Plzeň: Zámek Zelená Hora se stane dalším klenotem turistické nabídky

Zámek Zelená Hora u Nepomuka, známý zejména z filmu Černí baroni, má zcela mimořádný význam v historii a kultuře České státu. Plzeňský kraj ve spolupráci s dalšími partnery inicioval zahájení rozhodujících kroků, které umožní návštěvníkům poznat Zelenou Horu také jako působiště sv. Vojtěcha, místo spjaté se zázračnou sochou Panny Marie Zelenohorské, dále jako areál spojený s nedalekým bývalým cisterciáckým klášterem, nebo jako objekt nálezu Rukopisu zelenohorského, či založení Jednoty zelenohorské.

Kulturní památka zámek Zelená Hora je vyhledávaným turistickým cílem. Každoročně na toto místo zavítá několik desítek tisíc návštěvníků. Ti oceňují jak výjimečnost lokality, tak její bohatou a rozmanitou historii i kulturní a duchovní program, s nímž se na Zelené Hoře setkávají, přestože podmínky k tomu v danou chvíli nejsou příliš dobré.

K vrcholným událostem letošního kulturního léta v kraji bude koncert pro Zelenou horu v režii Plzeňské filharmonie, který se uskuteční v sobotu 19. 8. 2023 od 20 hodin v obci Klášter. Koncert odvysílá přímým přenosem Česká televize a bude spojen se sbírkou ve prospěch záchrany zámku. Sbírku organizuje Post Bellum/Paměť národa.

Partneři, včetně Plzeňského kraje, obce Klášter, města Nepomuk, Ministerstva kultury ČR, Paměti národa a Matice sv. Jana Nepomuckého, se na společném setkání na konci července (31. 7. 2023) shodli na podpoře na podpoře stěžejních kroků, které povedou k uskutečnění vize využití zámku Zelená Hora. Tuto studii nechal zpracovat Plzeňský kraj. Příslušný materiál vytvořil kolektiv odborníků pod vedením Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje.

Podle této vize by měla Zelená Hora nabídnout komplexní návštěvnický program založený na nejvýznamnějších historických fenoménech, s nimiž je zámek spojen. Konkrétně jde například o obnovení návštěvnické trasy v zámeckých interiérech. Ta zde byla přístupná veřejnosti ve dvacátých a třicátých letech minulého století. Pro její rekonstrukci stále existují a jsou dostupné dobové artefakty. Návštěvníka může přitáhnout i místo nálezu Rukopisu zelenohorského, původní středověké podzemí, hradní poutní kostel nebo místo výhledu ze zámecké věže. Zájem návštěvníků o novodobé dějiny bude směrován na moderně pojaté expozice založené na příbězích konkrétních osobností a pamětníků a reflektující období totalitních režimů včetně perzekuce selského stavu, církví a věřících, šlechty apod.

„Jsem rád, že dohoda partnerů směruje ke vzájemné spolupráci při obnově zámku a jeho okolí a že všichni partněři preferují, aby areál zůstal veřejně přístupným kulturním objektem,“ říká radní Plzeňského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu pan Libor Picka a dodává: „Plzeňský kraj pro naplnění výše uvedené vize podpoří obec Klášter finanční podporou na pořízení podmiňující technické dokumentace. Pomoci hodlá také poskytnutím odborných kapacit pro vedení projektu obnovy i souběžného provozu areálu tak, aby návštěvníci i za současných podmínek měli z návštěvy co nejpříjemnější prožitek. Dokonce se již nyní pracuje na přípravě projektu, díky kterému by v první fázi obnovy měly být zlepšeny podmínky pro příchod, vstupní obsluhu návštěvníků, vybudování potřebného sociálního zázemí a snad i rekonstrukci a otevření vyhlídkové věže.“

„Je zřejmé, že obnova areálu je komplexní a především dlouhodobý úkol. Nebojím se, že by postupně nenalezly dotační prostředky na jeho záchranu. Jako první úkol vidím využití evropských fondů na řešení bezprostředních potřeb návštěvníků a opětovné zařazení areálu do Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR,“ uzavírá radní Picka.

Areál zámku Zelená Hora a především jeho okolí utrpělo zejména v časech totality, kdy jej využívala armáda. Současný technický stav vyžaduje zásahy, které omezí bezpečnostní rizika a zajistí návštěvníkům základní obslužný standard, jako jsou například parkování, toalety, prostor pro občerstvení apod.

„Definovaná vize je klíčovým předpokladem pro získávání dotačních prostředků. Pro přípravu projektů obnovy jsou nyní zásadní zajištění stavebně historických a technických průzkumů a zaměření objektů,“ zdůraznil závěrem ředitel Regionální rozvojové agentury PK Filip Uhlík.

Díky podpoře Plzeňského kraje by mohly být dokončeny již v první polovině příštího roku.