Z bleskového průzkumu Eurobarometru, který byl dnes zveřejněn, vyplývá, že Evropané jednoznačně podporují opatření přijatá v minulém roce na ochranu spotřebitelů a podniků před kolísáním cen energií, jakož i opatření na podporu energetické bezpečnosti a ekologické transformace. Průzkum rovněž potvrzuje, že mezi občany EU panuje široká shoda, pokud jde o podporu průmyslu čistých technologií v zájmu větší konkurenceschopnosti a opatření EU přijatá v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
86 % občanů má za to, že bylo důležité během loňského roku přijmout na evropské úrovni iniciativy pro omezení bezprostředního dopadu rostoucích cen energií na spotřebitele a podniky. Více než osm z deseti respondentů zastává tento názor v případě podpory udržitelného využívání přírodních zdrojů (86 %), usnadnění společného nákupu plynu členskými státy EU s cílem zajistit bezpečnost dodávek (82 %), budování partnerství s dalšími globálními aktéry, jako jsou Spojené království, USA, Japonsko a Austrálie (81 %), snížení nadměrné obchodní závislosti na zemích, jako je Rusko nebo Čína (80 %), a zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu čistých technologií (80 %). Opatření EU zaměřená na urychlení digitální transformace a zároveň ochranu spotřebitele považuje za důležitá 77 % respondentů, na zvýšení odolnosti hospodářství EU 76 %.
Pokud jde o budoucí opatření, 86 % dotázaných se domnívá, že zařízení na skladování plynu v EU by měla být naplněna, aby se zabránilo riziku nedostatku, 85 % se domnívá, že EU měla podpořit výrobu čistých technologií v členských státech a 79 %, že opatření EU by měla být zaměřena na snížení spotřeby energie. 75 % respondentů věří, že by EU měla financovat společné obranné projekty za účelem rozvoje strategických obranných schopností a technologií.
Velká většina Evropanů se navíc domnívá, že válka na Ukrajině ukazuje, že EU musí zajistit svou energetickou a hospodářskou bezpečnost (85 %) a posílit vojenskou spolupráci mezi členskými státy (75 %) a zároveň nadále projevovat solidaritu s Ukrajinou (71 %).
Evropané jsou i nadále pro podporu Ukrajiny a Ukrajinců. 86 % souhlasí s tím, aby EU nadále poskytovala humanitární pomoc osobám zasaženým válkou, 77 % souhlasí s přijímáním osob prchajících před válkou v EU a 71 % podporuje uvalení hospodářských sankcí na Rusko. Téměř dvě třetiny Evropanů se domnívají, že by EU měla podporovat Ukrajinu na její cestě k evropské integraci (67 %) a její začlenění do jednotného trhu (65 %). 65 % respondentů je pro finanční a ekonomickou podporu Ukrajiny a 57 % se domnívá, že by EU měla podporovat nákup a dodávky vojenského vybavení a výcvik na Ukrajině.
Občané byli rovněž vyzváni, aby u souboru hodnot uvedli, zda tyto hodnoty nejlépe ztělesňuje EU, jiné země světa, nebo EU i jiné země ve stejné míře. Přibližně polovina je přesvědčena, že EU nejlépe reprezentuje „respektování základních práv a hodnot“ (53 %), „sociální rovnost a blahobyt“ (50 %), „toleranci a otevřenost vůči ostatním“ (49 %) a „mír“ (48 %). Poté těsně následuje „solidarita se zeměmi v rámci EU i mimo ni“ (46 %) a „respektování přírody a ochrany klimatu a životního prostředí (45 %). U každé z těchto hodnot se přibližně jeden respondent ze šesti domnívá, že dané hodnoty nejlépe ztělesňují jiné země, a přibližně jeden ze čtyř uvádí, že je představuje jak EU, tak i jiné země.
Souvislosti
Bleskový průzkum Eurobarometr o výzvách a prioritách EU v roce 2023 probíhal ve 27 členských státech ve dnech 24 až 31. srpna 2023. Na dotazník online odpovědělo 26 514 občanů EU.