Polovina dětí je v porodnici dokrmována, matkám často chybí správná podpora a informace v počátcích kojení

Téměř 51 % dětí je v porodnici dokrmováno, při propuštění z porodnice je krmeno jen mateřským mlékem necelých 73 % novorozenců a tento podíl klesá. Toto ukázala unikátní analýza dat z 6 475 dotazníků od žen*, které v letech 2018 až 2022 porodily v některé z českých porodnic. Průvodce porodnicemi Aperio dlouhodobě sleduje trendy v českém porodnictví i ve výživě novorozených dětí. Zkušenosti rodiček poukazují na to, že se stále poměrně často setkávají v porodnicích s nevhodnými doporučeními ohledně kojení.

„Od žen, které se podělily o svou zkušenost z porodnice, se bohužel stále dozvídáme o zastaralých a nevhodných doporučeních, jež v některých porodnicích dostávají. Určitá část zdravotníků si nedoplňuje vzdělání ohledně kojení, různí poskytovatelé péče pak předávají různé informace a doporučení. Části matek se nedostává dostatečné podpory v počátcích kojení, které jsou zásadní pro další úspěšný průběh kojení. Ani pak při nastalých komplikacích, které vedou ke zbytečnému zavedení dokrmů nebo k ukončení kojení,“ upozorňuje Miloslava Kramná, koordinátorka Aperio Průvodce porodnicemi. „Aperio poskytuje nastávajícím rodičům podporu a informace a pomáhá jim připravit se na těhotenství, porod i šestinedělí také prostřednictvím nezávislých předporodních kurzů. Díky tomu jsou pak připravenější na různé komplikace,“ dodává Miloslava Kramná.

První srpnový týden vyhlašuje mezinárodní organizace WABA  jako Světový týden kojení. Letošním tématem je: „Podpora kojení – blíže k matkám“ (Breastfeeding Support – Close to Mothers). U této příležitosti Aperio upozorňuje na několik problematických zjištění ohledně nepodpory kojení, které ukázala analýza dat  z Průvodce porodnicemi.

Polovina donošených novorozenců byla během pobytu na poporodním oddělení dokrmována (čili dostala jinou stravu než mateřské mléko matky). Za celé sledované období se dokrmování týkalo 50.9 % porodů a v jednotlivých letech mírně kolísalo. Nejčastěji jako dokrm děti dostávaly umělé mléko (80.0 %), pak cizí mateřské mléko (21.7 %) a nejméně často glukózový roztok (12.9 %). Nejvíce dětí bylo dokrmováno stříkačkou (74.1 %), dále lahví (26.3 %) a výrazně méně pak vhodnějšími způsoby, jako jsou cévka po prsu (6.2 %) a kalíšek či zkumavka (4.9 %).

Při propuštění z porodnice bylo za celé období plně kojeno mateřským mlékem 72.8 %, kojeno a zároveň dokrmováno 21.9 % a krmeno pouze umělým mlékem 5.3 % novorozenců.

„V porodnici absolutně nulová pomoc na pořádné rozkojení. Dítě mi začali dokrmovat, protože prý byl dehydratovaný. Kdybych jako prvorodička věděla, že čím víc bude malý na prsu, tím víc bude mléka, a ne kojit až po 3 hodinách, tak jsme možná neodcházeli s dokrmováním a kojila bych déle než 2 měsíce s dokrmem,“ svěřila se jedna z rodiček.

Více než polovina žen (60 % za celé období) byla konfrontována s požadavkem zdravotníků,

aby své novorozené dítě zvážily před a po každém kojení. Tento požadavek nemá oporu

v žádných odborných doporučeních pro podporu kojení, naopak narušuje kojení i péči

o dítě a matky zatěžuje. Pozitivní zjištění je, že četnost v průběhu let klesá (z 65.2 % v r. 2018

na 52.0 % v r. 2022).

„Věřím, že dělali vše, co bylo v jejich silách. Přesto přístup ke kojení, automatické nasazení dudlíku a místo možnosti kojit jen dostat odsávačku beru jako chyby, nebyl individuální přístup… Příště už budu vědět a bojovat za přítomnost u svého dítěte. Vážení před a po kojení, povolené kojení jen co tři hodiny a obrovské dávky příkrmů byly úplně mimo... Propuštění z nemocnice bylo vysvobozením, nyní preferuji ambulantní porod s vlastní porodní asistentkou,“ popisuje svou nespokojenost jedna z matek.

