Vnitřní trh s energií v EU - Fakta a čísla o Evropské unii

Za účelem harmonizace a liberalizace vnitřního trhu EU s energií jsou od roku 1996 přijímána opatření, která se zabývají přístupem na trh, transparentností a regulací, ochranou spotřebitele, podporou propojení a dostatečnou úrovní dodávek energie. Cílem těchto opatření je vybudovat konkurenceschopnější, flexibilní a nediskriminační trh EU s elektřinou a plynem zaměřený na zákazníka a s tržními cenami za dodávky. Posilují a rozšiřují tak práva jednotlivých zákazníků a energetických komunit, řeší energetickou chudobu, vyjasňují úlohy a povinnosti účastníků trhu a regulačních orgánů a zaměřují se na bezpečnost dodávek elektřiny, plynu a ropy, jakož i na rozvoj transevropských sítí pro přepravu elektřiny a plynu. Od ruské invaze na Ukrajinu a z ní vyplývající energetické krize prochází struktura trhu EU s energií hlubokými strukturálními změnami.

Právní základ

Články 114 a 194 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Cíle

K dokončení vnitřního trhu EU je v odvětví energetiky nezbytné odstranit řadu zábran a překážek obchodu, ve větší míře sjednotit daňové a cenové politiky a opatření týkající se norem a standardů a předpisy v oblasti životního prostředí a bezpečnosti. Cílem je vytvořit fungující trh a zajistit spravedlivý přístup na trh a vysoký stupeň ochrany spotřebitele, jakož i dostatečnou úroveň propojení a výrobní kapacity.

Výsledky

A. Liberalizace trhu s plynem a elektřinou

V 90. letech 20. století, kdy byla většina vnitrostátních trhů s elektřinou a se zemním plynem stále ovládána monopolně, se Evropská unie a členské státy rozhodly tyto trhy postupně otevřít hospodářské soutěži.

První energetický balíček byl přijat v období mezi lety 1996 až 1998. Spočíval v první liberalizaci vnitrostátních trhů s elektřinou a plynem na základě zavedení dvou nových směrnic o elektřině a plynu, které měly být provedeny do právních řádů členských států do roku 1998 a 2000.

Druhý energetický balíček byl přijat v roce 2003 a jeho směrnice měly být do vnitrostátního práva členských států provedeny do roku 2004, přičemž některá ustanovení vstoupila v platnost v roce 2007. Průmysloví spotřebitelé i domácnosti si nyní mohli své dodavatele plynu a elektřiny svobodně zvolit z širší nabídky konkurenčních podniků.

Třetí energetický balíček byl přijat v roce 2009 a dále liberalizoval vnitřní trhy s elektřinou a plynem. Zavedl několik reforem, jako je oddělení dodávek a výroby energie od provozování přenosových sítí (oddělení), požadavky na nezávislé regulační orgány, novou evropskou agenturu pro spolupráci různých vnitrostátních energetických regulačních orgánů (ACER), evropské sítě pro provozovatele elektroenergetických a plynárenských přenosových soustav (ENTSO-E a ENTSO-G) a posílení práv spotřebitelů na maloobchodních trzích. Balíček byl základním kamenem pro provádění vnitřního trhu s energií.

V roce 2019 byl přijat čtvrtý energetický balíček sestávající z jedné směrnice (směrnice (EU) 2019/944 o elektřině) a tři nařízení (o elektřině nařízení (EU) 2019/943, o rizikové připravenosti nařízení (EU) 2019/941 a o Agentuře EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) nařízení (EU) 2019/942. Zavedl nová pravidla pro trh s elektřinou týkající se energie z obnovitelných zdrojů a s cílem přilákat investice. Poskytl pobídky pro spotřebitele a zavedl nové mezní kritérium způsobilosti pro elektrárny, aby mohly jakožto kapacitní mechanismy získat dotace. Rovněž požadoval, aby členské státy připravily pohotovostní plány pro případné elektroenergetické krize, a posílil pravomoci agentury ACER v rámci přeshraniční regulační spolupráce v případech, kdy hrozí riziko vnitrostátní a regionální roztříštěnosti.

Pátý energetický balíček nazvaný ‘Fit For 55’ byl zveřejněn v roce 2021 s cílem sladit energetické cíle EU s novými evropskými ambicemi v oblasti klimatu pro rok 2030 a 2050. Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 a poté, co Rusko zcela přerušilo dodávky plynu do Evropy, se EU rozhodla urychleně ukončit veškerý dovoz energie z fosilních zdrojů z Ruska, zavést opatření na úsporu energie, diverzifikovat svůj dovoz energie, přijmout výjimečná a strukturální opatření na trzích s elektřinou a plynem a urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie.

B. Další postup

Jak bylo oznámeno ve strategii energetické unie, aby spotřebitelům poskytla bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii, předložila Komise balíček Čistá energie pro všechny Evropany v roce 2016. Čtvrtý balíček legislativních návrhů pro oblast energetiky uskutečňuje energetickou unii a zahrnuje energetickou účinnost, energii z obnovitelných zdrojů, uspořádání trhu s elektřinou, bezpečnost dodávek elektrické energie a pravidla správy energetické unie. Za účelem dokončení vnitřního trhu s energií přijala Komise opatření ve směrnici o elektřině, v nařízení o rizikové připravenosti a v nařízení o agentuře ACER.

Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou (nařízení (EU) 2019/943) přepracovává pravidla a zásady vnitřního trhu s elektřinou, aby se zajistilo, že trh bude dobře fungovat a bude konkurenceschopný. Podporuje dekarbonizaci odvětví energetiky EU, odstraňuje překážky bránící přeshraničnímu obchodu s elektřinou a umožňuje přechod EU na čistou energii, čímž plní závazky přijaté v Pařížské dohodě. Nařízení definuje soubor tržních zásad, které se týkají fungování trhů s elektřinou: ceny budou utvářeny na základě nabídky a poptávky; zákazníci budou těžit z pravidel trhu a budou aktivními účastníky trhu; pobídky pro dekarbonizovanou výrobu elektřiny budou založeny na trhu; překážky bránící přeshraničním tokům elektřiny budou postupně odstraněny; výrobci budou přímo nebo nepřímo odpovědní za prodej své elektřiny; a dále budou stanoveny nové podmínky, za nichž by členské státy mohly vytvářet kapacitní mechanismy, stejně jako zásady pro jejich vytváření.

Směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (směrnice (EU) 2019/944) se zaměřuje na členské státy a spotřebitele a definuje soubor různých ustanovení, která staví spotřebitele do středu přechodu na čistou energii. Dodavatelé mohou volně stanovit cenu, za niž dodávají elektřinu zákazníkům. Členské státy zajišťují tržní cenovou konkurenci mezi dodavateli; ochranu zákazníků, které představují domácnosti, jež trpí energetickou chudobou nebo jsou zranitelné, a právo konečných zákazníků na dodávky elektřiny od dodavatele, pokud s tím dodavatel souhlasí, bez ohledu na to, v jakém členském státě je dodavatel splňující normy EU registrován. Spotřebitelé mají možnost žádat o instalaci inteligentních elektroměrů bez jakýchkoli dalších nákladů; zákazníci v domácnostech a mikropodniky mají bezplatný přístup alespoň k jednomu nástroji pro srovnávání nabídek dodavatelů, včetně nabídek smluv s dynamickým určováním ceny elektřiny; budou moci bezplatně změnit dodavatele ve lhůtě tří týdnů a účastnit se kolektivních programů na změnu dodavatele. Koneční spotřebitelé s inteligentními elektroměry mohou alespoň od jednoho velkého dodavatele požadovat smlouvu s dynamickým určováním ceny elektřiny; mohou jednat jako aktivní zákazníci, například prostřednictvím prodeje elektřiny vlastní výroby, aniž by se na ně vztahovaly nepřiměřené nebo diskriminační technické požadavky, a budou mít právo na souhrn jasných smluvních podmínek.

Dne 14. března 2023 Komise navrhla rovněž reformu uspořádání trhu s elektřinou, zejména nařízení o elektřině, směrnice o elektřině a nařízení (EU) č. 1227/2011 (nařízení REMIT). Návrh zavádí opatření na podporu dlouhodobějších smluv s výrobou nefosilní energie, přístupu průmyslu k obnovitelným zdrojům energie, pravidel pro sdílení energie z obnovitelných zdrojů, dlouhodobých smluv pro spotřebitele, nových režimů podpory odezvy na straně poptávky a skladování, ochrany zranitelných spotřebitelů, kteří mají nedoplatek před odpojením, rozšíření regulovaných maloobchodních cen na domácnosti a malé a střední podniky v případě krize a povinnosti členských států zřídit dodavatele poslední instance.

Nařízení o rizikové připravenosti (nařízení (EU) 2019/941) posiluje rizikovou připravenost podporou spolupráce mezi provozovateli přenosových soustav v EU a sousedních zemích a Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů. Usiluje rovněž o usnadnění přeshraniční správy elektrické rozvodné sítě v případě elektroenergetické krize prostřednictvím nových regionálních operačních středisek, která jsou zaváděna souvisejícím nařízením o vnitřním trhu s elektřinou. Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E) vypracuje a navrhne ve spolupráci s agenturou ACER a koordinační skupinou pro otázky elektrické energie společnou metodiku pro zjišťování rizik, kterou schválí agentura ACER. Nařízení navrhuje společná pravidla pro předcházení elektroenergetickým krizím a přípravu na ně s cílem zajistit přeshraniční spolupráci a pro řešení krizí, společné metody posuzování rizik souvisejících s bezpečností dodávek a společný rámec pro hodnocení a sledování bezpečnosti dodávek elektřiny.

Směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (směrnice 2009/73/ES) zavádí společná pravidla pro přepravu, distribuci, dodávky a skladování zemního plynu s cílem poskytnout přístup na trh a umožnit spravedlivou a nediskriminační hospodářskou soutěž. Týká se zemního plynu, zkapalněného zemního plynu (LNG), bioplynu a plynu z biomasy. Země EU byly povinny oddělit přenosové soustavy a provozovatele přenosových soustav od integrovaných energetických společností, což znamená, že společnosti působící v oblasti výroby nebo dodávek plynu nebo elektřiny nemohou uplatňovat žádná práva vůči provozovateli přenosové soustavy a naopak. Země EU nebo příslušné regulační orgány odpovídají za organizaci systému nediskriminačního přístupu třetích stran k přenosovým a distribučním soustavám na základě zveřejněných sazeb.

Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám (nařízení č. 715/2009/ES) stanoví pravidla pro přístup k plynárenským přepravním soustavám, skladovacím zařízením a zařízením LNG. Nařízení určuje, jak jsou stanovovány sazby za přístup k sítím; služby, které mají být nabízeny; přidělování kapacity provozovatelům plynárenských přepravních soustav; požadavky na transparentnost a pravidla vyrovnávání; a vyrovnávací poplatky na trhu. Země EU nebo příslušné regulační orgány odpovídají za organizaci systému nediskriminačního přístupu třetích stran k přenosovým a distribučním soustavám na základě zveřejněných sazeb.

Diskuse o energetických aspektech pátého energetického balíčku původně probíhala v souvislosti s vysokými cenami energie v důsledku oživení po pandemii. V červenci 2021 zveřejnila Komise první část balíčku „Fit For 55“, jehož cílem je dosáhnout do roku 2050 snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % a klimaticky neutrální Evropy. V prosinci 2021 navrhla Komise revizi (COM(2021)0803, COM(2021)0804 a COM(2021)0805) směrnice o plynu 2009/73/ES a nařízení o plynu (ES) č. 715/2009, které stanoví regulační rámec pro konkurenceschopné dekarbonizované trhy s plynem. Návrhy zahrnují koncepci a rozvoj nového trhu EU s vodíkem a nové nařízení o snižování emisí metanu v odvětví energetiky. Diskuse o pátém energetickém balíčku se radikálně změnila po ruské invazi na Ukrajinu a následné energetické krizi, která vedla k jednostrannému zastavení dodávek plynu z Ruska do členských států EU a k mimořádně vysokým cenám plynu a elektřiny v Evropě.

