Tuzemská ekonomika v Q2 23 zůstala v útlumu (Týdenní zpráva z finančního trhu)
Fed i ECB na zasedáních v minulém týdnu zdůraznily, že jejich další kroky budou závislé především na nových datech. Tento týden přitom nebude o důležité statistiky nouze. Počet nově vytvořených pracovních míst za červenec by ve Spojených státech měl potvrdit jejich sestupnou tendenci. Zmírnění podle našeho odhadu zaznamenala i inflace v eurozóně, avšak její jádrová složka zůstává vysoko. Tamní ekonomika v Q2 zároveň oživila. V tuzemsku by data o HDP za Q2 měla potvrdit růstem pouze o 0,1 % q/q útlum domácí poptávky. ČNB ve čtvrtek znovu ponechá úrokové sazby beze změny.
Repo sazba ČNB nadále na 7 %
Tvorba nových pracovních míst v USA zůstává stále výrazná, ale zmírňuje se. Jejich počet se v červenci podle našeho odhadu snížil na 190 tis. měsíčně (po 209 tis. v červnu). To je sice stále silný údaj, důležitý je však slábnoucí trend, který by měl pokračovat i v dalších měsících. Růst výdělků zůstává zvýšený a nad mírou inflace. Pokud podniky nebudou schopny zvýšit ceny, aby kompenzovaly drahou pracovní sílu, brzy může z jejich strany dojít k omezení poptávky po zaměstnancích.
Ekonomika eurozóny v Q2 23 výrazně oživila. Vzhledem k již známým údajům (Německo 0 % q/q, Francie 0,5 % q/q a Španělsko 0,4 % q/q) očekáváme, že ekonomika eurozóny v Q2 vzrostla o 0,5 % q/q (po -0,06 % q/q v Q4 22 a 0,0 % v Q1 23). Ačkoli nebudou zveřejněny žádné další podrobnosti, za tahouny růstu považujeme spotřebu domácností (vlivem zrychlování růstu reálného disponibilního důchodu) spolu s investicemi a čistým vývozem. Dynamiku ekonomické aktivity naopak brzdily zásoby. Inflace v eurozóně se podle našeho odhadu v červenci zmírnila na 5,3 % y/y. To by mělo odrážet hlavně vývoj cen potravin a energií. Jádrová inflace však pravděpodobně zůstane na úrovni 5,5 % y/y, když technické faktory nadále zvyšují růst cen služeb.
Slabost domácí ekonomiky pokračovala i ve druhém čtvrtletí. Odhadujeme, že tuzemský HDP mezičtvrtletně vzrostl pouze o 0,1 %. V rámci prvního čtení ještě není zveřejňována struktura. Očekáváme však, že by měla být obdobná té z Q1 23. Situace na straně poptávky se nezlepšila. Naopak vývoj tržeb v oblasti maloobchodu a služeb ukazuje na další významné zhoršení. Pro Q2 23 odhadujeme pokles spotřeby domácností o 1,4 % q/q po předchozích -1,8 %. Vysoce utlumená poptávka a nejistota kolem jejího dalšího vývoje nesvědčí fixním investicím, v případě kterých předpovídáme snížení o 0,8 % q/q. Nižší domácí poptávku by měl nadále vyvažovat vyšší čistý vývoz. Ve Q2 23 pravděpodobně ještě zesílil vliv vývozu dříve rozpracované produkce. To by zároveň znamenalo, že přetrval i záporný příspěvek změny stavu zásob. K vyššímu čistému vývozu ale zřejmě pomohlo také oživení růstu průmyslové produkce. Očekáváme, že za celý letošní rok ekonomika poroste pouze o 0,1 % a v příštím roce zrychlí růst na 1,8 %.
ČNB ve čtvrtek znovu ponechá úrokové sazby beze změny. Tlaky na nižší sazby budou pravděpodobně opět patrné v nové prognóze centrální banky. Už ta květnová totiž doporučovala začít snižovat úrokové sazby v současném čtvrtletí a do konce letošního roku měla repo sazba klesnout pod 6 %. I tak ale očekáváme, že ČNB zvolí opatrnější přístup a bude držet úrokové sazby beze změny po celý zbytek roku. O to rychlejší ale podle nás bude muset v roce 2024 být jejich pokles. V jeho polovině očekáváme repo sazbu na 5 % a ke konci roku pokles na 4 %.
