Komentář: Odzvonilo plynovým kondenzačním kotlům? V Německu vláda omezuje jejich prodej, něco podobného se chystá i v Česku

Kondenzační plynové kotle jsou na trhu masově k dostání už přibližně dvacet let. Až do loňského roku byly odbornou veřejností považovány za ekologickou a úspornou variantu vytápění. S energetickou krizí, která je v přímé souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem na Ukrajině a postupným ukončením dodávek ruského plynu, se situace najednou drasticky změnila. Evropští zákonodárci postupně hledají cesty, jak utnout vytápění plynem, českou vládu nevyjímaje. Kontroverzní střet mezi evropskou legislativou a efektivním způsobem vytápění popisuje Roman Švantner ze společnosti Enbra.

Od loňského roku se zastavila podpora kondenzačních kotlů v rámci jakýchkoliv dotačních titulů. Není to tak, že by se kondenzační kotle z ničeho nic staly méně ekologické. Jenom se hledají cesty, jak co nejvíc omezit spotřebu plynu. Jedná se teprve o začátek cesty, jako příklad uvedu naše západní sousedy z Německa, kteří zcela zakázali prodej těchto zařízení, a to od 1. ledna příštího roku. V tamním zákoně je řečeno, že všechny nově instalované zdroje tepla musí využívat minimálně 65 % energie z obnovitelných zdrojů. Jenže plyn se nově v Německu nepovažuje za obnovitelný zdroj. A to mluvíme o trhu, kde se každoročně instalovalo přibližně 600 tisíc plynových kotlů. Nicméně pár týdnů po schválení tohoto nařízení si místní zákonodárci uvědomili nesmyslnost, a hlavně technickou neproveditelnost takového kroku, takže se nařízení prozatím bude týkat pouze novostaveb.

Samostatný kondenzační plynový kotel si za pár let už nekoupíte

Něco podobného se už plánuje i v České republice. V našem parlamentu už se připravuje novela Nařízení komise (EU) 813/2013 o ekodesignu. Pokud by byla schválena ve stávajícím znění, čekalo by nás to stejné, a to už od 1. září 2029. Od tohoto dne by již nebylo možné uvádět na trh samostatné klasické kotle na plynná i kapalná paliva a elektrokotle, ale pouze jejich varianty integrované do některého z typů hybridních zdrojů. Zjednodušeně řečeno – už si nikdo samostatný kondenzační plynový kotel nepořídí. A nebude se to týkat pouze novostaveb, ale kompletně všech instalací včetně starších objektů.

Někteří zákonodárci nás tedy v nejbližších letech budou motivovat k využívání tepelných čerpadel nebo hybridních systémů, nejčastěji v kombinaci tepelného čerpadla s kotlem. Kromě vysokých pořizovacích nákladů na tyto zdroje je nutné si uvědomit i technickou stránku věci, kterou podle mého názoru čeští zákonodárci ignorují. Tepelné čerpadlo má z principu svého fungování určité technické parametry, které je nutné brát v potaz. Potenciální kupec tepelného čerpadla by si měl uvědomit především fakt, že jsou tato zařízení schopná dodávat do topného systému vodu o teplotě maximálně 55 až 60 stupňů Celsia.

Tohle je stěžejní informace, protože pokud starší rodinný dům disponuje plynovým kotlem a systémem navrženým na práci při teplotě topné vody 70 až 80 stupňů Celsia – což je u tohoto druhu staveb standard – pak se pomocí tepelného čerpadla nedá zajistit teplotní komfort, na který byl zákazník zvyklý. Jiná situace je samozřejmě u novostaveb. Pokud má objekt tepelnou ztrátu třeba 4 – 6kW a má instalováno podlahové topení, pak je tepelné čerpadlo ideální volbou.

Další podstatnou informací je COP neboli topný faktor. Od tohoto atributu řada prodejců tepelných čerpadel odvozuje návratnost investice. Činí tak ale často velmi zavádějícím způsobem. Proč? Topný faktor určuje, kolikanásobně víc energie vyrobí tepelné čerpadlo oproti jeho spotřebě. Pokud má COP hodnotu 3, pak z 1 kW spotřebované elektrické energie vyrobí 3 kW tepla. Topný faktor se výrazně snižuje v důsledku dvou vlivů – stoupající teploty topné vody a snižující se venkovní teploty. Dobře to jde vidět na následujícím příkladu:

venkovní teplota -2 °C, topná voda 30 °C (do podlahového topení) → COP = 3,48

venkovní teplota -2 °C, topná voda 55 °C (do radiátorů) → COP = 2,19

Zásadní rozdíl v provozních podmínkách je na první pohled viditelný, a z toho pak plyne i delší návratnost investice. Při nižším COP se investice bude vracet výrazně delší dobu.

Z uvedeného si lze selským rozumem dovodit, že pokud bude tepelné čerpadlo provozováno na 60 °C topné vodě o teplotě 60 °C, bude se topný faktor pohybovat na hodnotách kolem 2 – 2,2. Oproti plynovému kotli tak prakticky nic neušetří. Cena elektřiny je totiž ve srovnání s plynem na více než dvojnásobku.

Garantovaná návratnost tepelného čerpadla? Jen marketingové fráze

V dnešní době všichni prodejci operují s krátkou dobou návratnosti investice, ale je velmi důležité si pozorně přečíst, při jakých podmínkách provozu tato čísla počítají. U tepelného čerpadla výrazně záleží na ceně elektrické energie, která je použitá pro výpočet. Dejme tomu, že je pro vzorový výpočet použita cena elektřiny 7Kč/kW, což může odpovídat dnešním cenám. Za pár měsíců ale může být tržní cena elektřiny na polovině, a tím se návratnost zdvojnásobí. V dnešní době navíc nemá nikdo tušení, jak a kam se budou ceny energií v budoucnu vyvíjet, takže všechny slibované návratnosti jsou jen marketingové fráze postavené na vodě.

Závěrem je potřeba si uvědomit, že pokud vstoupí zákaz prodeje samostatných plynových kondenzačních kotlů v platnost, nebude pro desetitisíce majitelů dosluhujících zdrojů jednoduché, finančně přijatelné, a hlavně ekonomické zvolit nový zdroj tepla. V ten moment totiž lidé instalují zařízení, které má v rozumné době nízkou šanci na svoji návratnost.