Nový Zéland - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Nový Zéland má velmi dobře rozvinutý energetický sektor, který se zejména v oblasti výroby elektřiny opírá o obnovitelné zdroje a napomáhá tím i k dosažení stanovených cílů v oblasti klimatických změn a snižování emisí. Vláda má zpracované strategie rozvoje energetického sektoru do roku 2021 a 2050, stejně jako strategii energetické účinnosti a udržitelného rozvoje odvětví. Primární energetické zdroje tvoří zejména ropa a ropné výrobky (33 %), geotermální energie (22 %), plyn (20 %), vodní energetika (10 %), uhlí (7 %), dřevo (7 %), větrné elektrárny (0,8 %) a solární energie (0,1 %). Třetina spotřebované energie se využívá v dopravě, třetina v průmyslu, desetina v domácnostech, desetina v komerční sféře a asi 5 % v zemědělatví. Výrobu elektrické energie zajišťuje z 82 % obnovitelná energie. Konkrétně vodní elektrárny vyrábí více než 55 % elektřiny, geotermální elektrárny 15 %, větrné elektrárny 5 % a v omezeném rozsahu výrobu elektřiny zajišťují i solární elektrárny. Zbytek elektřiny produkují elektrárny spalující uhlí, ropu nebo plyn. Přestože Nový Zéland těží ropu, plyn i uhlí, je čistým dovozcem ropy (dováží 2/3 ropy a ropných výrobků).

Podle energetické strategie do roku 2050 místní vláda plánuje do roku 2030 zajistit ze 100 % výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů (zejména geotermální, voda, vítr) s tím, že jen při špičkové spotřebě budou využívány elektrárny s plynovými turbínami. V roce 2020 vláda alokovala 650 mil. NZD do investic na využití obnovitelných zdrojů. V současné době je roční produkce elektřiny v objemu 43 mld. kWh a do roku 2050 je očekáván nárůst o dalších 10 až 60 mld. kWh. Vláda reflektuje světové trendy v oblasti klimatických změn i v oblasti snižování produkce emisí a proto plánuje dodatečné výrobní kapacity zajistit následujícími technologiemi a opatřeními: výstavba větrných a fotovoltaických farem s připojením do národní distribuční sítě, podpora střešních solárních systémů, budování nových geotermálních zdrojů, výstavba malých vodních elektráren včetně systému přečerpávacích elektráren, které budou sloužit jako „bateriové úložiště“ v době sucha, zavádění technologií využívajících mořské vodní síly (příliv, vlny), výstavba bateriových úložišť ke skladování elektrické energie vyrobené v příznivých klimatických obdobích a časech obnovitelnými zdroji. Dalším opatřením snižujícím ekologickou i energetickou zátěž bude převod vozového parku osobního i nákladního na elektrifikaci i vodíkový pohon, podpora „chytrých“ obydlí a spotřebičů čerpajících energii mimo špičku. V rámci boje proti klimatické změně vláda alokovala v letech 2021/2022 celkem 300 mil. NZD do dekarbonizace veřejné dopravy a odpadového hospodářství.

České firmy mohou nabídnout části nebo celé vodní elektrárny (generátory, automatizace, turbíny), prvky a díly plynových elektráren, větrné elektrárny nebo jen převodovky, automatizaci solárních farem, softwarové řešení „chytrých“ domů a energetických systému využívající umělou inteligenci. V případě vodíkových pohonů české firmy mohou zajistit vysokotlaké nádoby a ventily a pro výstavbu moderní rozvodné elektrické sítě linky vysokého napětí včetně stožárů, izolátoru, automatizace, retranslačních a transformátorových stanic.

Nový Zéland, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí