Singapur - Zemědělství a potravinářství, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Spotřeba potravin je z více než 90 % závislá na dovozu ze zahraničí. I proto je země pátým největším exportním trhem pro EU v Asii v potravinách a nápojích (v roce 2020 dosáhl výše 2,1 mld. USD). Země má vysokou kupní sílu a je ochotná experimentovat v potravinách i alkoholických výrobcích, navíc se jedná o vstupní bránu do Jihovýchodní Asie, protože ostrovní stát udává standardy kvality. Singapur též hledá inovativní technologická řešení, což je další příležitostí pro české firmy v oblasti foodtech a argotech.

Téměř celých 729 km ² Singapuru je urbanizováno, což ponechává jen malý prostor pro zemědělskou činnost, takže zemědělství tvoří méně než 0,5 % HDP Singapuru. Tento scénář znamená, že dovoz potravinářských výrobků ze Singapuru představuje 90 % potravinových potřeb země, jakkoli se vláda zavázala, že do roku 2030 se bude jednat pouze o 70 %. I proto je Singapur pátým největším exportním trhem v Asii pro vývoz potravin a nápojů z EU, přičemž ten v roce 2020 dosáhl výše 50 mld. Kč (oproti 25 mld. Kč za předchozích 10 let). Největšími vývozními položkami z EU do Singapuru v roce 2020 byly z hlediska podílu a hodnoty: lihoviny a likéry (26 %, 11,7 mld. Kč), víno, vermut, cider a ocet (20 %, 8 mld. Kč), sušené mléko a syrovátka (7 %, 2,6 mld. Kč) a čokoláda, cukrovinky a zmrzlina (4 %, 1,5 mld. Kč). Z nich je patrné, po jakých artiklech je poptávka.

O nákupním potenciálu Singapurců svědčí i následující údaje z otevřených statistických dat singapurské vlády. Průměrný měsíční příjem domácností v roce 2022 je asi 160 tis. Kč, přičemž v průměru asi čtvrtina z této částky je použitá na potraviny a na restaurace či trhy s jídlem. Na druhou stranu, nejbohatší pětina Singapurců průměrně vydá na jídlo v restauracích asi 8x více než průměrný Singapurec. Také proto trh s potravinami spolu s restauračními a příbuznými službami přispívá do singapurského HDP asi 250 mld. Kč.

Singapur je vysoce technologicky založenou ekonomikou. Proto, aby vybudoval alespoň minimální potravinovou bezpečnost, investuje velké prostředky do projektů městského zemědělství, zejména ovoce a zeleniny, ale v dohledné budoucnosti bude pravděpodobně i nadále silně závislý na dovozu potravin ze zahraničí, aby uživil svých téměř 6 milionů obyvatel. Singapur tedy musí vyvinout nové inovativní technologie, které by umožnily pěstování zemědělských produktů v městském prostředí, přičemž jednou z takových iniciativ je růst agrotechnologických parků s celkovou rozlohou 1465 hektarů, kde se věnují chovu hospodářských zvířat a pěstování ovoce a zeleniny. Jde o šest agrotechnických parků, které se nacházejí na těchto místech: Lim Chu Kang, Mandai, Nee Soon, Loyang, Murai, Sungei Tengah. Produkce z těchto farem zůstává nízká (celkově má sektor hodnotu „pouze“ 50 mld. Kč), nicméně vláda do nich investuje velké prostředky jako do klíčové metody k dosažení celkového cíle 30 % domácí produkce potravin do roku 2030. Inovativní „agrotech“ a „foodtech“ technologie zde tedy rozhodně najdou uplatnění.