Kosovský
energetický průmysl je zařazen mezi strategické sektory. Elektrická soustava Kosovské republiky je zastaralá, neadekvátní a nespolehlivá. V této souvislosti dala kosovská
vláda prioritu modernizaci a zlepšení
energetického sektoru země a požádala o podporu a pomoc své rozvojové partnery, včetně
Světové banky a
Evropské komise. Hlavním
cílem je zvýšit
energetickou účinnost a podíl výroby zelené
energie, zajistit integraci na regionální
energetické trhy a podpořit výrobu spolehlivé, udržitelné a cenově dostupné
výroby energie. Celkem 95 %
výroby elektrické energie v
Kosovu zajišťují
tepelné elektrárny Kosovo A a
Kosovo B, které z technických důvodů nemohou pracovat na plný výkon. Pro další vývoj kosovského
energetického sektoru bude nezbytná výstavba nových kapacit, zvýšení účinnosti stávajících zdrojů a širší zavádění obnovitelných zdrojů
energie. Kosovská
vláda připravuje též program na podporu rodin s nízkými a středními příjmy, které se rozhodnou pro instalaci
solárních panelů a zavádění
opatření v oblasti
energetické účinnosti. V
energetickém plánu je výstavba
solárních a
větrných elektráren a příprava přenosové a distribuční sítě na integraci
elektrické energie z nových obnovitelných zdrojů. Předpokládá se, že
výroba elektrické energie ze
solárních a
větrných zdrojů se do
roku 2031 zvýší šestinásobně. Mezi nejvýznamnější projekty v této oblasti patří plánovaná výstavba
solární elektrárny o výkonu 100
MW nedaleko Prištiny. Projekt nazvaný Solar4Kosovo v hodnotě 64 mil.
EUR bude financován s podporou
EU,
Evropské banky pro obnovu a rozvoj a
německé banky KfW. Realizace projektu bude probíhat v letech
2023-
2025. Na tento projekt naváže výstavba systému ukládání nevyužité
energie do
akumulátorů. I tento projekt bude financován s podporou mezinárodního společenství. Nové zdroje
elektrické energie zajistí přístup k systému centrálního vytápění pro zhruba 38 000 občanů, který nahradí individuální topné systémy a zároveň přispěje k částečnému řešení problému znečištěného ovzduší v Prištině.
Solární elektrárna s napojením na
akumulátory tak podpoří
energetickou transformaci a další iniciativy udržitelného rozvoje
Kosova. Pro
české firmy, které se zabývají
solární energetikou, se tak v
Kosovu naskýtá příležitost spolupracovat na jednom z nejmodernějších
energetických projektů na západním Balkáně. Kromě
solární energetiky by se
české firmy mohly uplatnit v oblasti subdodávek turbín, filtrů a odsiřovacích zařízení, řídicích systémů a dalších částí pro výstavbu, modernizaci a zvýšení efektivnosti tepelných
elektráren. Další možností účasti našich
firem do modernizace kosovského
energetického sektoru je v plánované výstavbě
větrných elektráren.
České firmy by se mohly zapojit například dodávkami řídicích systémů, generátorů, ložisek, ventilátorů, případně i celých věží (tubusů) pro
větrné elektrárny. Kvůli přetrvávajícím
výpadkům elektřiny existuje i poptávka po záložních zdrojích, především po naftových generátorech.
Kosovo, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí