Nelze vyloučit snížení sazeb v listopadu nebo prosinci. Rozvolňování měnové politiky však bude pomalé a postupné (Viceguvernér ČNB Frait)

Čeští centrální bankéři mohou zvážit snížení úrokových sazeb již tento rok, nicméně každé monetární uvolňování bude „velmi opatrné“ a pravděpodobně bude probíhat pomalejším tempem než investoři očekávají, řekl viceguvernér Jan Frait.

Bankovní rada ČNB bude příští týden do podrobna projednávat strategii pro budoucí snižování sazeb, základní úrokovou sazbu tak téměř jistě ponechají na 7 %, nejvyšší úrovni za poslední dvě dekády, uvedl Frait v pondělním rozhovoru pro agenturu Bloomberg. Dodal, že i kdyby bankovní rada odsouhlasila snížení sazeb na následujícím jednání, tak materializace sázek peněžního trhu očekávající snížení o přibližně 70 bps tento rok je „velmi nepravděpodobná“.

„Dovedu si představit, že v listopadu nebo prosinci bychom mohli být v situaci, kdy budeme mít vysokou míru důvěry v prognózu a dezinflační trendy, a pak nelze vyloučit, že by bankovní rada mohla souhlasit se snížením sazeb ještě v tomto roce,“ uvedl Frait. „Nejsem schopen předpovědět, nakolik je to pravděpodobné.“

Centrální banka se snaží najít rovnováhu mezi stagnující ekonomikou a potenciálními inflačními tlaky plynoucími z napjatého trhu práce a nedávného oslabení měny. Přestože očekává přiblížení růstu cen do blízkosti 2% inflačního cíle začátkem příštího roku, bankovní rada chce ponechat monetární politiku relativně restriktivní po delší dobu, aby si byla jistá, že inflace zůstane nízká, uvedl Frait.

Zdroj: Bloomberg

Připojil se k dalším hlasům v centrální bance, které zdůrazňují potřebu vyhnout se prodlužování více než 4 roky trvajícímu období, kdy inflace přesáhla 2 % - před rokem vrcholila na 18 % - což je nejhorší krize životních nákladů za poslední tři desetiletí.

"Naše primární zaměření je aktuálně na inflační očekávání a očekávání ohledně úrokových sazeb, které naznačují relativně utaženější měnovou politiku, než ukazují některé standardní modely,“ uvedl Frait s tím, že by byl méně znepokojený podstřelováním inflačního cíle po nějakou dobu než riskovat, že se inflace dostane nad tuto hranici, zejména v důsledku domácích faktorů souvisejících se spotřebitelskou poptávkou.

Až rozvolňování měnové politiky začne, bude „pomalé a postupné“, prohlásil Frait, čímž naznačil, že se Česko vyhne skokovému snižování sazeb podobnému snížení o 75 bps v Polsku tento měsíc.

„Poměrně napjatý“ trh práce v kombinaci se slabší než očekáváno korunou a dražší ropou jsou pro-inflační rizika, které odůvodňují pozdější a opatrnější uvolnění, než naznačuje prognóza centrální banky, uvedl viceguvernér.

Silnější koruna by pro centrální banku byla „vhodnější“, uvedl. Ale nedávné znehodnocení koruny je normální ve světle znaků zhoršující se ekonomické situace v Česku a Německu, jeho hlavním obchodním partneru.

I když bude bankovní rada přesvědčená, že se inflace vrátí k cíli, bude podle Fraita současně věnovat velkou pozornost, zda investoři sdílejí tento názor a zda se domnívají, že měnová politika zůstane dostatečně restriktivní i v budoucnu.

„Budeme velmi opatrní,“ řekl Frait. „Jsme v období, kdy je měnová politika opět více uměním než vědou. Psychologie je v této situaci velmi důležitá a centrální banky, včetně té naší, se budou ze všech sil snažit posílit svou důvěryhodnost.“

Zdroj: Bloomberg