Snižování sazeb zatím není kvůli stále vysoké inflaci na stole (Tématické reporty)

Úrokové sazby ČNB zůstávají po dnešním zasedání podle očekávání beze změny. Bankovní rada nadále preferuje silnou korunu, a to i přes ohlášení konce intervenčního režimu. Další zvýšení sazeb je již pravděpodobně mimo hru, jejich snížení však kvůli stále vysoké meziroční inflaci podle bankovní rady zatím nepřipadá v úvahu. Další kroky centrální banky budou podle guvernéra Michla záviset na nově zveřejněných datech. Ten zároveň uvedl, že diskuze o nižších sazbách by podle něj mohly začít na podzim. My první snížení úrokových sazeb ČNB očekáváme až v únoru příštího roku. Případné rychlejší odeznívání inflace a pokračování útlumu poptávky a ekonomiky, než s jakým v naší prognóze počítáme, by však mohlo vést k dřívějšímu a rychlejšímu snižování sazeb. Vyznění dnešního zasedání lze hodnotit jako jestřábí ve vztahu k očekávání finančního trhu, avšak holubičí ve srovnání s předchozími zasedáními centrální banky.

Česká národní banka dnes v souladu s očekáváními ponechala úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tak nadále činí 7 %, kde se nachází již od června 2022. Pokračující stabilitu úrokových sazeb podpořilo všech sedm členů bankovní rady. Poprvé od nástupu bankovní rady vedené guvernérem Michlem tak bylo rozhodnutí jednohlasné, zatímco na minulých zasedáních ještě část centrálních bankéřů volala po dalším zvýšení sazeb. Guvernér Michl ze svého prohlášení zároveň vypustil větu, že na dalším zasedání úrokové sazby buď zůstanou beze změny či vzrostou. Do této chvíle přitom od guvernéra tato věta zaznívala snad v každém prohlášení. V kombinaci s dosavadním vývojem ekonomiky a inflace se tak zdá být zřejmé, že další změna sazeb ČNB již bude směrem dolů. Další kroky bankovní rady se budou podle guvernéra Michla odvíjet od nově zveřejněných dat.

Vzruch na finančním trhu vyvolala informace o formálním ukončení intervenčního režimu. ČNB ve svém stanovisku uvedla, že „Bankovní rada dnes formálně ukončila intervenční režim oznámený v květnu 2022 a zároveň obnovila program odprodeje části výnosů z devizových rezerv.“ Zároveň ale dodala, že „ČNB bude v rámci režimu řízeného plovoucího kurzu vždy z principu bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny ohrožujícím cenovou či finanční stabilitu, kdykoliv to bankovní rada uzná za nezbytné.“ Tak přitom ČNB činila dosud, když žádný závazek vztahující se ke konkrétní úrovni kurzu současná bankovní rada nikdy nevyřkla. Neměnnost postoje vůči koruně následně potvrdil i guvernér Michl na tiskové konferenci, když řekl, že prvně zmíněné prohlášení má pouze formální charakter a má přispět ke zvýšení transparentnosti politiky ČNB. Je však otázkou, zdali nenapáchalo více škody než užitku, když koruna reagovala bezprostředním oslabením. Bankovní rada podle guvernéra Michla nadále preferuje silnou korunu.

Bankovní rada stabilitu repo sazby na 7 % vysvětluje stále vysokou úrovní meziroční inflace a proinflačními riziky. Důraz na meziroční inflaci tak v komunikaci ČNB přetrvává. Dostatečný pokles inflace a její jasné směřování ke dvouprocentnímu cíli centrální bankéři uvádějí jako nezbytnou podmínku pro úvahy o možném snižování úrokových sazeb. Podle základního scénáře nové prognózy ČNB se však bude meziroční inflace ke konci letošního roku ještě pohybovat poblíž 8 % a výrazně klesne až v příštím roce, kdy by se již měla nacházet v blízkosti dvouprocentního cíle (tento profil je tak obdobný tomu, jaký ukazuje naše prognóza). Podle guvernéra Michla navíc bankovní rada dává přednost dvěma alternativním scénářům, které reflektují proinflační rizika. Jeden se týká dopadů zvýšených inflačních očekávání a druhý rychlejšího oživení domácí poptávky. V prohlášení bankovní rady je ve vztahu k tomu uvedeno, že „Adekvátní reakcí na rizika popisovaná v obou scénářích je ponechání sazeb na stávající úrovni po delší dobu, než je v základním scénáři.“ Základní scénář totiž počítá se snižováním úrokových sazeb již v aktuálním čtvrtletí a do konce roku by repo sazba měla klesnout o zhruba 75 bb (oproti květnové prognóze ČNB tak základní scénář obsahuje o přibližně jedno snížení sazeb méně). Guvernér Michl k tomu doplnil, že diskuze o snižování úrokových sazeb začne nejdříve na podzim (slovo diskuze přitom zdůraznil), dnes žádná taková na jednání bankovní rady podle jeho slov vedena nebyla. Očekávání finančního trhu (snížení sazeb o zhruba 100 bb do konce roku) se tudíž podle Michla nemusí naplnit.

Očekáváme, že úrokové sazby ČNB zůstanou beze změny až do konce letošního roku, zatímco v příštím roce bude následovat jejich rychlé snižování. První v řadě by podle nás mělo přijít v únoru, kdy čekáme snížení repo sazby o 50 bb. Ta by se v polovině příštího roku měla dostat na 5 % a na jeho konci klesnout na 4 %. Toto relativně rychlé snižování by měl umožnit zlom ve vývoji inflace, která by v příštím roce podle naší prognózy měla klesnout na průměrných 1,3 %. Důvodem však budou především levnější energie. Námi očekáváné oživení domácí poptávky ve druhé polovině letošního roku ale povede k tomu, že jádrová inflace bude v roce 2024 v průměru činit 3,9 %. Stejně tak i centrální banka podle slov guvernéra v příštím roce předpovídá jádrovou inflaci nad 3 %, zároveň tedy nad inflačním cílem. Důraz na jádrovou inflaci ve slovech guvernéra může ukazovat na to, že bankovní rada by mohla vliv nižších cen energií částečně výjimkovat. Neutrální hladiny tří procent by tak repo sazba měla podle naší prognózy dosáhnout až na konci roku 2025. Detailně naši prognózu popisujeme v novém vydání publikace Ekonomické výhledy: https://bit.ly/CEO_3Q23_CZ.

Rizika naší prognózy úrokových sazeb hodnotíme jako vychýlená směrem k možnosti dřívějšího a rychlejšího poklesu. V tomto směru by působilo rychlejší odeznívání inflace či pokračující utlum poptávky a ekonomiky v letošním druhém pololetí. V centru pozornosti by tak měly být další čísla inflace a její struktura, stejně tak i vývoj tržeb v oblasti maloobchodu a služeb.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám