Velká Británie - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

V roce 2021 britský energetický průmysl investoval ve Spojeném království více než 11 mld. GBP. Britská vláda chce docílit úplné dekarbonizace energetického systému do roku 2035 a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Desetibodový plán pro zelenou průmyslovou revoluci spolu se Strategií Net Zero a Energy Security Strategy má navíc podle vlády do roku 2030 přinést bezprecedentní investice soukromého sektoru ve výši 100 mld. GBP do nových britských průmyslových odvětví, včetně pobřežních větrných elektráren. V roce 2023 vzniklo ministerstvo pro energetickou bezpečnost a net zero.

Příležitost představují alternativní a obnovitelné energetické zdroje (především větrná, v menší míře také solární a vodní energie), jaderná energetika a také vodík jako čistý zdroj energie. V oblasti jaderné energetiky stojí za zmínku podpora tzv. malých modulárních reaktorů (SMR), na jejichž vývoji pracuje konsorcium vedené firmou Rolls-Royce, projekt výstavby nového bloku jaderné elektrárny Sizewell C a také decommissioning dosluhujících elektráren. Uplatnění by mohly v zemi najít také firmy zaměřující se na vývoj technologií na ukládání energie, a především zachycování a následného zpracování CO2.

V reakci na rostoucí velkoobchodních cen energií v důsledku ruské agrese britská vláda v dubnu 2022 zveřejnila novou britskou strategii energetické bezpečnosti. Energy Security Strategy má ambici urychlit stanovený cíl ohledně dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, a zároveň zvýšit podíl energie vyráběné v UK a omezit závislost na dovozu – v krátkodobém horizontu prodloužením licencí na těžbu v Severním moři, v dlouhodobém pak pomocí obnovitelných zdrojů. UK po ruské invazi přestala dovážet ruskou ropu, plyn a uhlí. V roce 2023 také vzniklo ministerstvo pro energetickou bezpečnost a net zero.

Ambicí je poskytovat 95 % elektřiny z nízkouhlíkových zdrojů do roku 2030, na cestě k úplné dekarbonizaci energetického systému do roku 2035. K tomu má pomoci redefinování cílů následujících v oblasti jádra a obnovitelných zdrojů.

Strategie stanoví navýšení nukleární kapacity z dnešních 8 GW na 24 GW do roku 2050. Tento cíl by mohl znamenat výstavbu až osmi nových reaktorů. Za účelem urychlení realizace projektů bude zřízena agentura Great British Nuclear, jejímž prvním krokem bude soutěž na malé modulární reaktory (SMR), ale v budoucnu budou zvažovány i další projekty v gigawattovém měřítku. Pokračuje výstavba jaderného zdroje?Hinkley?Point C (datum spuštění 2028) a plánovány jsou další dva jaderné bloky (Sizewell?C,?Bradwell B). Do bloku Sizewell C plánuje vláda investovat 800 mil. GBP, hledá se generální kontraktor – odhad stavby je 15 let. Vláda investuje 2 mld. GBP do vývoje nové generace 16 malých modulárních nukleárních reaktorů (SMRs). Vývojvede konsorcium vedené firmou Rolls-Royce,?Laing?O’Rourke?a?Atkins. Příležitosti se pro české firmy nacházejí také v budoucím decommissioningu odstavených elektráren, v budování nových zařízení a v programech na nakládání s jaderným odpadem. Úřad pro vyřazování jaderných zařízení z provozu (NDA) v současné době eviduje 17 závodů, které mají být vyřazeny do roku 2040. NDA v současnosti vynakládá ročně na decommissioning přibližně 3 mld GBP.

Kromě jaderné energetiky se Británie soustředí především na větrnou energii (z?off-shore?větrných farem). Británie se chce stát lídrem v oblasti zelené energie a větrných elektráren, které mají generovat až 50 GW do 2030, přičemž v roce 2021 generovaly větrné elektrárny 24,7 GW. Vláda investuje 160 mil. GBP do výroby nové generace turbín, včetně plovoucích větrných mlýnů schopných dodávat 5 GW energie do roku 2030. Vláda plánuje také navýšení kapacity větrných elektráren na pevnině.

V roce 2021 došlo také k nárůstu solárních kapacit, a to na 17 %, což znamená generaci přibližně 14,2 GW. Nový vládní strategie zvyšuje cíl na 70 GW do roku 2030.

V souvislosti s přechodem na čistou energii britská vláda investuje do technologií na ukládání energie (bateriová úložiště, přečerpávací elektrárny) a na zachytávání a ukládání oxidu uhličitého. V roce 2022 se provozní kapacita energetických úložišť zvýšila na téměř 800 MWH . Do roku 2030 si tak klade za cíl zachytit až 10 megatun CO2 a dále vytvořit čtyři nové zařízení na zachycování, využití a ukládání uhlíku. Na podporu těchto cílů chce vláda poskytnout finanční prostředky ve výši 20 mld. GBP na včasné zavedení systému na zachycování, využití a ukládání uhlíků CCUS.

Zároveň bude také poptávka po centralizovaných systémech propojujících elektrárny s továrnami a dalších technologiích k udržení stability elektrické sítě. Rozvoj Smart Grid vytváří příležitosti pro tradiční dodavatele energetické infrastruktury a zároveň otevírá trh novým hráčům (poskytovatelé IT, síťové a telekomunikační společnosti a systémoví integrátoři, kteří mohou profitovat z velkých investic do technologií.

Jelikož většina emisí skleníkových plynů přímo souvisí s využitím energie z fosilních paliv a až 30 % všech emisí uhlíku v Británii má na svědomí vytápění budov, vláda plánuje zakázat od roku 2025 využívání fosilních zdrojů pro vytápění nových obytných domů (tedy včetně kotlů na zemní plyn), což skýtá příležitosti pro dodavatele alternativních řešení. Vláda zvažuje k vytápění domácností využít například i vodík (vláda má ambici vyvinout 10 GW nízkouhlíkové výrobní kapacity vodíku do roku 2030). Britský trh je také otevřen inovativním a experimentálním technologiím výroby energie z odpadu (například technologie typu ORC na nízkotepelnou transformaci odpadu na palivo). Vláda také vyčlenila 1 mld. GBP na zateplování domácností.

Akcent bude kladen rovněž na úsporná energetická/tepelná/chladící řešení, například kogenerační jednotky, tepelná čerpadla, výměníky tepla či úspornou chladící techniku. Vláda chce konkrétně podpořit instalaci 90 tis. tepelných čerpadel v domácnostech po celé zemi, na což bylo vyčleněno 450 mil. GBP. Příležitosti pro dodávky českých systémů i komponentů tedy představují například jak specializované strojírenské dodávky, tak ucelená řešení, baterie, články, měniče, střídače a kabely; dále zejména komponenty pro energetickou dimenzi tzv. smart energy, včetně smart homes a smart cities. Příležitost by také mohla být pro přečerpávací vodní elektrárny sloužící k vykrývání energetických špiček.