Červencové sucho ohrožuje úrodu brambor, dosavadní vyšší úrodu obilnin zase drtí nízké výkupní ceny

Nebývalá horka během července zasáhla Česko. V polovině měsíce padaly na mnoha místech ČR teplotní rekordy a několik stanic naměřilo dokonce teplotu přes 38 stupňů Celsia. Vysoké teploty mají dopad nejen na naše zdraví, ale i na přírodu a ovlivňují průběh letošní zemědělské sezóny. Jak se pozitivně i negativně odrazí na letošní sklizni, co to bude znamenat pro české zemědělce i spotřebitele a jak do celé situace promluví počasí v Evropě?

České brambory v ohrožení

Po vlně veder přišlo v Česku ochlazení na průměrné letní teploty, to ale neznamená, že se zemědělci nemusí bát o svou úrodu. Nejvíce ohrožené jsou brambory, cukrová řepa či zelenina, které se sklízí až na podzim a stále potřebují dobré podmínky pro svůj růst, především však srážky. Právě brambory přitom sucha zasáhla nejvíce. Z dat, která sbíráme i přímo od našich klientů, víme, že brambory začaly usychat, a hlavně nerostou tak rychle, jak by měly. A to natolik, že v nížinných oblastech už je jejich osud více méně zpečetěn a nedá se očekávat, že by stihly narůst do požadovaných hodnot. Vše se tak bude rozhodovat ve středních a vyšších polohách, což jsou typicky bramborářské oblasti, kde se této plodiny pěstuje nejvíce. Hrozí, že na podzim zemědělci sklidí až o 30 % méně brambor, než tomu bylo v loňském roce, a bude třeba intenzivnější dovoz. Vzhledem k tomu, že nadprůměrně horké počasí a především málo srážek zasáhlo i další země Evropy, se tak můžeme dočkat skokového zdražení brambor na pultech obchodů.

Zásadní budou další dny a týdny a množství srážek, které velmi silně promluví do velikosti úrody těchto plodin, kdy žádoucí není ani přílišné množství deštivých dnů. Při velkém vlhku jsou plodiny ohroženy plísněmi, které by mohly zatlouct poslední pomyslný hřebíček do rakve letošní úrody brambor. Nemluvě o tom, že podmáčená půda velice komplikuje samotný proces sklizně: Buď ji odkládá do doby, kdy ji začínají ohrožovat první mrazíky, nebo v půdě zůstává větší množství úrody, než je obvyklé při průměrných srážkách.

Spalující vedra nadělala vrásky zelinářům po celé Evropě

Osud českých brambor a řepy je stále otevřený, ale část českých zemědělců dopad sucha už pocítila. Zelináři museli část úrody odepsat nebo investovat větší množství času a prostředků na jejich záchranu. Některé rychleji rostoucí plodiny, jako jsou saláty, ředkvičky, špenát a další, se pěstují, resp. sklízejí ve více cyklech. A právě kvůli intenzivnímu suchu a spalujícímu horku museli v mnohých případech zelináři jeden z těchto cyklů odepsat a ztratili tak až 25 % úrody některých plodin.

I když se rozhodně nejedná o ideální situaci pro české pěstitele zeleniny, určitě není tak kritická jako na jihu Evropy, kde je počasí ještě teplejší a anticyklonu Kerberos vystřídala anticyklona Cháron. Teploty tak běžně přesahují 35 stupňů a na některých místech vystupovaly i vysoko nad 40 stupňů Celsia. V kombinaci se silným krupobitím, které se před několik dny prohnalo Itálií a Balkánem, požáry sužujícími Řecko a výhledem, že tato horka nepovolí ani v srpnu, je ohrožena kvalita úrody v jižních státech. To může mít zásadní vliv i na české spotřebitele, protože velké množství zeleniny v českých supermarketech pochází právě z těchto zemí. Její nedostatek by mohl zvýšit cenu na pultech obchodů a mohli bychom se dočkat dalšího zdražování, jako tomu bylo začátkem tohoto roku.

Obilniny v dobré kondici, avšak zemědělce drtí jejich výkupní ceny

Nebývalá horka, která v červenci zachvátila Česko i zbytek Evropy, nemají na české zemědělce jen negativní dopady. Naopak se stala skvělou vzpruhou pro obilniny. Ty byly v době jejich příchodu již narostlé a na jejich vývoj neměla horka žádný vliv, naopak pozitivně ovlivnila dozrání. Dá se tak říct, že díky tomu na českých polích vyrostlo jedno z nejkvalitnějších obilí za poslední roky. Samozřejmě je nutné, aby se slunečné počasí a relativní sucho udrželo i během sklizně a nedocházelo k uskladňování mokrých zrn, což by úrodu degradovalo a ohrožovalo plísněmi.

I přes vysokou kvalitu obilí a očekávané průměrné až lehce nadprůměrné výnosy nemají jeho pěstitelé v letošním roce na růžích ustláno. Ačkoliv došlo ke snížení cen vstupů, a to hlavně hnojiv díky snížení cen energií, stále se jejich ceny ani nepřiblížily předválečným hodnotám. Co ale na předválečnou cenu kleslo, jsou výkupní ceny obilnin, nad jejichž cenovým vývojem zůstává rozum stát. Například potravinářská pšenice se loni podle ČSÚ prodávala průměrně za 8268 korun za tunu, letos v červenci to je ale okolo 4400 Kč. Do cen promluvila samozřejmě situace na Ukrajině, neprodloužení dohody o vývozu obilí z Ukrajiny po moři a obava z ještě vyššího dovozu obilí z Ukrajiny do EU přes Polsko a jiné státy.

Díky aktuálním cenám a dalším zmíněným vlivům je tak prakticky jisté, že české zemědělce čekají v letošním roce nižší příjmy než v roce předešlém. Což je ohromná škoda nejen pro samotné zemědělce, ale i pro státní rozpočet a českou ekonomiku. Většině se tak bohužel ani letos nepodaří plnohodnotně zotavit z enormního cenového růst vstupů, který v posledních letech na české farmáře dopadl.

Lukáš Musil, obchodní ředitel Agdata a akreditovaný poradce ministerstva zemědělství

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Jiráskem v roce 2016. Během čtyř let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. Pod značkou Agdata City pak dodává senzory napojené na analytický systém také do měst a obcí.