Pololetní zpráva MV o extremismu

Ministerstvo vnitra vydává Zprávu o projevech extremismu a předsudečné nenávisti za 1. pololetí roku 2023

Tyto stručné pololetní zprávy MV jsou pravidelně zveřejňovány. Zprávy za předchozí období a další informace k problematice naleznete v sekci Bezpečnostní politika / Bezpečnostní hrozby / Extremismus.

 

 

Odbor bezpečnostní politiky 

 

                                                                           Praha 1. srpna 2023

 

                                                                           Počet listů: 12

 

 

 

 

 

Projevy extremismu a předsudečné nenávisti

 

Souhrnná situační zpráva

1. pololetí roku 2023  

 

 

 

 

 

 

 

Obsah 

 

1.  Informace k vývoji extremistické scény v 1. pololetí roku 2023 ...................................................... 3

1.1.  Shrnutí ........................................................................................................................................ 3

1.2.  Pravicoví extremisté ................................................................................................................... 3

1.3.  Xenofobně populistické subjekty ............................................................................................... 4

1.4.  Paramilitární a domobranecké skupiny ...................................................................................... 5

1.5.  Anarchistické hnutí .................................................................................................................... 5

1.6.  Ortodoxní komunisté .................................................................................................................. 6

1.7.  Média šířící nenávistné předsudky ............................................................................................. 7

1.8.  Nábožensky motivovaný extremismus....................................................................................... 7

1.9.  Další relevantní události související s extremismem a terorismem ........................................... 8

2.  Statistiky .......................................................................................................................................... 10

2.1.  Nenávistně motivovaná kriminalita v prvním pololetí roku 2023 ........................................... 10

2.2.  Nenávistně motivovaná kriminalita v prvním pololetí roku 2023 podle krajů ........................ 11

 

 

 

 

 

 

 

 

1.          Informace k vývoji extremistické scény v 1. pololetí roku 2023

 

1.1.  Shrnutí

 

 V první polovině roku 2023 tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénu zcela zastínilo tzv. antisystémové hnutí. V současné době ho tvoří široká škála nesourodých uskupení s omezeným počtem členů a omezenou životností. 

 

Ve srovnání s původními a do jisté míry i „unavenými“ skupinami z „před-covidové“ doby je toto hnutí vitálnější. Představitelé některých subjektů pod jeho střechou se zaštiťují různými konspiračními teoriemi, případně se jim snaží dodávat spirituální či ezoterický rozměr. Příznivci tohoto hnutí nejsou mladí lidé, ale osoby starší 40 let. Lze tak hovořit o revoltě osob středního či vyššího věku, které cítí existenční obavy a zažívají pocit odcizení.  

 

Osobnosti antisystémového hnutí průběžně generuje prostředí sociálních sítí od koronavirové pandemie. Soupeří mezi sebou, případně uzavírají krátkodobá spojenectví. Na hnutí se tzv. „nalepili“ i lidé, kteří frustrace druhých účelově zneužívají k získávání popularity, finančního zisku či politického kapitálu. V rámci antisystémového hnutí našli uplatnění i někteří tradiční extremisté. Vznikla i dobře fungující symbióza s kvazi-mediální scénou. 

 

 Český předsudečně nenávistný ekosystém silně ovlivnilo ruské hybridní působení. Dlouholeté skryté podkopávání české demokracie hluboce ovlivnilo myšlení části společnosti.

 

1.2.  Pravicoví extremisté

 

                     České neonacistické hnutí bylo zastoupené ve sledovaném období zejména uskupeními

Nacionalisté a Dělnická mládež. Nacionalisté se zaměřili zejména na akce v zahraničí a na udržování kontaktů se zahraničními protějšky. Dělnická mládež se prezentovala stále více vyhrocenými projevy na sociálních sítích a nijak se již nesnažila maskovat své neonacistické zaměření. 

 

 Národní demokracie a Dělnická strana sociální spravedlnosti žádnou relevantní akci neuskutečnily. V podstatě pouze opakovaly myšlenky a informace, které přinesly jiné subjekty či dezinformační média. Jejich členové se zúčastňovali protestních akcí pořádaných jinými subjekty. Jejich názory již tradičně nahrávají narativům přicházejícím z Ruské federace. 

 

            Ostatní pravicově extremistické subjekty hrály zcela zanedbatelnou roli. 

