Rakousko - Dopravní infrastruktura, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Rakousko patří k předním evropským investorům ve výstavbách silnic a dálnic. Sektor dopravy se podílí více než 5 % na tvorbě rakouského HDP. Vzrůstá však tlak na snížení emisí skleníkových plynů. S tím souvisí snaha o přesun části nákladní dopravy ze silnice na železnici. Zároveň narůstá poptávka po vozidlech s alternativním pohonem. Příležitosti se nabízejí zejména v inovativních řešeních v oblasti infrastruktury dobíjecích stanic.

Státní společnost pro financování silnic a dálnic Asfinag investuje mezi lety 2022 - 2027 více než 7 mld. EUR do dálnic a silnic I. třídy. Z této částky je 4,4 mld. EUR určeno na údržbu a opravy stávající silniční sítě a 2,6 mld. na výstavbu nových komunikací. Dalších 370 mil. EUR bude investováno do oblasti udržitelnosti, včetně protihlukové ochrany. Zvýší se také podíl investic do bezpečnosti silničního provozu. Asfinag v současnosti rozvíjí i inovativní projekty, jako osazování silniční infrastruktury fotovoltaickými panely nebo pilotní projekt odpočívadla s dobíjecí infrastrukturou a nabídkou rozšířeného zázemí a služeb. V oblasti inovací Asfinag často spolupracuje se start-upy. Společnost se dále zavázala, že do roku 2023 vybuduje plošnou infrastrukturu dobíjecích stanic na každých 25 km státních silnic. Pro většinu obyvatel by do roku 2030 měly být rychlodobíjecí stanice dostupné do 3 km.

V rámci ofenzívy e-mobility prodloužila spolková vláda podporu nákupu elektrických a vodíkových osobních a nákladních vozidel a nabíjecí infrastruktury a v roce 2023 poskytne na dotacích v těchto oblastech více než 200 mil. EUR. Jako základ přechodu na elektromobilitu plánuje město Vídeň rozsáhlý program výstavby e-nabíjecích stanic – v letošním roce jsou plánovány dva rychlonabíjecí parky a do roku 2024 dalších 200 veřejných dobíjecích stanic. Strategie mobility města Vídně nabízí prostor pro koncepty sdílené mobility a intermodální dopravy za hranicemi města, včetně různých možnosti finanční podpory projektů. Ve Vídni pokračuje několikamiliardový projekt výstavby nové plně automatické linky metra U5 a rozšíření linky U2. Město se zaměřuje také na dekarbonizaci autobusové flotily. Na konci roku 2023 vznikne centrum pro e-mobilitu s dobíjecí infrastrukturou a servisním zázemím pro elektrobusy za 40 mil. EUR, v plánu je i středisko pro autobusy na vodíkový pohon s veřejnou čerpací stanicí.

Ministerstvo životního prostředí na konci loňského roku spolkovým zemím poskytlo prostředky na 118 bezemisních autobusů v šesti spolkových zemích, další výzva je plánována na rok 2023. Necelá polovina prostředků putuje do Vorarlberska, tato spolková země chce do roku 2025 provozovat 108 vozidel. Tyrolsko má cíl do roku 2025 nasadit v hromadné dopravě 50 elektrobusů. Ve venkovských oblastech je tématem veřejné dopravy řešení úseku první a poslední míle. Podporovány jsou multimodální přestupní uzly mobility.

Další možnosti pro české firmy se nabízejí v inovativním řešení logistiky, například digitální platformy přepravy zboží, které poskytují kompletní zákaznický servis na míru. Velkým tématem zůstává logistika poslední míle.

Rakousko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí