Týden ve znamení inflačních čísel (7.8.2023)

Konec minulého týdne se na globálních trzích nesl ve znamení smíšených čísel z amerického trhu práce. Počet nově vytvořených pracovních míst v červenci mírně zaostal za očekáváním (+187 tis. vs. +200 tis.), ale pokles míry nezaměstnanosti (z 3,6 % na 3,5 %) a především nad očekávání rychlý růst mezd (meziročně 4,4 %) nadále signalizují enormní napětí na trhu práce. Z pohledu Fedu je právě svižná mzdová dynamika problematická, neboť zůstává nad 3% hranicí konzistentní s inflačním cílem.

Podobně i v tomto týdnu bude pozornost směřovat hlavně do Spojených států. Dalším zásadním číslem pro zářijové rozhodování Fedu o sazbách bude čtvrteční výsledek inflace za červenec. Ten by měl přinést vyšší hodnotu než v červnu – z meziročních 3 % na 3,4 %, primárně zásluhou slábnoucího efektu srovnávací základy u energetické inflace. Jádrová inflace by měla stagnovat okolo úrovně 4,8 %. Tržní očekávání jsou nastavena velmi blízko našich odhadů a pro výraznější změnu aktuálního zacenění dolarové křivky (stabilita sazeb v září s téměř 90% pravděpodobností) by musela inflace překvapit výrazněji směrem nahoru.

V Česku byla mezitím hlavní pozornost věnována měnově-politickému zasedání ČNB. Ta sice dle očekávání ponechala sazby beze změny na 7,0 %, ale poměrně překvapivě se rozhodla ukončit intervenční režim ve prospěch koruny. To vedlo k oslabení české měny asi o 20 haléřů nad 24,20 EUR/CZK. V nejbližších dnech je třeba počítat s větší rozkolísaností koruny s tím, jak si bude hledat novou post-intervenční úroveň. Do budoucna bude při absenci intervenčního závazku koruna zranitelnější vůči jakýmkoliv výkyvům v globální (a také znovu i regionální) náladě.

Na domácí scéně bude nejdůležitějším číslem červencová inflace publikovaná ve čtvrtek. Dle našeho odhadu došlo k dalšímu zvolnění meziroční míry inflace, a to z 9,7 % na 8,7 % (mezikvartálně +0,4 %), přičemž hlavním desinflačním motorem bude znovu vysoká srovnávací základna z loňského roku. Pokles cenových tlaků by měl pokračovat i v září, než inflace znovu povyskočí do pásma 8-9 % z titulu působení úsporného tarifu, který v loňském roce prudce snížil ceny elektřiny.