Francie a země Beneluxu - Prázdniny v Evropě
Chystáte se během letních dnů do zahraničí? Máme pro Vás další díl série Prázdniny v Evropě, která čtenářům přibližuje různé evropské regiony a státy. Můžete se tak dozvědět základní informace o jednotlivých státech, jejich politickém systému, vztahu s EU, podmínkách vstupu do země nebo o památkách a místech, která stojí za to navštívit! Nechybí ani plná galerie fotografií a videí pro inspiraci na výlet. Po zemích Pyrenejského poloostrova z minulého týdne se tento díl bude věnovat Francii a zemím Beneluxu.
Od slunných pláží a hor, až po bohatou architekturu, jedinečnou gastronomii a osobitou kulturu. Francie turistům nabízí široku škálu možností a není proto překvapením, že je nejnavštěvovanější zemí světa. Kromě turisty nejoblíbenějšího evropského území jsou její součástí i území v Karibiku, Severní a Jižní Americe, v Indickém oceánu a Oceánii. Je členem NATO, jedním ze zakládajících členů EU a také jedním z pěti stálých členů bezpečnostní rady OSN.
Od vstupu České republiky do Evropské unie (1. května 2004) je možné kromě cestovního pasu využít pro cestování po EU také občanský průkaz.
Francie je parlamentní republikou s poloprezidentským systémem. Prezident je v režimu V. republiky klíčovým, určujícím činitelem. Je volen v přímých všeobecných volbách na dobu 5 let. Předseda vlády je vůči prezidentovi ve slabším postavení. Jeho význam stoupá v obdobích tzv. kohabitace – kdy prezident a premiér nejsou ze stejné politické strany.
Francouzský parlament je dvoukomorový. Národní shromáždění má 577 členů volených přímo na 5 let. V Senátu je 348 křesel. Jeho členové jsou voleni v nepřímých volbách na dobu 6 let.
Francouzským prezidentem je od května 2017 Emmanuel Macron.
Od května 2022 je premiérkou Élisabeth Borne.
Belgie představuje křižovatku středověké a moderní Evropy. Návštěvníkům se kromě jedinečné architektury, rozsáhlých náměstí a pobytu v samotné centrále Evropské unie nabízí příležitost ochutnat proslulé belgické vývozní produkty jako je čokoláda a pivo, přímo od zdroje.
Od vstupu České republiky do Evropské unie (1. května 2004) je možné kromě cestovního pasu využít pro cestování po EU také občanský průkaz.
Belgie patří k zakladatelským zemím všech tří Evropských společenství (Evropské společenství uhlí a oceli, Evropské hospodářské společenství, Euratom). V historickém vývoji Společenství se aktivně podílela na budování celní unie i na formování vnitřního trhu a zavedení jednotné měny euro.
Belgické hlavní město Brusel je zároveň sídlem institucí Evropské unie. Sídlí zde Evropská komise, Sekretariát Rady a částečně Evropský parlament, jehož druhé sídlo je francouzský Štrasburk
Více informací naleznete zde.
Belgie je konstituční monarchií. Hlavou státu je král, který je nejvyšším představitelem výkonné moci. Zároveň má král zákonodárnou moc a může nechat rozpustit poslaneckou sněmovnu.
Z hlediska národnostního a ekonomického je však členění Belgie značně originální, prolínají se v něm kompetence federace, regionů a společenství. V Belgii zároveň působí 6 vlád – federální, vlámská, vláda valonského regionu, regionu Brusel, francouzského společenství a germanofonního společenství. Stejně tak v zemi působí 6 parlamentů.
Belgickým králem je Filip, který je na trůně od roku 2013.
Předsedou belglické vlády je od října 2020 Alexander De Croo.
NIZOZEMSKO
Nizozemsko je zemí s bohatou historií i kulturním dědictvím. Jde o zemi s nížinatou a velmi rovinatou krajinou s rozsáhlými plochami jezer, řek a kanálů. Nizozemsko je také nejhustěji zalidněnou zemí Evropy (385 obyv./km2), tato hodnota je přitom mimořádně vysoká po celém území státu kromě severu země.
Od vstupu České republiky do Evropské unie (1. května 2004) je možné kromě cestovního pasu využít pro cestování po EU také občanský průkaz.
Nizozemsko je zakládajícím členem Evropského hospodářského společenství. Od samého počátku evropské integrace byli Nizozemci její součástí, a i když se svým vlivem nemohou srovnávat s pověstnými „motory integrace“ – Německem a Francií, v mnoha případech se výrazně podepsali na podobě integračního procesu. Už Benelux fungující jako celní unie, kterou nizozemská exilová vláda vytvořila spolu s Belgií a Lucemburskem za druhé druhé světové války, byl určitým prototypem evropského sjednocování.
Více informací naleznete zde.
Nizozemsko je konstituční monarchie s parlamentním systémem vlády. Hlavou státu je panovník, kterým je vždy protestant. Hlavní výkonná funkce ve státě je svěřena vládě a jejímu předsedovi.
Nizozemský parlament má dvě komory. Dolní obsazuje 150 poslanců, v horní se rozděluje 75 křesel. Volební období je čtyřleté, každá z komor ale může být předčasně rozpuštěna.
Nizozemským panovníkem je král Willem-Alexander, pochází z oranžsko-nassavské dynastie a v čele státu stojí od roku 2013, kdy mu žezlo předala jeho matka královna Beatrix.
Lucembursko je vnitrozemský stát v severozápadní Evropě. Představuje jednu z nejmenších zemí na světě. Na západě a severu sousedí s Belgií, na jihu s Francií a na severovýchodě a východě s Německem. V Lucembursku se během jeho historie vystřídalo mnoho vládnoucích rodů, ale od 10. století je samostatnou, i když ne naprosto autonomní, politickou jednotkou.
Od vstupu České republiky do Evropské unie (1. května 2004) je možné kromě cestovního pasu využít pro cestování po EU také občanský průkaz.
Lucemburský vliv v EU výrazně převyšuje jeho rozlohu. S pouhým 0,1 % populace EU disponuje země 1,7 % hlasů v Radě ministrů a celková relativní volební síla občana je 21krát nad průměrem EU.
Velkovévodství si jako všechny ostatní členské státy ponechalo právo veta v důležitých oblastech a má 1 % křesel v Evropském parlamentu. Nicméně Lucembursko si je vědomo, že není v možnostech tak malé země stát v cestě konsensům dosaženým velkými zeměmi v průběhu vyjednávání EU.
V Lucembursku je větší míra podpory institucí EU, než ve většině ostatních zemí EU. Je zde také široká podpora větší integrace a zvýšení počtu členských zemí.
Více informací naleznete zde.
Lucembursko je konstituční monarchií (velkovévodstvím). V čele země stojí velkovévoda. Výkonná moc se soustředí do rukou velkovévody a kabinetu, jenž se skládá z předsedy vlády a několika ministrů.
Důležitou institucí je Státní rada, která má 21 členů jmenovaných velkovévodou na doživotí. Rada připravuje zákony, má pouze poradní hlas a v první řadě vykonává správní soudní moc.
Lucemburský parlament je jednokomorový. Poslanecká sněmovna má 60 poslanců volených v přímých všeobecných volbách poměrným systémem na 5 let.
V čele Lucemburska stojí od října 2000 velkovévoda Jindřich I. Lucemburský.
Foto: Unsplash, Pixels
Zdroj: Britannica, Evropská komise, Euroskop.cz
Poslední zprávy z rubriky Evropská unie:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?