V reakci na stupňující se světovou energetickou krizi předložila EU několik návrhů na zásadní strukturální změny svých trhů s energií. V březnu 2022 bylo ve sdělení REPowerEU okamžitě uvedeno, že EU má v úmyslu postupně ukončit svou závislost na ruských fosilních palivech. V květnu 2022 následoval po sdělení plán REPowerEU, který obsahuje další opatření k úspoře energie, diverzifikaci dodávek, zvýšení bezpečnosti dodávek energie a nahrazení fosilních paliv urychlením zavádění energie z obnovitelných zdrojů. V červenci 2022 Komise navrhla nová pravidla pro koordinovaná opatření ke snížení poptávky po plynu a zveřejnila sdělení „Bezpečná zima díky úsporám plynu“. Nařízení Rady (EU) 2022/1369 o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu stanovilo dobrovolný (povinné v případě stavu nouze) 15% cíl pro snížení spotřeby plynu v členských státech v období od 1. srpna 2022 do 31. března 2023 a vstoupilo v platnost dne 9. srpna. V září 2022 navrhla Komise nové nařízení o mimořádném zásahu s cílem řešit vysoké ceny energie a snížit evropským občanům a podnikům účty za energii. V období od září do prosince 2022 přijala Rada tři mimořádná dočasná tržní opatření: dobrovolný cíl celkového snížení o 10 % hrubé spotřeby elektřiny v období od 1. prosince 2022 do 31. března 2023 a povinný cíl snížení spotřeby elektřiny o 5 % ve špičce; maximální tržní výnos ve výši 180 EUR/MWh pro výrobce elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie, jadernou energii a lignit; a povinný dočasný solidární odvod pro odvětví fosilních paliv.

C. Regulace trhu s energií: Agentuře EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů;

Evropská agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) byla vytvořena v roce 2009 a funguje od března 2011. Je především odpovědná za podporu spolupráce mezi vnitrostátními regulačními orgány na regionální i evropské úrovni a za monitorování rozvoje sítě a vnitřních trhů s elektřinou a plynem. Má také pravomoc vyšetřovat případy zneužívání trhu a koordinovat s členskými státy ukládání přiměřených pokut.

V červnu 2019 přijala Komise nařízení (EU) 2019/942 o agentuře ACER, jehož cílem je reforma agentury ACER, k níž by došlo prostřednictvím přepracování právních aktů a posílení její hlavní úlohy coby koordinátora činnosti vnitrostátních regulačních orgánů, zejména v těch oblastech, kde by fragmentované rozhodování na vnitrostátní úrovni o otázkách s přeshraničním významem vedlo k problémům či nesrovnalostem na vnitřním trhu. Povinnosti agentury v oblasti monitorování velkoobchodního trhu a přeshraniční infrastruktury byly rozšířeny, aby získala větší odpovědnost, pokud jde o vypracování a předložení konečného návrhu kodexu sítě Komisi, jakož i ovlivňování procesu přezkumu regionálního trhu s elektřinou (nabídková zóna) stanoveného v nařízení (EU) 2019/943 o elektřině v přepracovaném znění. Nařízení o agentuře ACER zavádí poplatky jako dodatečný zdroj financování na pokrytí nákladů na činnosti související s nařízením REMIT (dále jen „poplatky REMIT“), které agentura ACER vykonává. Dne 15. července 2020 předložilo GŘ Komise pro energetiku a agentura ACER návrh struktury poplatků. Dne 17. prosince 2020 přijala Komise rozhodnutí (EU) 2020/2152 o poplatcích, jehož cílem je pokrýt výdaje na operace, jako je shromažďování, zpracovávání a analýza informací poskytovaných agenturou ACER.

Jako další krok vytvořila Evropská unie v roce 2009 prostřednictvím nařízení (EU) 2019/943 a nařízení (ES) č. 715/2009 struktury spolupráce pro provozovatele evropských sítí provozovatelů elektroenergetických a plynárenských přenosových soustav (ENTSO). Úkolem sítí ENTSO je vypracovávat společně s agenturou ACER podrobná pravidla pro přístup k síti a kodexy pro technický provoz, koordinovat provoz soustavy prostřednictvím výměny provozních informací a rozvíjet společné normy a postupy pro zajištění bezpečnosti a pro případ nouze. Sítě ENTSO musí také každé dva roky vypracovat desetiletý plán investic do sítí, který následně přezkoumá agentura ACER.

