Řetězce ustupují mediálnímu a politickému tlaku a dávají své marže do pořádku. Většina potravin proto letos zlevňuje, někdy i citelně

Obchodní řetězce zřejmě v obavě například z možné kontroly marží přistupují na jejich citelné snížení. Svoji cenotvorbu po loňském „divokém“ roce, kdy využily nepřehledné situace k navýšení marží, tudíž dávají pomalu, ale přece do pořádku. Výsledkem tak je hmatatelné letošní zlevnění většiny základních potravin. Výjimkou jsou například brambory nebo jablka – v případě zeleniny či ovoce jsou však výraznější výkyvy zcela běžné.

Jinak ale potraviny opravdu zlevňují. Například balení deseti vajec se ještě letos začátkem ledna prodávalo průměrně celorepublikově za 61,40 Kč. Nyní už vyjde jen 45,60 Kč. To značí zlevnění o bezmála 26 procent. O zhruba 25 procent zlevňuje letos máslo. Čtvrtkilogramová kostka másla se začátkem ledna prodávala za 65,90 Kč, nyní už je to jen za 49,50 Kč. Více než pětinové zlevnění letos zaznamenává také třeba eidamský sýr. Mouka je letos dole o zhruba třináct procent. Zlevňuje také chléb, mléko, cukr, a dokonce i vepřové, jež ještě nedávno patřilo k málu zdražujících potravin.

Jednou z mála potravin, které vedle některých druhů ovoce či zeleniny zdražují, je pivo.

I tak však lze konstatovat, že obchodní řetězce se postupně umoudřují a korigují svoji dosud kontroverzní cenotvorbu. Ta se loni stala předmětem široké společenské diskuse, do níž zasahují také vrcholní politici. I pro velké skupiny řetězců, které jinak ziskově těží z nebývale vysoké koncentrace tuzemského maloobchodního trhu, se proto stalo neudržitelné dále své nadsazené marže uplatňovat. Zároveň se poněkud zklidnila loňská vypjatá situace, vyvolaná ruským vpádem na Ukrajinu, jež řetězcům a dalším firmám a podnikům v tuzemsku poskytovala narativ, jímž mohly zdůvodnit znatelné navýšení svých marží nad rámec objektivního růstu nákladů.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank