Vedro má za následek průměrně 1 500 hospitalizací v Německu ročně

Extrémní horko je i v Německu problémem pro zdraví obyvatel. Úpal, úžeh a další poškození způsobená teplem nebo slunečním zářením vedla v letech 2001-2021 v průměru k téměř 1 500 hospitalizacím ročně. Samotné teplo však lze jen zřídka označit za přímou příčinu úmrtí; v průměru se jedná o 19 případů ročně.

Jak sdělil koncem června německý spolkový statistický úřad velmi vysoké teploty však celkově zvyšují úmrtnost, protože v mnoha případech kombinace horka a již existujících onemocnění zvyšuje riziko smrti. Proto také během minulých letních sezón v týdnech poznamenaných horkem stoupl počet úmrtí.

Více hospitalizací během extrémně horkých let

V letech s mnoha tzv. tropickými dny a teplotami 30 stupňů Celsia a více dochází v Německu často k nadprůměrnému počtu hospitalizací a úmrtí v důsledku horka. Například v roce 2015 činil počet nutných nemocničních pobytů způsobených horkem a slunečním zářením více než 2 300 případů, což je o 55 % více, než je průměr za roky 2001 až 2021. V témže roce bylo následkům horka nebo slunečního záření připsáno 60 úmrtí. To bylo více než třikrát tolik, než je průměr za roky 2001 až 2021. Rok 2015 byl v Německu rokem s poměrně velkým počtem dnů veder: němečtí meteorologové napočítali v průměru 17,6 takových dnů. Nejvíce ošetření v nemocnicích (2 600) a poměrně mnoho úmrtí (41) v důsledku horka nebo slunečního záření bylo zaznamenáno rovněž v roce 2003. Tento letopočet byl také spojen s velkým počtem velmi horkých dnů v Německu (19,0).

Počet dehydratovaných pacientů stoupl v Německu za 20 let na více než dvojnásobek

Při vysokých teplotách je vyšší riziko nedostatečného příjmu tekutin, a tedy příliš malého zavodnění organismu. Zejména u starších osob je tzv. objemový deficit stále častěji příčinou hospitalizace a úmrtí. Objemovým deficitem se rozumí dehydratace v důsledku nedostatečného příjmu tekutin nebo zvýšené ztráty tekutin. Ten nemusí být vždy způsoben počasím a vysokými teplotami.

Počet hospitalizací z důvodu objemového deficitu se za 20 let více než zdvojnásobil (+112 %): zatímco v roce 2001 bylo kvůli této diagnóze hospitalizováno více než 50 700 pacientů, v roce 2021 jich bylo už přes 107 500. Ještě výraznější nárůst lze pozorovat u úmrtí v důsledku objemového deficitu: v roce 2021 bylo smrtí více než sedmkrát více než před 20 lety, a to více než 3 500 úmrtí. V roce 2001 skonalo v důsledku objemové nedostatečnosti necelých 500 osob.

Vzhledem k tomu, že nedostatek tekutin postihuje zejména starší osoby, jejichž počet za posledních 20 let vzrostl, souvisí nárůst počtu hospitalizací a úmrtí s touto diagnózou částečně také s věkem.