Fed i ECB zvýšily sazby, další kroky budou záviset na datech
Obě klíčové centrální banky minulý týden podle očekávání zvýšily úrokové sazby o 25 bb. Ani jedna se také nezavázala, jaký krok bude následovat na příštím zasedání, když podmínily svoje rozhodování novými daty. Zatímco v případě Fedu se podle nás jednalo o poslední krok v rámci současného cyklu zpřísňující se měnové politiky, ECB by mohla ještě jeden hike o 25 bb přidat v září. Podpora pro další zvýšení sazeb by ale mohla i v případě ECB slábnout s tím, jak v poslední době v Evropě, zejména v Německu, nové statistiky zklamávaly. Za očekáváním zaostaly i indikátory zveřejněné v uplynulém týdnu. Index nákupních manažerů (PMI) z německého zpracovatelského průmyslu se v červenci propadl na nejnižší hodnotu (38,8 b.) od pandemických odstávek v roce 2020, zklamal také německý Ifo index a lehce rovněž ekonomická důvěra za celou eurozónu.
Data ze Spojených států překvapila veskrze pozitivně. Tamní ekonomika si ve druhém čtvrtletí připsala mezičtvrtletně v anualizovaném vyjádření 2,4 % po 2 % v Q1, zatímco tržní konsenzus vyhlížel zpomalení růstu ekonomické aktivity na 1,8 %. Očekávání překonaly také červnové objednávky zboží dlouhodobé spotřeby, červencová spotřebitelská důvěra a nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti.
Ve výsledku dění na obou stranách Atlantiku přispělo k posílení dolaru vůči euru za celý týden o 1 % na 1,10 USD/EUR. Koruna dosáhla nejslabší úrovně týdne (24,18 CZK/EUR) hned v pondělí, aby se následně až do pátku pohybovala poblíž 24 CZK/EUR. Částečně tak umazala ztráty, které zaznamenala po holubičím prohlášení E. Zamrazilové v předminulém týdnu, které nicméně sama viceguvernérka ČNB minulou středu na Twitteru z pohledu trhů částečně korigovala. Před začátkem mediální karantény vystoupilo několik dalších členů bankovní rady ČNB. Zatímco J. Frait připustil, že debata o snižování sazeb může začít již letos na podzim, J. Procházka si to, že by se pro takový krok v rámci bankovní rady našla do konce roku podpora, představit neumí (za předpokladu, že se neobjeví nějaké zásadní a překvapivé informace o vývoji ekonomiky). Čas na pokles měnověpolitických sazeb zatím nenastal ani podle guvernéra ČNB A. Michla.
My jsme v úterý zveřejnili naši novou makroekonomickou prognózu. V té očekáváme, že tuzemská ekonomika vykáže za celý letošní rok růst pouze o 0,1 %. V příštím roce by už ale měla její dynamika zrychlit na 1,8 %. Pomoci by k tomu mělo oživení spotřeby domácností podpořené obnoveným růstem reálných mezd a rozpouštěním dříve nahromaděných úspor. Růst ekonomiky ale v příštím roce pravděpodobně zbrzdí vládou ohlášená fiskální konsolidace a také utažená měnová politika. Předpokládáme, že sazby ČNB zůstanou beze změny až do konce letošního roku. O to rychlejší však podle nás bude muset být pokles tuzemských sazeb v příštím roce. K rychlému uvolňování měnové politiky pomůže svižný ústup inflace. Tu letos čekáme v průměru na 11 %, zatímco pro příští rok predikujeme její strmý pokles na průměrných 1,3 %. Přispět by k tomu mělo zejména dlouho očekávané zlevnění spotřebitelských cen energií. Nové vydání Ekonomických výhledů je k dispozici zde: https://bit.ly/CEO_3Q23_CZ.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Zprávy Kurzy.cz - ekonomika, akcie, koruna, euro, dolar, zprávy ze světa.
- Kurzy historie, kurzovní lístek ČNB 23.11.2020, historie kurzů měn
- Svět - státy světa a jejich ekonomika
- Energie - vývoj cen energií na komoditních trzích
- Koruna - kurzy koruny, grafy, nejnovější zprávy o koruně. Česká, dánská, islandská, norská, švédská koruna.
- Předčíslí bankovních účtů finančních úřadů pro placení daní v roce 2020
- Stříbro - výkupní a prodejní ceny, zprávy, investiční stříbro
- Zlato - výkupní a prodejní ceny, zprávy, investiční zlato
- Investice, aktuální zprávy a online data
- Plyn - vývoj cen zemního plynu na komoditních trzích
- Dlouhodobý investiční produkt - novela zákona o kapitálovém trhu
- Tuzemská ekonomika v Q2 23 zůstala v útlumu (Týdenní zpráva z finančního trhu)
Prezentace
10.03.2025 Nejpopulárnější Samsung má nástupce.
03.03.2025 Xiaomi má úžasný fotomobil. Ti nejrychlejší…
27.02.2025 Ferratum: Banka budoucnosti v tvém mobilu?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Ali Daylami, BITmarkets
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Tomáš Volf, Citfin
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Přirozená korekce, nebo obrat na trhu? Ceny pomerančového džusu na burze klesly o 37 procent
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Zlatý býk je k nezastavení: Zlato překonalo hranici 2 900 USD
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři