Srpnový PMI průzkum pro ekonomiku eurozóny naznačuje, že HDP eurozóny může ve třetím čtvrtletí vykázat mezikvartální pokles zhruba o 0,2 %

Kompozitní indikátor PMI v srpnu klesl z úrovně 48,6 na 47,0, přičemž úroveň padesáti bodů je v tomto průzkumu dělítkem mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity.

Pokles aktivity nyní PMI průzkum hlásí nejenom pro zpracovatelský průmysl, ale také pro sektor služeb.

Průzkum zároveň naznačuje, že v sektoru služeb přetrvávají cenové tlaky, jež souvisejí i s růstem mezd: cenové tlaky vyvěrající ze sektoru služeb jsou faktorem, jenž vede ECB k ostražitosti vůči inflačním rizikům.

Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v srpnu dle předběžných výsledků klesl z červencové úrovně 48,6 na úroveň 47,0, což představuje nejslabší výsledek od listopadu 2020.

Finanční trh očekával pokles kompozitního PMI indikátoru na úroveň 48,5.

Úroveň padesáti bodů v tomto průzkumu představuje hranici mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity.

Kompozitní PMI indikátor je třetí měsíc v řadě v oblasti, jež signalizuje pokles ekonomické aktivity v eurozóně a v samotném srpnu se pokles aktivity prohloubil, když vedle již delší dobu trvajícího propadu aktivity ve zpracovatelském průmyslu se do poklesu dostal i sektor služeb.

Podrobnější pohled ukazuje, že PMI ve zpracovatelském průmyslu v srpnu vzrostl z úrovně 42,7 na 43,7 (tržní odhad počítal se stagnací na úrovni 42,7).

PMI indikátor pro zpracovatelský sektor se takto sice dostal na své tříměsíční maximum, úroveň PMI indikátoru 43,7 nicméně signalizuje, že aktivita v tomto sektoru ekonomiky i nadále prudce klesá.

PMI sub-indikátor mapující výrobu ve zpracovatelském průmyslu v srpnu vzrostl též z úrovně 42,7 na 43,7, což představuje dvouměsíční maximum, ovšem hluboko pod úrovní padesáti bodu.

V prudkém poklesu dle průzkumu PMI pokračují též nové objednávky ve zpracovatelském průmyslu.

Cenové tlaky ve zpracovatelském sektoru v srpnu i nadále klesaly, tempo poklesu však bylo mírnější než v červenci, roli zde zřejmě sehrály rostoucí ceny pohonných hmot.

Celkově ale i nadále platí konstatování, že vývoj ve zpracovatelském průmyslu napomáhá k odeznívání inflačních tlaků v ekonomice eurozóny.

Celkový PMI indikátor pro sektor služeb se v srpnu propadl z 50,9 na úroveň 48,3: na svou nejnižší úroveň od února 2021 (trh očekával pokles na úroveň 50,5).

Sektor služeb zároveň hlásí prudký pokles nových objednávek, což vysílá negativní signál ohledně vývoje aktivity v sektoru služeb i do dalších měsíců.

Ve službách dle průzkumu PMI pokračuje růst nákladů i prodejních cen, inflační roli v tomto sektoru sehrávají mzdové tlaky.

Přesto byl ale růst prodejních cen v sektoru služeb letos v srpnu nejslabší od října 2021.

Srpnový průzkum PMI naznačuje prohloubení poklesu ekonomické aktivity v eurozóně.

Dle stávajících signálů z PMI průzkumů za červenec a srpen by HDP eurozóny mohl za celé letošní třetí čtvrtletí vykázat mezikvartální pokles o 0,2 %.

Z pohledu ECB a jejích úvah o dalším směřování měnové politiky ovšem mohou představovat problém inflační tlaky, jež nadále vyvěrají ze sektoru služeb včetně růstu mezd v tomto sektoru ekonomiky.

Nadále tak zůstává ve hře možnost, že ECB na svém příštím zasedání 14. září opět přikročí ke zvýšení svých úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu, jakkoliv by zřejmě šlo o poslední zvýšení úroků ECB v tomto cyklu.

Pro ekonomiky středoevropského regionu vysílá průzkum PMI z eurozóny včetně Německa negativní signály, co se týče výhledu ekonomické aktivity.

Nepříznivá zůstává dle průzkumu PMI situace ve zpracovatelském průmyslu, což pro středoevropské průmyslové výrobce a exportéry není dobrá zpráva.

Pokud další průzkumy a oficiální data z ekonomiky eurozóny potvrdí, že se do problémů dostává i sektor služeb, tak zřejmě bude potřeba provést negativní revizi výhledu HDP eurozóny pro rok 2024, což by se negativně projevilo i na výhledu výkonu ekonomik středoevropského regionu.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.