Dozvuky veletrhu Global Energy Show ukazují na směřování kanadské energetické tranzice i příležitosti pro české firmy

Společný stánek České republiky podpořený projektem ekonomické diplomacie Ministerstva průmyslu a obchodu ČR připravil Generální konzulát ČR v Torontu ve spolupráci s agenturami CzechTrade a CzechInvest. Národním stánkem se tak Česko zařadilo mezi šest set vystavovatelů a mělo možnost zaujmout až 30 tisíc návštěvníků veletrhu. Na stánku byla prezentována řešení od strojírenských společností ABO Valve, Wikov Gear, Doosan Škoda Power, SIGMA Group, Jihostroj a.s., až po vodíková řešení od firmy LEANCAT, kogenerační řešení firmy GENTEC a IT či smart grid řešení od společností ComAp a CzechMath. Rozmanitost české nabídky odráží také celkovou povahu a vývoj Global Energy Show, která navazuje na dříve velmi známý veletrh Global Petroleum Show a oproti minulosti rozšířila zaměření nad rámec fosilních paliv na technologické trendy v energetice. Veletrh i proto zahrnuje areály pro společnosti zaměřené na dekarbonizaci, vodík a zachytávání uhlíku, stejně jako program dedikovaný na prezentace nových technologií.

Strategická konference Global Energy Show za účasti ministra Síkely

Součástí Global Energy Show je také strategická debata o globálním směřování energetiky a technologická konference. Strategickou konferenci zahájil rozhovorem o energetické bezpečnosti ministr průmysl a obchodu Jozef Síkela, který se zúčastnil následně keynote panelové diskuse s dalšími zahraničními hosty na témata energetické tranzice a udržitelnosti. Ministr také v rámci cesty do Calgary jednal s řadou partnerů včetně premiéra Saskatchewanu, zástupců albertské vlády i dalších zahraničních vládních představitelů i firem. Delegace ministerstva následně pokračovala v cestě do Ottawy na jednání se zástupci federální vlády a provincie Nový Brunšwik, s níž bylo podepsáno memorandum o spolupráci v oblasti LNG. Příležitosti se ale objevují i v oblastech jako jsou vodíkové technologie, či jádro a malé modulární reaktory, kvůli kterým ministr Síkela navštívil jadernou elektrárnu v ontarijském Darlingtonu a jednal s Ontario Power Generation.

Ministr Síkela jednal s ministrem Ontaria pro energetiku, Toddem Smithem

Kanada je zemí mnoha kontrastů, a to i na poli energetiky. Patří k zemím s nejčistší elektřinou produkovanou z bezemisních zdrojů celkem z 83 %, na čemž mají největší podíl vodní elektrárny. Kanada je ale zároveň čtvrtým největším producentem ropy (drží zhruba 10 % světových zásob) a šestým největším producentem zemního plynu. Čistá energie se produkuje převážně ve východních provinciích, Ontario je pro změnu místem většiny jaderných elektráren Kanady, a ekonomika Západu zase sází na historickou produkci fosilních paliv. Kanada usiluje o relativně ambiciózní dekarbonizaci, přičemž do roku 2030 má být z bezemisních zdrojů produkováno 95 % elektřiny. Federální vláda se také věnuje podpoře energetické tranzice ve všech odvětvích energetiky a během Global Energy Show předložila také zákon známý jako C-50 nebo Canadian Sustainable Jobs Act, který má vést k přípravě pětiletých plánů pro zajištění hladké transformace pracovní síly v kontextu energetické tranzice. Přechod k bezemisní energetice je však předmětem sporu právě napříč Kanadou, kdy vláda Alberty s některými federálními politikami plánuje bojovat pomocí provinční legislativy a zejména kontroverzního zákona Sovereignty Act. Premiérka Danielle Smith, která v červnu vyhrála volby na další funkční období, údajně nemá problém s cíli na uhlíkovou neutralitu do roku 2050. Ostře však vystupuje proti cílům na snížení emisí z ropy a zemního plynu o 42 % do roku 2030 a uhlíkově neutrální elektrické sítě do stejného termínu. To není podle albertské vlády realistické zejména pro tuto provincii spoléhající z 90 % na zemní plyn a sousední Saskatchewan, který se doposud opírá také o fosilní paliva, zejména uhlí.

Energetický mix Kanady (zdroj Canada Energy Regulator)

Rozdílné pozice jsou předmětem dalších jednání mezi federální a provinčními vládami a potenciálních kompromisů, i přesto sdílí kanadská obdoba Texasu s federální vládou zájem na nárůstu investic a prosperity, pracovních míst, ale i konkrétních technologií jako je zachytávání uhlíku nebo vodík. Ačkoli Alberta připouští snižování emisí z fosilní energetiky namísto celkového odklonu od fosilních zdrojů, je to právě vodík, který má dle premiérky Alberty potenciál v budoucnu podporovat prosperitu provincie namísto ropy a zemního plynu. Provincie má již nyní relativně rozvinutou infrastrukturu na zachytávání uhlíku, která se rozvíjí od padesátých let a vychází z příznivých geologických podmínek provincie. Alberta zároveň cílí na rozvoj investic v odvětví a další rozvoj komerčního uchovávání uhlíku, momentálně se rozvíjí dva velké projekty, Quest Project a Alberta Carbon Trunk Line Project, které mají umožnit zachytávání až 2,76 milionů tun emisí ročně. Provincie je aktuálně největším producentem vodíku v zemi a chce posilovat produkci čistého vodíku, který má být integrován právě do systému zachytávání uhlíku. K tomu přispívají také investiční pobídky v rámci programu Alberta Petrochemicals Incentive Program, rozvíjí se také řada soukromých projektů, jejichž příklady je možno vidět zde https://www.alberta.ca/economic-opportunities.aspx.

Mezi tématy diskutovanými a prezentovanými na Global Energy Show nechyběla také jaderná energetika, která má k energetické tranzici významně přispět, a zejména pak malé modulární reaktory. Kanada považuje jádro za bezemisní zdroj, přičemž páteří je tradičně kanadská technologie reaktorů na těžkou vodu CANDU i těžba uranu, kde Kanada zastává 13 % světové produkce. Kanada si je vědoma nutnosti navyšovat energetické kapacity, což souvisí i s pokračující elektrifikací a nárůstem počtu obyvatel, ale třeba i s ambicemi v rozvoji elektromobility. Podle ontarijského reportu Pathways to Decarbonisation by Ontario například mohlo potřebovat až dvojnásobnou produkci elektřiny v následujících 30 letech, což má zajistit právě především jádro. Ontario již loni společně se Saskatchewanem a Novým Brunšvikem podepsalo akční plán na spolupráci v oblasti malých modulárních reaktorů a rozvíjí spolupráci také s USA i evropskými zeměmi (včetně Estonska, Polska, Rumunska i České Republiky). Ontario je v hledáčku světové jaderné komunity, jelikož buduje první malý modulární reaktor z dílny GE Hitachi Nuclear Energy, BWRX-300, který by měl být v provozu od roku 2029. V červenci 2023 navíc potvrdila vláda Ontaria záměr rozšířit flotilu malých modulárních reaktorů o další tři BWRX-300, které by mohly být v provozu od poloviny třicátých let. Mimo to Ontario také modernizuje existující velké jaderné reaktory, úpravy již probíhají v Darlingtonu a jedná se také o modernizaci elektrárny ve městě Pickering. Jaderné ambice Ontaria se potvrdily také na začátku července, kdy vláda oznámila zahájení procesu na výstavbu nového reaktoru elektrárny Bruce Power, první nové velké jaderné výstavby za uplynulých třicet let. Jedná se proto o poměrně průlomové oznámení, ačkoli schvalovací procesy mohou trvat až deset let a není zatím ani jasné, zda bude zvolena technologie CANDU, či dokonce jiná. Je však bez pochyby, že Ontario bude dál posilovat svou pozici lídra v jaderné energetice.

Jaderná elektrárna v Darlingtonu momentálně prochází modernizací

Global Energy Show i signály politických představitelů ukazují, že cesta Kanady k bezemisní energetice bude vycházet z kompletní škály technologií od dekarbonizace fosilních paliv, zachytávání uhlíku a vodíkové technologie, až po obnovitelné zdroje energie a inovace v jádru. Tento relativně pragmatický přístup k bezemisní energetice nabízí další příležitosti pro spolupráci s českými firmami a odborníky, možnosti uplatnění pro české technologie, ale například i společný výzkum. České společnosti se mohou v budoucnu účastnit dalších ročníků Global Energy Show, ale například i Canadian Hydrogen Convention v dubnu 2024. Energetická tranzice také souvisí s dalšími oblastmi, v nichž Generální konzulát připravuje aktivity na příští rok, včetně účasti na těžebním veletrhu PDAC v Torontu, či incomingové mise na elektromobilitu a autonomní řízení.

Eva Libs Bartoňová, ekonomická diplomatka, GK Toronto