Slovensko má vyšší inflaci než Česko a podle Bloombergu ji výrazně vyšší bude mít už po celý letošek a i v letech 2024 a 2025. Kvůli přijetí eura totiž Slovensko nemůže s inflací bojovat účinněji

Slovensko vykazuje vyšší míru meziroční inflace než Česko. Podle dnes zveřejněných údajů činila v květnu inflace na Slovensku 11,9 procenta, zatímco v Česku jen 11,1 procenta. V obou zemích se ovšem inflace snižuje (viz graf Bloombergu níže).

Nicméně na Slovensku by měla být letos i v příštích dvou letech znatelně vyšší než v Česku. Podle prognózy, již sestavuje agentura Bloomberg na základě střední hodnoty řady odhadů mezinárodních finančních institucí, by letos měla celoročně inflace na Slovensku vykázat hodnotu 11,3 procenta, v příštím roce pak 5,4 procenta a roku 2025 pak 3,8 procenta. Podle stejného odhadu bude česká inflace v daných letech vykazovat po řadě hodnoty 10,9 procenta, 2,8 procenta a konečně 2,3 procenta.

Mezinárodní instituce tedy předpokládají, že Česko má před sebou více let, po která bude – jako už nyní – vykazovat nižší inflaci než Slovensko. To souvisí zejména s omezenějšími možnostmi, jimiž slovenská ekonomika může vleklejší zvýšené inflace čelit. Slovensko především na rozdíl od Česka postrádá nezávislou měnovou politiku. O ni přišlo vstupem do eurozóny. Pokud by nebylo členem eurozóny, mohlo by nastavit své základní úrokové sazby na vyšší úroveň a tak – jako Česko – proti inflaci bojovat účinněji.

Kritici, kteří v současnosti poukazují na to, že boj České národní banky s inflací je neúčinný, tedy nyní buď musí toto své stanovisko přehodnotit, nebo začít říkat, že také boj Evropské centrální banky s inflací – alespoň tedy v zemích typu Slovenska – je neúčinný. ECB si nemůže dovolit nastavit vyšší úrokové sazby, neboť by tím ohrozila udržitelnost veřejných financí zejména takzvaného jižního křídla eurozóny v čele s Itálií. 

 Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank

Okomentovat na Facebooku