Omezení plýtvání potravinami v EU - Často kladené otázky

1. Proč je důležité omezit plýtvání potravinami?

Plýtvání potravinami má obrovský hospodářský, sociální a environmentální dopad. V EU se vyprodukuje každoročně téměř 59 milionů tun potravinového odpadu (131 kg na obyvatele). To představuje odhadovanou ztrátu 132 miliard eur.

Přibližně 10 % všech potravin dodávaných do maloobchodů, restaurací, stravovacích služeb (např. školních a podnikových jídelen, nemocnic atd.) a domácností se vyplýtvá. Zároveň si přibližně 32,6 milionu lidí nemůže každý druhý den dovolit kvalitní jídlo (obsahující maso, kuře, rybu nebo vegetariánský ekvivalent).

Plýtvání potravinami má obrovský dopad na životní prostředí a představuje 252 milionů tun ekvivalentu CO₂ neboli přibližně 16 % celkových emisí skleníkových plynů z potravinového systému EU. Pokud by byl potravinový odpad členským státem, byl by pátým největším producentem emisí skleníkových plynů. Plýtvání potravinami také zbytečně zatěžuje omezené přírodní zdroje, jako je půda a voda.

1. Co je plýtvání potravinami a kde k němu dochází?

Potravinový odpad jsou vyhozené potraviny a s nimi spojené nepoživatelné části (např. kosti nebo ovocné jádřince). K plýtvání potravinami dochází ve všech fázích potravinářského řetězce, od zemědělce ke spotřebiteli. Největší podíl odpadu je však generován ve spotřebě, což je klíčová oblast, na kterou se zaměřují programy prevence plýtvání potravinami.

Po prvním celounijním monitorování plýtvání potravinami podle společné metodiky EU Eurostat odhadl, že 53 % potravinového odpadu vyprodukovaného v EU vzniká v domácnostech, 7 % ve velkoobchodu a maloobchodu a 9 % v restauracích a stravovacích službách. Dalšími odvětvími, která přispívají k plýtvání potravinami v EU, jsou prvovýroba (11 %) a zpracování a výroba potravin (20 %).

1. Co navrhujeme udělat?

EU je odhodlána dosáhnout celosvětového cíle udržitelného rozvoje č. 12.3 snížit do roku 2030 plýtvání potravinami v přepočtu na hlavu na polovinu na maloobchodní a spotřebitelské úrovni a snížit potravinové ztráty v rámci výroby potravin a dodavatelských řetězců.

V zájmu urychlení pokroku EU při plnění tohoto cíle Komise navrhuje, aby členské státy do roku 2030 omezily plýtvání potravinami o 10 % ve zpracování a výrobě a o 30 % (na obyvatele) společně v maloobchodě a spotřebě (restaurace, stravovací služby a domácnosti).

Jako základ pro posouzení pokroku poslouží výsledky prvního celounijního monitorování úrovní plýtvání potravinami provedeného v roce 2020. Dřívější referenční rok lze zvážit u členských států, které doloží opatření přijatá před rokem 2020 a sledovat dosažený pokrok.

Do konce roku 2027 bude proveden formální přezkum pokroku, kterého členské státy dosáhly, a bude možné korigovat směr, pokud z důkazů vyplyne, že EU může ke globálním ambicím přispět ještě více.

1. Jaké jsou očekávané přínosy našeho návrhu omezit plýtvání potravinami?

Omezením plýtvání potravinami snížíme spotřebu zdrojů na výrobu potravin. Řešení problému plýtvání potravinami přináší tři výhody: vede k šetření potravinami určenými k lidské spotřebě, snižuje dopad produkce a spotřeby potravin na životní prostředí a pomáhá podnikům a spotřebitelům ušetřit peníze. Pokud by čtyřčlenná domácnost omezila plývání potravinami, jak se stanoví v našem legislativním návrhu, ušetřila by v průměru přibližně 400 eur ročně.

1. Jak mohou členské státy dosáhnout většího pokroku?

Právní předpisy EU o odpadech již vyžadují, aby členské státy prováděly vnitrostátní programy prevence plýtvání potravinami a aby, což je důležité, omezily plýtvání potravinami v každé fázi dodavatelského řetězce, sledovaly úrovně plýtvání potravinami a podávaly o nich zprávy. Množství potravinového odpadu se však dosud dostatečně nesnižuje.

Tímto návrhem chce Komise zajistit, aby všechny členské státy vhodně a důsledně reagovaly a omezilo se se plýtvání potravinami v potravinářském řetězci a v domácnostech. Měl být pro členské státy pobídkou k přijetí ambiciózních opatření a podpoře změny chování, jakož i k posílení spolupráce mezi aktéry v celém potravinovém řetězci a dalšími příslušnými subjekty (akademická obec, nevládní organizace, finanční instituce atd.).

