Německo - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Německo patří mezi nejaktivnější podporovatele obnovitelných zdrojů energie ve světě. Nová vláda přichází s konceptem masivních investic do transformace energetiky, jejichž výše se v následujících letech odhaduje na 48 mld. EUR ročně. Existuje proto potenciál pro české firmy v dodávkách dílů pro větrné, solární, vodní a další nekonvenční elektrárny, včetně elektrolyzérů na výrobu vodíku. Další příležitosti poskytuje probíhající masivní výstavba přenosové a distribuční elektrické sítě, výstavba dobíjecí infrastruktury pro elektromobilitu a vyřazování jaderných elektráren z provozu (decommissioning).

Německo se do roku 2045 hodlá stát klimaticky neutrální a do roku 2030 chce zvýšit podíl obnovitelných energií na 80 % z dnešních 48 %. Zároveň v souvislosti s přechodem na elektromobilitu, s nárůstem produkce zeleného vodíku a s digitalizací se předpokládá prudký nárůst spotřeby elektřiny až o 47 % do roku 2030 (z dnešních 484 TWh na 715 TWh).

Počátkem ledna 2022 byl zveřejněn tzv. Okamžitý program ochrany klimatu (tzv. Sofortschutzprogramm), který přináší přehled plánovaných opatření na ochranu klimatu. Cílem je ztrojnásobení rychlosti snižování emisí a výstavby bezemisních zdrojů energie.

Větrná energie je klíčovým zdrojem obnovitelné energie a má velký potenciál pro další rozvoj. Připravovaná novelizace několika zákonů by měla vyhradit 2 % rozlohy země pro větrnou energii (dnes je to cca 0,8 % rozlohy) a sladit expanzi větrné energie s ochranou přírody i ochranou obytných zón. Snížit by se měl i minimální povinný odstup větrníků od radiokomunikačních, meteorologických a vojenských zařízení. Padnout by měla i norma tzv. 10 H, která je platná v Bavorsku a která stanoví minimální vzdálenost větrníku od obytné plochy na desetinásobek jeho výšky. Cílem chystaných změn je urychlit plánovací a schvalovací řízení a výstavbu větrníků zvýšit na 1 000 – 1 500 ročně ze současných cca 450.

Zrychlí i výstavba solárních elektráren. Využití solární energie bude povinné pro nové komerční budovy a doporučeno pro všechny ostatní novostavby. Cílem je, aby všechny vhodné střešní plochy byly v budoucnu využívány pro solární energii. Nová legislativa usnadní výstavbu pozemních solárních farem s ohledem na ochranu přírody. Do roku 2030 by produkce měla stoupnout na 200 GW z dnešních 50 GW.

Nástrojem energetické transformace průmyslu budou tzv. Smlouvy s průmyslem o ochraně klimatu (CCfD – Carbon Contracts for Difference). Cílem je vytvořit právní a finanční předpoklady pro přechod energeticky náročného průmyslu na bezuhlíkové technologie. Podpora nebyla ještě specifikována, ale zřejmě se bude týkat odvětví, jako jsou ocelářský, chemický a stavební průmysl. Z veřejných zdrojů bude firmám kompenzován rozdíl mezi investicemi do nových konvenčních a nových dražších bezuhlíkových technologií. Opatření má zachránit až 260 000 pracovních míst a posílit globální konkurenceschopnost německého průmyslu. Finanční rámec zatím vláda nezveřejnila.

V legislativním procesu je novela zákona o energetickém hospodaření budov (Gebäudeenergiegesetz), podle které bude od roku 2024 každý nově instalovaný systém vytápění provozován na bázi minimálně 65 % obnovitelných energií v energetickém mixu. Dalším tématem této novely je energetická účinnost, proto bude posíleno financování efektivních tepelných sítí (BEW).

Připravuje se revize Národní vodíkové strategie schválené v červnu 2020, jejímž cílem je zdvojnásobit produkci zeleného vodíku ve srovnání s předchozími plány. Budou připraveny další programy financování.

Transformace německé energetiky je mimořádně ambiciózním plánem, který má být navíc realizován v poměrně krátké době. Pro představu – dosažení současného podílu 48 % elektřiny z obnovitelných zdrojů trvalo přibližně 30 let a dalšího zvýšení podílu na 80 % by mělo být dosaženo již za pouhých 7 let do roku 2030. Zatím nebyly uveřejněny finanční parametry, nicméně experti odhadují potřebné investice na minimálně 1,25 bilionu CZK ročně.

Pro české firmy představují chystané investice šanci získat nové kontrakty a podílet se na masivních investicích do energetických sítí, výstavby solárních a větrných elektráren, vodíkové infrastruktury, sanace budov a topných systémů. Rizikem pro konkurenceschopnost českých podniků by ale mohly být chystané smlouvy s průmyslem o ochraně klimatu, které by německé podniky mohly zvýhodnit oproti firmám z jiných zemí.

Německo, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí