiofarmak k pacientům stále zaostává. Diskuze na konferenci se zaměřila i na efektivní způsoby získávání finančních prostředků a nábor talentovaných odborníků. Jako klíčový faktor byla identifikována spolupráce mezi všemi zúčastněnými subjekty.

Radiofarmaka představují specifickou oblast medicíny. Používají se pro velmi přesnou diagnostiku a mohou také sloužit k destrukci nádorových buněk v onkologii.

V rámci svého vystoupení připomenul Patrik Špátzal, člen představenstva ÚJV Řež a ředitel divize Radiofarmaka, že společnost působí na poli výroby radiofarmak již téměř čtyři dekády. „Vynikající výzkum potřebuje nejen technologie a prostory, ale především lidi,“ zdůraznil. S ohledem na český a evropský kontext je ÚJV Řež považováno za špičkové technologické pracoviště. Až 90 % radiofarmak na trhu je vyráběno právě zde, což odráží unikátní technickou infrastrukturu a tým zkušených odborníků. V posledních deseti letech byl zaznamenán 100% nárůst v počtu PET vyšetření, což je dalším ukazatelem rostoucí důležitosti tohoto sektoru. Také zmínil specifika trhu s radiofarmaky. Konkurence v oboru je omezena geografickými a časovými faktory, což zahrnuje i poločas přeměny radiofarmak. Čím dále produkt putuje, tím méně se ho dodá, a tím více je ho třeba vyrobit. „Přestože máme silnou odbornou základnu, stále čelíme výzvám, jako je nedostatek kvalifikovaného personálu a vědců. Proto je nesmírně důležité být napojen na mezinárodní projekty,“ uzavřel Patrik Špátzal. Společnost tak spolupracuje s řadou globálních hráčů.

David Zogala, pověřený přednosta Ústavu nukleární medicíny VFN v Praze, vyslovil své názory na výzvy a příležitosti spojené se zaváděním inovativních radiofarmak do klinické praxe. Zogala zdůraznil, že ačkoliv v radiofarmacii panuje rychlý technologický pokrok, registrační procesy v Česku zůstávají zdlouhavé a ekonomicky náročné. „V zahraničí je možné zaznamenat větší pružnost v používání experimentálních radiofarmak než v České republice,“ upozornil. Zogala také poznamenal, že je třeba zvážit, zda chceme do klinické praxe zavádět nová, nezaregistrovaná radiofarmaka, která se v okolních zemích už používají. „Je otázkou, jak zajistit, aby Česká republika nezaostávala za evropskými standardy v této oblasti,“ dodal. Je tak klíčové intenzivně spolupracovat mezi vynikající akademickou sférou, lékaři a výrobci v této oblasti.

Zdeněk Řehák, primář oddělení nukleární medicíny na Masarykově onkologickém ústavu, zdůraznil význam pozitronové emisní tomografie (PET) jako neinvazivní diagnostické metody. Podle něj se PET používá k zobrazení mozkových nádorů, karcinomů prostaty a jater, a také ve vyšetření příštítných tělísek. Jeho oddělení má zkušenost s dvanácti typy PET radiofarmak.

Vojtěch Petráček, rektor ČVUT, hovořil o výzkumu a jeho financování. Zdůraznil, že spolupráce mezi firmami a akademickým sektorem je na vzestupu. „Firmy si uvědomily výhody spolupráce s univerzitami, což vedlo k vzniku řady inovačních hubů a dalších společných projektů. Tento trend ukazuje, že spolupráce mezi těmito dvěma sektory je úspěšná,“ uvedl Petráček. Nicméně upozornil na to, že situace je jiná, pokud jde o vztahy mezi firmami a veřejným sektorem. „Řada firem má obavy z potenciálních kontrol a náročných podmínek spojených s kombinací veřejných a soukromých investic,“ poznamenal. Petráček zdůraznil, že je nezbytné aktualizovat existující právní rámec, aby byly firmy více ochotné investovat do výzkumu.

Náměstkyně ministryně pro vědu Jana Havlíková zdůraznila význam strategických investic a konkurenceschopnosti ve výzkumu. Jako příklad účinného výzkumu jmenovala jadernou energetiku. „Potřebujeme být konkurenceschopní, to slýcháme deset patnáct let. Teď je potřeba, aby po slovech přišly činy,“ řekla Havlíková. Podle ní je nezbytné spojit různé zdroje financování a aplikovat výzkumné výsledky v praxi. Upozornila také na potřebu změn již ve školním systému.