 

 Při sledování policejních svodek lze nadále pravidelně nacházet incidenty spojené s jednotlivci s neonacistickým smýšlením. 

 

 Ve sledovaném období měly rovněž dohru rozličné kauzy spojené s neonacismem. Okresní soud v Šumperku podmínečně propustil z výkonu trestu odnětí svobody dva z tzv. vítkovských žhářů – Václava Cojocaru a Ivo Müllera. Hedvika Fiksová, jednatelka nakladatelství Bodyart Press, podala dovolání k Nejvyššímu soudu, proti odsuzujícímu rozsudku za vydání knihy Mýtus 6 milionů.^[1] Dovolání k Nejvyššímu soudu podali i tři aktivisté odsouzení za podporu a propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka k podmínečným trestům v kauze Národního odporu, resp. Resistance Women Unity. Nejvyšší soud dále vyhověl stížnosti ministra spravedlnosti v kauze Naše Vojsko, které prodávalo předměty s nacistickou tématikou. Případ, ve kterém nakladatelství a jeho ředitel čelili obvinění ze založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka a výtržnictví vrátil státními zastupitelství k došetření. Státní zástupce následně podal ve věci potřetí obžalobu. 

 

 Vrchní soud v Olomouci rozhodoval v odvolací kauze mladíka, kterému brněnský krajský soud uložil za přípravu teroristického útoku u tří velvyslanectví v Praze trestní opatření v délce 30 měsíců vězení podmíněně odložených na tři roky. Výši trestu ponechal, změnil mu ale ochrannou psychiatrickou léčbu z ústavní na ambulantní. 

 

1.3.      Projevy předsudečné nenávisti a další projevy představitelů xenofobně populistických subjektů

 

Ve sledovaném období docházelo ke xenofobně a rasisticky motivovaným projevům osob bez jasné vazby na pravicově extremistické prostředí. Namířeny byly proti imigrantům, Romům a dalším menšinám. Nadále pokračoval trend projevů směřujícím proti Ukrajincům či jejich majetku. Některé skutky se staly předmětem zájmu orgánů činných v trestním řízení.^[2] V souvislosti s vraždou romského mladého muže v Brně byly registrovány xenofobní výroky na adresu Ukrajinců i ze strany příslušníků romské komunity. Rovněž byly zaznamenány pokusy některých osob toto napětí dále účelově rozdmýchávat. Některé romské i ukrajinské osobnosti veřejně vystoupily a varovaly před uplatňováním kolektivní viny. Vzájemné napětí mezi těmito dvěma etniky se později prohloubilo mj. i po rvačce v Pardubicích, která skončila řeznými ranami v obličeji romského muže.^[3] 

 

Do budoucna je třeba počítat s tím, že se vzájemné konflikty mezi některými Ukrajinci a Romy, resp. Čechy, mohou dále objevovat. Jak majorita, tak i minority, procházejí od koronavirové pandemie řadou zátěžových situací^[4], které mohou mít dopady na jejich zvýšenou citlivost a reaktivitu na interetnické konflikty. V případě zanedbání či podcenění této skutečnosti bude docházet k růstu napětí a ke zneužívání situace extremisty a populisty.  

 

Většina xenofobních uskupení vzniklých v reakci na migrační krizi z let 2014 - 2015 již ztratila na významu, nebo přestala úplně existovat.^[5] 

 

Jedinou stálicí na této scéna tak zůstává hnutí Svoboda a přímá demokracie. Ve sledovaném období si vysloužilo pozornost prostřednictvím kontaktů představitelů hnutí s německou Alternative für Deutschland, resp. její mládežnickou organizací Junge Alternative. Německý Spolkový úřad na ochranu ústavy přitom stranu označil ve vazbě na pravicový extremismus za „podezřelý případ“, mládežnickou organizaci pak přímo za pravicově extremistickou. Městský soud v Praze v únoru zamítl žalobu hnutí na ochranu dobré pověsti podanou na týdeník Respekt. Médium ho v minulosti označilo za „fašistické“.

 

Městský soud v Praze potvrdil v odvolacím řízení dvouletý podmíněný trest bývalému poslanci Lubomírovi Volnému pro trestný čin šíření poplašné zprávy. ^[6]

 

Opavští policisté obvinili z pokusu o vraždu muže, který napadl bezdomovecký pár. Muži způsobil bodnořezné zranění, zejména na hlavě a horní polovině těla. Žena utrpěla zranění lehčího charakteru. Motivem jeho činu měla být snaha „vyčistit“ město od bezdomovců.⁷

 

1.4.  Paramilitární a domobranecké skupiny 

 

Doba rozmachu xenofobních domobraneckých uskupení je minulostí. Tato subkultura nedokázala vygenerovat charismatické osobnosti, které by ji dokázaly vést. Ochromily ji vzájemné neshody a strach z postihu ze strany úřadů. Ve sledovaném období tak o ní nebylo takřka vůbec slyšet. 

 

Detektivové Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě podali k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze návrh na podání obžaloby z trestných činů teroristického útoku, financování terorismu či podpory a propagace terorismu pěti osob z uskupení Českoslovenští vojáci v záloze za mír. 

 

Krátkodobou pozornost na sebe upoutala pouze Nela Lisková, dřívější představitelka

Národní domobrany. Ta na svém twitterovém účtu vyzvala k deukrajinizaci a denacifikaci České republiky. Pražští kriminalisté z odboru extremismu a terorismu v reakci na tento výrok zahájili úkony trestního řízení pro trestný čin podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.

 

1.5.  Anarchistické hnutí 

 

Anarchistické kolektivy jsou dlouhodobě myšlenkově vyčpělé a stereotypní. Jejich zdlouhavé společenskovědní polemiky nemají v současné době strohých, jednoduchých a rychle prezentovaných sdělení šanci uspět. Komunita je rigidní, noví členové nepřichází. Příznivci anarchismu se nedokáží domluvit na dlouhodobější a koncepční spolupráci. 

 

Anarchisté nadále komentovali konflikt na Ukrajině. Tradičně vyjadřovali podporu svým vězněným či stíhaným kolegům v zahraničí. Dlouhodobě se snaží participovat na ekologických protestech, nové příznivce jim to však nepřináší.^[7] Mezi mládeží je zájem o anarchistické myšlenky zcela zanedbatelný. 

 

Členové anarchistických kolektivů cestovali i do zahraničí, aby podpořili veřejné akce svých soudruhů. 

 

Krajský soud v Ústí nad Labem zrušil osvobozující rozsudek v kauze „Fénix 2“, ve které pětice anarchistů čelila obžalobě z podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Případem s vazbou na tzv. Síť revolučních buněk se bude znovu zabývat Okresní soud v Mostě. 

 

1.6.  Ortodoxní komunisté

 

 Ortodoxní komunisté nadále šířili zejména prokremelské narativy. Stále lze registrovat aktivity stalinistů, kteří bagatelizují komunistické zločiny a připomínají si významná výročí a osobnosti z éry komunistické totality. Někteří z nich se zúčastňovali různých protestních shromáždění pořádaných jinými subjekty. 

 

Nejvíce ortodoxních komunistů je stále spojeno s Komunistickou stranou Čech a Moravy. Další subjekty jsou marginální, heterogenní a navzájem spolu nespolupracují. Liší se mírou radikality. Někteří ortodoxně komunističtí jedinci otevřeně vyjadřují názory zpochybňující demokratické principy. 

 

 Nejvíce pozornosti si získal v tomto spektru Josef Skála. Ten se postupem času vzdaluje čistě komunistickým myšlenkám a orientuje se více na tzv. antisystémové hnutí. Za tím účelem spolupracuje i s kvazi-mediální scénou. 

 

 Obvodní soud pro Prahu 7 pak Skálovi, společně s Vladimírem Kapalem a Jurajem Václavíkem, udělil osmiměsíční podmínečný trest s pětiletou zkušební dobou za diskuzi v tzv.

Svobodném rádiu, za zpochybňování historických fakt o tzv. katyňském masakru.^[8] Městský soud v Praze pak osmiměsíční trest za přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia potvrdil, ale snížil zkušební dobu na 18 měsíců. 

 

Trestní řízení spojená s představiteli komunistické moci v souvislosti se střelbou pohraničníků na hranicích ovlivnil jejich vysoký věk a zdravotní stav. Lubomír Štrougal a Vratislav Vajnar zemřeli. Stíhání Karla Kincla a Jana Fojtíka byla zastavena s odkazem na znalecké posudky, dle kterých nejsou schopni chápat obsah a smysl procesních úkonů v trestním řízení. 

 

Ústavní soud přiznal německému občanu Thomasovi Bartschovi nárok na vyšší odškodnění za zmrzačení československými pohraničníky při neúspěšném pokusu o překročení hranic. Okresní soud v Chebu rehabilitoval dalšího Němce Steffena Schlegela, kterého pohraničníci také postřelili a posléze předali východoněmecké tajné policii Stasi. Schlegel může v rámci zvláštního řízení žádat o odškodnění. 

 

 

 

1.7.  Média šířící nenávistné předsudky 

 

Kvazi-mediální scéna šířila nadále rozličné kremelské narativy. Významné množství obsahů se věnovalo konfliktu na Ukrajině. 

 

V rámci České republiky se soustředila na zásobování tzv. antisystémového hnutí situačním zpravodajstvím. Kontinuálně produkovala nesourodé zprávy namířené proti systému liberální demokracie, vládě a ukotvení státu v rámci mezinárodního demokratického společenství. Pravidelně označovala členy vlády za vlastizrádce, kteří ČR údajně zaprodali různým zahraničním subjektům, umožnili zde pobyt cizích vojsk, ohrožují českou kulturu prostřednictvím Istanbulské úmluvy apod. V rámci prezidentských voleb byla vyjadřována podpora zejména Pavlovi Zítkovi a Jaroslavu Baštovi. V souvislosti s Petrem Pavlem byla generována široká škála dezinformací.^[9]  Okrajově doznívala témata spojená s koronavirovou pandemií. 

 

Setrvale byly produkovány xenofobní obsahy namířené proti muslimům a migrantům. Již tradičně byly registrovány antisemitské konspirační teorie. 

 

Pražští kriminalisté se začali zabývat šéfredaktorem Vlasteneckých novin Radkem Veličkou  pro sestavení „seznamu osob k totálnímu vyřešení po revoluci“. Figuruje na něm přes 50 osob a institucí, včetně některých novinářů. 

 

Dezinformační média produkují dlouhodobě poměrně stereotypní nenávistné obsahy postrádající invenci. Jejich potenciál radikalizovat společnost opadá. Jejich čtenáři tak dávají přednost údernějším a kratším sdělením šířeným na sociálních sítích, případně pak streamovaným videím.^[10]   

 

1.8.  Nábožensky motivovaný extremismus

 

 V České republice nebyly ve sledovaném období zaznamenány významnější projevy náboženského extremismu. 

 

 Po koronavirové pandemii obnovila muslimská komunita své veřejné aktivity, vůči majoritní společnost však zůstávala nadále spíše uzavřená. Vliv na to měl mj. i postoj české společnosti k jednotlivým skupinám migrantů. Zejména v arabské komunitě byl nelibě reflektován fakt, že ukrajinští uprchlíci byli přijímáni vřeleji než migranti z muslimských zemí. Někteří jedinci tuto skutečnost nevybíravě kritizovali na sociálních sítích. 

 

 Muslimská komunita je však většinově nadále velmi umírněná a nereflektuje výzvy zastánců extremistických forem islámu. K salafistické, resp. wahhábistické formě se hlásí pouze jednotlivci. 

 

 Okresní soud Plzeň – město zrušil ochranné psychiatrické léčení u Jana Silovského, které nastoupil po podmínečném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. U muže, který se chtěl v roce 2016 připojit k Islámskému státu, byla diagnostikována schizoidní porucha. 

 

 Policie ČR se ve sledovaném období začala podrobněji a systematičtěji věnovat problematice sekt. Policisté se zaměřovali zejména na skupiny, které vytváří různé formy závislosti v paralelních společenských strukturách, kde jsou níže postavení členové nuceni k páchání trestné činnosti generující zisk (např. podvodů) či k vybraným formám trestné činnosti proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a proti rodině a dětem.

 

V ČR rovněž vyvíjí činnost několik kvazi-náboženských uskupení, která operují s různými dezinformačními narativy. Tyto subjekty se vyznačují sympatiemi k současnému kremelskému režimu.

 

1.9.  Další relevantní události související s extremismem a terorismem

 

Zatímco tradiční extremistické a xenofobní subjekty spíše stagnovaly, tzv. antisystémové hnutí^[11] procházelo dynamickým vývojem. Ve sledovaném období se o slovo začala hlásit široká paleta různorodých protestních uskupení. Tyto skupiny se skládaly často jen z několika jednotlivců. Ve svých online prezentacích se však snažily působit dojmem masových a dobře organizovaných subjektů s vysokými politickými ambicemi, včetně nahrazení stávajícího politického systému jiným způsobem vládnutí.

 

O přízeň těchto nespokojených občanů usilovala řada politiků či aktivistů, kteří organizovali veřejná shromáždění a objížděli za tím účelem česká města. Tyto osoby k získávání příznivců využívaly šíření dezinformací.^[12] 

 

Po skončení březnové demonstrace na pražském Václavském náměstí, pořádané stranou Právo Respekt Odbornost, došlo k násilnému pokusu o stržení ukrajinské vlajky na Národním muzeu. Násilnosti v souvislosti s tímto shromáždění byly později řešeny v rámci trestního či přestupkového řízení. Další trestní stíhání se týkala nošení symbolů souvisejících s ruskou agresí na Ukrajině. 

 

V rámci antisystémového hnutí také rezonovala idea, že Česká republika není legitimním státem.^[13] Nejvýznamnějším nositelem této myšlenky bylo Společenství legitimních věřitelů České republiky. Postupně ji ale přejímalo stále více osob aktivních v antisystémovém hnutí.¹⁵ V České republice se zatím koncept tzv. suverénních občanů projevoval převážně nátlakovým jednáním vůči úřadům, příp. ignorováním jejich výzev. Vyvrcholením jejich činnosti se staly excesy u pražského městského soudu a u krajského soudu v Hradci Králové. Tyto osoby se pokusily zablokovat konkrétní soudní líčení s obviněnými, kteří byli vykreslováni jako oběti nelegitimního systému.^[14] 

 

Dalším specifikem pak byla snaha bagatelizovat ruské zločiny na Ukrajině a definovat státy NATO jako válečné štváče. Za tímto účelem byly zakládány různé „mírové iniciativy“. Terčem kritiky se stala Smlouva o obranné spolupráci s USA.^[15]  V důsledku však jde o aktivity, které nahrávají kremelskému režimu a jeho snaze, aby Západ přestal podporovat Ukrajinu.^[16] 

 

Orgány činné v trestním řízení se nadále zabývaly případy schvalování, podpory či bagatelizace ruské agrese.^[17] 

 

Ve sledovaném období se soudy zabývaly i násilnými aktivitami či poplašnými zprávami souvisejícími s omezeními v době koronavirové pandemie. Bylo možné sledovat, že někteří aktivisté zradikalizovaní v době šíření onemocnění Covid 19, se přeorientovali na aktuálnější témata a stali se zastánci a šiřiteli prokremelských narativů. V reakci na zájem orgánů činných v trestním řízení o některé šiřitele těchto obsahů začalo antisystémové hnutí hovořit o „obětech systému“ či „bojovnících za pravdu“. ^[18]

 

Policisté se věnovali řadě případů výhrůžek a zastrašování adresovaných politikům, názorovým odpůrcům či novinářům. Jejich radikalita se zvyšuje. Nezřídka bývají namířeny i proti rodinným příslušníkům oponentů. 

 

Orgány činné v trestním řízení věnovaly pozornost i skutečnostem souvisejícím s děním na Ukrajině. Kriminalisté Národní centrály proti terorismu a extremismu a kybernetické kriminalitě se zapojili do náročné mezinárodní iniciativy zaměřené na vyšetřování ruských válečných zločinů. Věnovali se i případům údajného rabování ze strany českých občanů.^[19] Justiční orgány se věnovaly i kauzám dobrovolníků, kteří se zapojili do konfliktu na Donbase na straně samozvaných separatistických republik a byli stíháni pro teroristické trestné činy. Ústavní soud odmítl stížnost Alexeje Fadějeva.^[20] Nejvyšší státní zastupitelství podalo dovolání v případu Martina Sukupa.^[21] Městský soud v Praze podruhé odsoudil Alojze Poláka k dvacetiletému trestu odnětí svobody.^[22]

 

Ve sledovaném období bylo možné registrovat velké množství aktivit spadajících do proruského hybridního působení namířeného proti České republice pro její podporu Ukrajině a začlenění do mezinárodního demokratického společenství. Kromě kontinuální produkce dezinformací a podpory antisystémových proudů sem lze zařadit opakované kybernetické útoky, poplašné zprávy či zastrašování oponentů. Jejich cílem je permanentně podkopávat a oslabovat pilíře demokratického systému. 

 

Tradiční jízda Nočních vlků proběhla bez většího zájmu veřejnosti. Tři motocyklisté měli dopravní nehodu. Potenciál jízd Nočních vlků se zřejmě vyčerpal. Evropskou pobočku prokremelského klubu, která se zdaleka nevěnovala pouze „připomínání vítězství nad nacismem“, postihly sankce uvalené ze strany Evropské unie. Propagandistickou činnost uskupení začal přebírat motocyklový klub Brat za brata. 

 

Nadále platil 1. stupeň ohrožení terorismem.^[23]

 

 

2.  Statistiky 

 

2.1.  Nenávistně motivovaná kriminalita v 1. pololetí roku 2023

 

 

Počty skutků

 

Takticko-statistická klasifikace	období 1.1.-30.6.2023
	registrováno	objasněno
úmyslné ublížení na zdraví (§ 145 - 146a)	6	2
nás. a vyhr. proti sk. obyv. a jednotl. (§ 352)	15	6
nebezpečné vyhrožování (§ 353)	12	3
poškozování cizí věci (§ 228)	5	2
výtržnictví na sport. a veřej. akcích (§ 358)	2	1
sprejerství (§ 228/2)	5	0
hanobení národa rasy, etnické, jiné skup. (§ 355)	10	8
podněcování k národ. a rasové nenávisti (§ 356)	14	4
podpora a propagace hnutí (§§ 403, 404, 405)	0	0
CELKOVÝ SOUČET	69	26

 

Počty stíhaných osob

 

Takticko-statistická klasifikace	období 1.1.-30.6.2023
	počet
úmyslné ublížení na zdraví (§ 145 - 146a)	3
nás. a vyhr. proti sk. obyv. a jednotl. (§ 352)	8
nebezpečné vyhrožování (§ 353)	2
poškozování cizí věci (§ 228)	3
výtržnictví na sport. a veřej. akcích (§ 358)	1
sprejerství (§ 228/2)	0
hanobení národa rasy, etnické, jiné skup. (§ 355)	8
podněcování k národ. a rasové nenávisti (§ 356)	4
podpora a propagace hnutí (§§ 403, 404, 405)	0
CELKOVÝ POČET	43

 

Za první pololetí roku 2023 je evidováno 69 nenávistně motivovaných trestných činů. Z toho 26 jich bylo objasněno. Nejčastěji byl v tomto období zastoupen TČ násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci v počtu 15 skutků. 

 

 Policie ČR eviduje za první pololetí roku 2023 celkem 43 stíhaných osob u nenávistně motivovaných skutků. Nejčastěji se jednalo o TČ násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci  a  hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob v počtu 8 osob. 

 

 

Počty skutků podle obětí (objektu napadení)

 

období

 

Skupina 1.1.-31.12.2022 registrováno 

                                                                                 Židé                               9

                                                                                 Romové                         7

                                                                                LGBT+                          4

 

 

 

2.2.      Nenávistně motivovaná kriminalita v 1. pololetí roku 2023 podle krajů

 

Počty skutků

 

 

Spácháno na území kraje	období 1.1.-30.6.2023
	registrováno	objasněno
Hl. m. Praha	39	12
Středočeský	7	2
Jihočeský	1	0
Plzeňský	0	0
Ústecký	3	3
Královéhradecký	0	0
Jihomoravský	2	1
Moravskoslezský	8	4
Olomoucký	2	1
Zlínský	0	0
Vysočina	1	0
Pardubický	2	1
Liberecký	3	2
Karlovarský	1	0
ČR CELKEM	69	26

Počty stíhaných osob

 

Spácháno na území kraje	období 1.1.-30.6.2023
	počet
Hl. m. Praha	25
Středočeský	1
Jihočeský	0
Plzeňský	0
Ústecký	3
Královéhradecký	0
Jihomoravský	2
Moravskoslezský	5
Olomoucký	1
Zlínský	1
Vysočina	0
Pardubický	1
Liberecký	4
Karlovarský	0
ČR CELKEM	43

 

 

V prvním pololetí roku 2023 bylo registrováno nejvíce nenávistně motivovaných skutků v Praze (39) a dále pak v kraji Moravskoslezském (8) a Středočeském (7). Nejvíce stíhaných osob u nenávistně motivovaných skutků bylo evidováno v Praze (25), dále pak Moravskoslezském (5) a v Libereckém kraji  (4).