Kromě toho zvyšuje nařízení (EU) 2016/1952 transparentnost cen plynu a elektřiny účtovaných konečným průmyslovým velkoodběratelům tím, že stanoví požadavek, aby členské státy jednou či dvakrát ročně předávaly úřadu Eurostat informace o cenách a systémech tvorby cen, přičemž cílem nařízení (EU) č. 1227/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (REMIT) je zaručit na evropských trzích s energií poctivé obchodní postupy.

D. Bezpečnost dodávek elektřiny, zemního plynu a ropy

Nařízení (EU) 2019/941 o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny stanoví opatření pro zajištění zabezpečení dodávek elektřiny, řádného fungování vnitřního trhu s elektřinou, vhodné úrovně propojení mezi členskými státy a výrobní kapacity a zachování rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou.

Nařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie stanoví cíl propojení elektroenergetických soustav ve výši nejméně 15 % do roku 2030, definovaný jako dovozní kapacita nad instalovanou výrobní kapacitou zemí EU.

Nařízení (EU) 2017/1938 o bezpečnosti dodávek plynu stanoví opatření, jejichž cílem je zajistit bezpečnost dodávek plynu s cílem zajistit řádné a nepřetržité fungování vnitřního trhu se zemním plynem tím, že umožňuje mimořádná opatření v případě mimořádných událostí souvisejících s dodávkami plynu, včetně solidárních opatření, koordinace plánování a posílení mechanismů předcházení krizím a reakce na ně. Toto nařízení bylo revidováno v období od března do června 2022 po ruské invazi na Ukrajinu a následném použití jeho dodávek plynu jako zbraně. EU zavedla povinné cíle a trajektorie naplnění zásobníků plynu, které od zemí EU vyžadují, aby do 1. listopadu 2022 naplnily svá zařízení pro skladování plynu na 80 % kapacity a v následujících letech na 90 %.

Nařízení (EU) 2022/2576 posiluje energetickou solidaritu prostřednictvím lepší koordinace nákupu plynu, přeshraničních výměn plynu a spolehlivých referenčních cen. Poskytuje právní rámec pro energetickou platformu EU na podporu zemí EU při přípravě na zimu 2023–2024, a zejména při plnění jejich zařízení na skladování plynu.

Cílem směrnice 2009/119/ES je zabezpečit dodávky ropy, přičemž členské státy musí udržovat minimální zásoby ropy v objemu, který odpovídá 90 dnům průměrného denního čistého dovozu nebo 61 dnům průměrné denní domácí spotřeby, podle toho, která z těchto dvou hodnot je vyšší.

Oblast působnosti směrnice 2009/73/ES o plynu se vztahuje na budoucí plynovody vedoucí do zemí mimo EU a z nich, s výjimkami pro stávající plynovody. Ve směrnici 2013/30/EU o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři existují zvláštní ustanovení.

E. Transevropské energetické sítě (TEN-E)

TEN-E představují politiku zaměřenou na propojení energetické infrastruktury členských států. V rámci této politiky bylo určeno jedenáct prioritních koridorů (tři pro přenos elektřiny, pět pro přepravu v moři a tři pro vodík) a byly stanoveny tři prioritní tematické oblasti (zavádění inteligentních sítí, inteligentní sítě pro plyn a přeshraniční síť pro přepravu oxidu uhličitého).

Nařízení (EU) 2022/869 o TEN-E stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a určuje projekty společného zájmu (PCI) mezi zeměmi EU, projekty společného zájmu mezi EU a třetími zeměmi a prioritní projekty v rámci transevropských elektroenergetických a plynárenských sítí. Byla ukončena podpora nových projektů v oblasti zemního plynu a ropy a zavedena povinná kritéria udržitelnosti pro všechny projekty.

Nové projekty společného zájmu pro energetické projekty a přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů jsou financovány z Nástroje pro propojení Evropy pro energetiku na období 2021–2027 (CEF-E), což je nástroj financování se sedmiletým rozpočtem ve výši 5,84 miliardy EUR přiděleným formou grantů spravovaných Výkonnou agenturou pro klima, infrastrukturu a životní prostředí. V letech 2014 až 2020 bylo z celkového rozpočtu CEF-E ve výši 4,8 miliardy EUR financováno 149 přeshraničních opatření v oblasti energetické infrastruktury ve 107 projektech společného zájmu v osmi prioritních koridorech. Komise stanoví seznam projektů společného zájmu prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci, který vstupuje v platnost, pouze pokud proti němu Parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen.