Doporučení, aby dodržovaly intervaly v kojení a kojily po 3 hodinách nebo nejméně po

2 hodinách, se dostalo větší části žen (za celé období v průměru 57.6 %), i když tento podíl

od roku 2019 klesá. Oproti tomu žádoucí doporučení, aby kojily, kdykoli si dítě nebo matka

přejí, se zatím dostávalo menšině žen, a to 42.4 %. Pozitivní je, že tento podíl narůstá

a v r. 2022 doporučení dostalo už 52 % žen.

Z podrobnější analýzy vyplývá souvislostmezi kojením na požádání a způsobem krmení při propuštění z porodnice. Mezi matkami, které měly doporučeno kojit dítě na vyžádání, byl při odchodu z porodnice vyšší podíl těch, které plně kojily (84.4 %) a méně těch, které kojené dítě dokrmovaly (13.2 %) nebo dítě krmily pouze umělým mlékem (2.4 %). Oproti tomu matky, kterým se dostalo doporučení kojit v intervalech, pak při odchodu z porodnice v menší míře plně kojily (64.1 %), častěji novorozence spolu s kojením dokrmovaly (29.2 %) nebo dítě nekojily vůbec a krmily ho umělým mlékem (6.7 %).

„Měla jsem těžký porod, císař, nemohla jsem se hnout. Prosila jsem je, ať mi malého vozí častěji... Ale někdy to bylo za 5 hodin, v noci vlastně vůbec, jen ráno v 6. Takže se mi mléko rozjelo možná až 4. den. Dva dny malému dávali umělé mléko s tím, že mi řekli, že ho nebudou trápit. S tím jsem samozřejmě jako prvorodička souhlasila. Teď jsem chytřejší. Už bych to takhle nenechala,“ shrnuje jedna z žen.

Pozitivní přístup, který podporuje zahájení kojení, sledujeme na porodním oddělení po vaginálním porodu . Tři čtvrtiny matek referují, že měly dítě bezprostředně po porodu položeno na břiše či hrudníku (72.3 % v r. 2018 až 75.3 % v r. 2022). Více než polovině novorozenců bylo umožněno samovolné přisátí (57.2 % v r. 2018 až 61.8 % v r. 2022). Po vaginálním porodu také sdělilo 60.7 % žen, že zahájily kojení do 2 hodin po porodu.

I zde můžeme sledovat souvislost časného zahájení kojení a způsobu krmení při propuštění z porodnice. Mezi dětmi, u kterých bylo kojení zahájeno do 2 hodin po porodu, bylo při propuštění z porodnice méně dětí krmených umělým mlékem (1.6 % oproti 8.5 %), méně kojených dětí s dokrmem (14.4 % oproti 28.7 %) a více plně kojených dětí (84.1 % oproti 62.8 %).

Podíl výlučně kojených dětí v ČR je dle našich dat cca 60 % (61.4 % v r. 2021 a 59.8 % v r. 2022). Výlučné kojení je ukazatel, který doporučuje sledovat WHO a zahrnuje děti krmené výhradně mateřským mlékem, a to jak tím od vlastní matky, tak v případě potřeby dokrmu mateřským mlékem darovaným jinou matkou.

Statistiky týkající se úspěšnosti kojení a podpory kojících matek v ČR buď chybějí úplně, jsou zastaralé, či se zužují jen na několik ukazatelů. Analýza Aperia tedy představuje jeden z mála veřejně dostupných zdrojů dat, které zahrnují i tuto problematiku.  

Zdroj: Kompletní analýza dat z Průvodce porodnicemi

*Do analýzy jsou zařazeny ženy, jejichž porod proběhl v termínu, tedy mezi 38. a 42. týdnem těhotenství. Dotazníky nemapují problematiku předčasně narozených dětí.

O Průvodci porodnicemi

Nezávislý webový Průvodce porodnicemi dlouhodobě sleduje české porodnictví, pomáhá rodičům připravit se na porod a vybrat si porodnici dle jejich potřeb. Díky příspěvkům svých dárců ho provozuje spolek Aperio již od roku 2002. Jako webový nástroj v nové podobě a s novými funkcemi běží od roku 2018 a mimo jiné mapuje, jak je nastavena standardní péče v českých porodnicích a to, jak porod zažívají rodičky. Návštěvníci webu mohou porovnat profily až tří porodnic a také zkušenosti rodiček ze tří pracovišť. Dále zde najdou články pro nastávající rodiče či rozcestník odkazů na užitečné webové stránky.

Analýzu zpracovaly: koordinátorka Průvodce porodnicemi Ing. Miloslava Kramná a datová analytička Ing. Alena Hlavova.