Mezinárodní organizace a koalice vyzývají vlády, aby přijaly na důkazech založený přístup „cíl–opatření–akce“ a dosáhly rychlých a konkrétních výsledků v oblasti prevence plýtvání potravinami. Zkušenosti průkopnických zemí a podpůrná opatření EU pro usnadnění výměny zkušeností a osvědčených postupů podpoří pokrok ve všech členských státech. Tyto země, jako například Nizozemsko, Francie a Německo, zavedly vnitrostátní strategie prevence plýtvání potravinami a řídicí mechanismy, které spojují všechny zúčastněné strany, aby společně řídily a koordinovaly své úsilí, například prostřednictvím dobrovolných dohod, a dosáhly tak jasných a společných cílů v oblasti omezování plýtvání potravinami. Omezení plýtvání potravinami na úrovni spotřebitelů vyžaduje neustálé kampaně cílené na spotřebitele a opatření ke změně chování, jakož i začlenění prevence plýtvání potravinami do učebních osnov. Mnoho členských států usnadňuje darování potravin, mimo jiné prostřednictvím legislativních opatření a daňových pobídek, aby zajistily distribuci přebytečných potravin potřebným.

Doporučení panelové diskuse občanů, kterou k tématu prevence plýtvání potravinami zorganizovala Komise s cílem začlenit pohled občanů, mohou členským státům sloužit jako vodítko pro dosažení cílů.

1. Co dělá EU na podporu členských států při omezování plýtvání potravinami?

Od roku 2015 vypracovala EU zvláštní akční plán na snížení plýtvání potravinami v celé EU.

První akční plán EU pro oběhové hospodářství, přijatý v roce 2015, vyzval Komisi, aby zřídila mnohostrannou platformu věnovanou prevenci plýtvání potravinami. Platforma EU věnovaná ztrátám potravin a plýtvání potravinami, která byla zřízena v roce 2016, pomáhala Komisi při vypracovávání pokynů EU pro usnadnění darování potravin a zpracování potravin, které již nejsou určeny k lidské spotřebě, na krmivo pro zvířata, jakož i při vypracovávání metodiky pro měření množství potravinového odpadu. Podporuje rovněž všechny aktéry při přijímání opatření s cílem usnadnit pochopení a používání označování data.

Sdíleníosvědčených postupů, zdrojů a poznatků z prevence plýtvání potravinami s cílem urychlit pokrok v členských státech usnadňuje platforma EU věnovaná potravinovým ztrátám a plýtvání potravinami a digitální centrum EU pro předcházení potravinovým ztrátám a plýtvání potravinami, jehož součástí je oddíl věnovaný iniciativám členských států zaměřeným na omezení potravinových ztrát a plýtvání potravinami.

Vzhledem k tomu, že více než polovina potravinového odpadu vzniká při spotřebě, usiluje Komise rovněž o podporu všech aktérů při přijímání opatření na podporu změny chování spotřebitelů. Přehled osvědčených postupů, který vypracovalo Fórum evropských spotřebitelů pro plýtvání potravinami, obsahuje nástroje, řešení a doporučení pro účinné řešení plýtvání potravinami pro spotřebitele.

Výzkum a inovace v EU rovněž poskytují příležitosti k prozkoumání a řešení potravinových ztrát a plýtvání potravinami, přičemž výzkumné projekty v současné době probíhají v rámci programů Horizont 2020 a Horizont Evropa. Mezi další nástroje financování opatření pro prevenci plýtvání potravinami patří program LIFE pro životní prostředí a program Interreg Europe, který začleňuje prevenci plýtvání potravinami do regionální spolupráce.

Komise ve spolupráci s Evropskou výkonnou agenturou pro zdraví a digitální oblast (HaDEA) rovněž uděluje granty v rámci programu pro jednotný trh s cílem pomoci členským státům a zúčastněným stranám zlepšit iniciativy v oblasti měření a prevence plýtvání potravinami.

Aby mohla Komise účinněji řídit politiky prevence plýtvání potravinami, snaží se zlepšit důkazní základnu tím, že tyto politiky hodnotí na základě hodnotícího rámce, který vytvořilo a průběžně rozvíjí Společné výzkumné středisko.

1. Jak mohu jako soukromá osoba zabránit plýtvání potravinami?

Občané jasně vyjádřili své obavy a podporují potřebu zintenzivnit opatření ke snížení plýtvání potravinami v EU – názory, které se odrážejí v doporučeních panelové diskuse občanů, kterou Komise svolala od 16. prosince 2022 do 12. února 2023.

K omezení plýtvání potravinami může přispět každý. Často stačí udělat málo, abychom omezili plýtvání potravinami, a tím ušetřili peníze a také přispěli k ochraně životního prostředí. Užitečné může být například plánování jídel nebo využití zbytků na oběd následujícího dne, případně při nákupu potravin k okamžité spotřebě vybírání produktů, které mají nejblíže k datu spotřeby. Komise připravila několik stručných tipů pro lidi, kteří chtějí omezit plýtvání potravinami ve svém každodenním životě.

Další informace

Návrh týkající se plýtvání potravinami

Stránka věnovaná plýtvání potravinami

Tisková zpráva o balíčku

Informativní přehled

Leták Jak snížit množství potravinového odpadu ve vašem každodenním životězde.

Evropské centrum pro předcházení potravinovým ztrátám a plýtvání potravinami – Vyhledejte iniciativy členských států (europa.eu)