Úloha Evropského parlamentu

Přijetím legislativního balíčku o vnitřních trzích s energiemi Parlament výrazně podpořil oddělení vlastnictví přenosových soustav v odvětví elektroenergetiky, neboť jej považuje za nejúčinnější nástroj, jímž lze nediskriminačním způsobem podporovat investice do infrastruktury, novým subjektům zajistit spravedlivý přístup k sítím a zaručit transparentnost na trhu. Parlament také zdůrazňuje význam společného evropského přístupu v otázce střednědobých investic (orientační desetiletý evropský plán zaměřený na propojení), větší spolupráce mezi regulačními orgány, členskými státy a provozovateli přenosových soustav; a výrazné harmonizace podmínek pro přístup k soustavám. Z podnětu Parlamentu byl zvláštní důraz kladen na práva spotřebitelů, což bylo součástí dohody uzavřené s Radou: Parlament ve svých usneseních trval na tom, aby spotřebitelé měli větší práva (změna dodavatele, údaje poskytované přímo inteligentními měřiči a efektivní vyřizování stížností předkládaných „veřejnému ochránci práv“ v oblasti energetiky). Dosáhl také toho, že byl uznán pojem „energetická chudoba“. Výrazně podporoval zřízení agentury ACER, přičemž zdůrazňoval, že agentura musí mít nezbytné pravomoci, aby překonala obtíže, které nemohou vyřešit vnitrostátní regulační orgány a jež brání integraci a řádnému fungování vnitřního trhu. Od ruské invaze na Ukrajinu přijal několik usnesení o postupném ukončení používání ruských fosilních paliv a o probíhající energetické krizi. Parlament přijal k ruské invazi na Ukrajinu a následné energetické krizi následující klíčové postoje:

5 října 2022: Parlament přijal usnesení o cenách energie, v němž opětovně požaduje okamžité a úplné embargo na ropu, uhlí, jaderné palivo a plyn z Ruska. Důrazně upozornil členské státy na to, že spotřebitelům v EU, kteří si nemohou dovolit platit rostoucí účty za energie, by neměly být přerušovány dodávky, a zdůraznil, že by nemělo docházet k vystěhovávání sociálně slabých, nejsou-li schopni platit své účty a nájemné. Vyzval rovněž k zavedení vhodného cenového stropu pro import plynu z plynovodu, k novým opatřením pro boj proti spekulacím, k omezení příjmů z tzv. inframarginálních technologií používaných k výrobě elektřiny ve prospěch spotřebitelů a podniků a pověřil Komisi, aby analyzovala oddělení cen elektřiny a plynu. Závěrem vyjádřil politování nad tím, že Komise předložila mnoho svých návrhů v podobě nařízení Rady namísto postupu spolurozhodování Evropského parlamentu a Rady.
Dne 19. května 2022: Parlament přijal usnesení o sociálních a ekonomických důsledcích ruské války na Ukrajině pro EU a vyzval členské státy, aby urychleně přijaly šestý balíček sankcí. Zopakoval svou výzvu k okamžitému a úplnému embargu na dovoz ruské ropy, uhlí, jaderného paliva a plynu a k úplnému opuštění plynovodů Nord Stream 1 a 2.
Dne 7. dubna 2022: Parlament přijal usnesení, v němž vyzývá k okamžitému úplnému embargu na dovoz ropy, uhlí, jaderného paliva a zemního plynu z Ruska, k úplnému upuštění od projektů Nordstream 1 i 2 a k tomu, aby byl předložen plán na pokračující zajištění bezpečnosti dodávek energie v EU v krátkodobém horizontu.
Dne 1. března 2022: Parlament odsoudil nezákonnou, nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině, jakož i zapojení Běloruska. Vyzval k rozšíření rozsahu sankcí a k tomu, aby byly zaměřeny na strategické oslabení ruské ekonomiky a průmyslové základny, zejména vojensko-průmyslového komplexu. Požadoval zejména omezení dovozu klíčového ruského vývozního zboží, včetně ropy a zemního plynu.