Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji v 1. čtvrtletí 2023 - počet obyvatel vzrostl o 5 239 osob

12. června 2023

Počet obyvatel Středočeského kraje vzrostl během 1. čtvrtletí roku 2023 o 5 239 osob, koncem března 2023 v něm žilo celkem 1 444 630 obyvatel, což bylo nejvíce ze všech krajů a o 79,0 tis. osob více než v druhém nejlidnatějším kraji, hl. m. Praze. Nárůst počtu obyvatel Středočeského kraje byl během 1. čtvrtletí 2023 pětinový ve srovnání s 1. čtvrtletím loňského roku, kdy vývoj obyvatelstva citelně ovlivnilo stěhování osob, jimž byla udělena dočasná ochrana v souvislosti s válkou na Ukrajině. I přesto se jednalo o nejvyšší nárůst počtu obyvatel Středočeského kraje od roku 2009. Záporný byl, už od roku 2020 přetrvávající, přirozený přírůstek, během ledna až března 2023 zemřelo o 597 osob více, než kolik se živě narodilo dětí. Přírůstek stěhováním dosáhl 5 836 osob a byl tak meziročně o 77,2 % nižší.

Přírůstek obyvatel stěhováním zajišťovalo ze 63,0 % saldo stěhování ze zahraničí (3 678 osob), stěhováním z ostatních krajů získal Středočeský kraj 2 158 obyvatel. Saldo vnitřního stěhování bylo meziročně o 17,3 % nižší, v případě zahraničního stěhování byl meziroční pokles z důvodu výjimečné situace v loňském roce 84,0%. Na svět přišlo v porovnání s 1. čtvrtletím roku 2022 o 7,3 % dětí méně. Obdobně i počet zemřelých byl oproti stejnému období roku 2022 nižší, a to o 5,7 %. Meziroční pokles o více než pětinu (21,8 %) zaznamenal počet nově uzavřených manželství. Do Středočeského kraje se přistěhovalo meziročně o 53,5 % méně osob, o 68,7 % více bylo naopak vystěhovalých.

Tab. 1 Počet a pohyb obyvatel Středočeského kraje (absolutně, relativně, meziroční změny)

Středočeský kraj měl na konci března 2023 celkem 1 444 630 obyvatel, z nichž bylo 50,9 % žen. Počet obyvatel se během 1. čtvrtletí roku 2023 zvýšil o 5 239 osob (mužů přibylo 2 309, žen 2 930), což byla druhá nejvyšší hodnota celkového nárůstu počtu obyvatel mezi všemi kraji. Vyšší přírůstek vykázalo hl. m. Praha (o 8 316), dalšími v pořadí byly kraje Plzeňský (o 2 409), Jihomoravský (o 1 998), Karlovarský (o 951), Vysočina (o 935) a Jihočeský (o 808). Pouze v Ústeckém kraji se během 1. čtvrtletí letošního roku počet obyvatel snížil, a to o 184. V přepočtu na tisíc obyvatel přibylo nejvíce osob v hl. m. Praze (24,8 ‰), Plzeňském (16,1 ‰) a Středočeském (14,7 ‰) kraji, zatímco nejmenší přírůstky byly patrné v Ústeckém (úbytek o 0,9 ‰), Moravskoslezském (1,0 ‰) a Zlínském (1,6 ‰) kraji.

Nárůst počtu obyvatel ve Středočeském kraji byl v 1. čtvrtletí 2023 zapříčiněn výhradně přírůstkem stěhování. Migrační přírůstek Středočeského kraje byl druhý nejvyšší mezi všemi kraji (přibylo 5 836 osob, což bylo po Praze s přírůstkem o 8 606 osob nejvíce), v přepočtu na tisíc obyvatel byl Středočeský kraj (16,4 ‰) na čtvrtém místě (po Praze, Plzeňském a Karlovarském kraji). Vyšší počet přistěhovalých než vystěhovalých osob vykázaly všechny kraje republiky. Přírůstek stěhováním se ve Středočeském kraji meziročně citelně snížil, a to o 77,2 %. Kladný migrační přírůstek zajišťovalo během prvních třech měsíců roku 2023 ze 63,0 % zahraniční stěhování (3 678 osob, meziročně to bylo však o 84,0 % méně), z ostatních regionů České republiky získal Středočeský kraj 2 158 osob, což bylo ve srovnání s 1. čtvrtletím 2022 o 17,3 % méně.

Graf 1 Celkový, migrační a přirozený přírůstek obyvatel ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2023

Během 1. čtvrtletí 2023 byl ve Středočeském kraji, obdobně jako ve stejném období let 2020 až 2022, zaznamenán přirozený úbytek obyvatel (o 597 osob). Ve všech krajích zemřelo více osob, než kolik se živě narodilo dětí. Největší převahu zemřelých zaznamenaly kraje Moravskoslezský (o 1 380), Ústecký (o 1 039) a Jihomoravský (o 888). V přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší přirozený úbytek patrný v Karlovarském (-5,7 ‰), Ústeckém (-5,2 ‰) a Moravskoslezském (-4,7 ‰) kraji. Středočeský kraj vykázal po Praze (-0,9 ‰) nejnižší přirozený úbytek (-1,7 ‰) ze všech krajů, následovaný Pardubickým (-2,5 ‰), Plzeňským (-2,8 ‰) a Jihomoravským (-3,0 ‰) krajem.

Graf 2 Saldo stěhování s ostatními regiony České republiky a se zahraničím ve Středočeském kraji
v letech 2002 až 2023

Počet živě narozených dětí ve Středočeském kraji byl v 1. čtvrtletí 2023 oproti stejnému období předchozího roku o 7,3 % nižší (živě se narodilo 2 941 dětí, což bylo o 230 méně, meziroční pokles počtu živě narozených dětí byl mezi kraji čtvrtý nejnižší). K poklesu došlo také u počtu zemřelých osob (o 5,7 %, resp. o 212 osob; obdobný meziroční pokles o 5,8 % zaznamenal i počet zemřelých v celé republice). V 1. čtvrtletí 2023 byl ve Středočeském kraji v přepočtu na tisíc obyvatel mezi všemi kraji zaznamenán druhý nejnižší počet zemřelých osob (9,9 ‰), a to po hl. m. Praze (9,6 ‰), zatímco hodnota počtu živě narozených dětí na tisíc obyvatel (8,3 ‰) byla sedmá nejnižší a obdobná jako za celou republiku (8,2 ‰).

Počet sňatků (434) se v porovnání s 1. čtvrtletím 2022 snížil o více než pětinu (21,8 %), hodnota nově uzavřených manželství v přepočtu na tisíc obyvatel (1,2 ‰) byla obdobná jako celorepubliková hodnota (1,3 ‰). Za první tři měsíce roku se v kraji uskuteční však pouze 8,0 % sňatků z celého roku (údaje z roku 2022).

Podíl dětí narozených mimo manželství se ve Středočeském kraji meziročně snížil o 2,6 p. b. na 46,6 % a zůstal tak pod celorepublikovým průměrem (49,2 %). Mezi kraji se jednalo o čtvrtou nejnižší hodnotu. Nejvíce dětí se narodilo neprovdaným ženám v krajích Ústeckém (63,1 %), Karlovarském (58,0 %) a Libereckém (55,1 %), nejméně pak ve Zlínském kraji (41,1 %), hl. m. Praze (41,9 %) a Jihomoravském kraji (46,6 %). Z hlediska pořadí narození tvořily prvorozené děti 47,1 % ze všech živě narozených dětí, druhorozených bylo 39,5 % a třetích a dalších v pořadí 13,3 %.

Graf 3 Sňatky, živě narození, zemřelí a přirozený přírůstek ve Středočeském kraji v 1. čtvrtletí
2002 až 2023

Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byl okres Praha-východ, ke konci března 2023 v něm podle předběžných výsledků žilo 199 635 obyvatel (z celorepublikového pohledu se jednalo při započtení Prahy o 10. nejlidnatější okres). Tento okres zaznamenal největší nárůst počtu obyvatel jak mezi všemi okresy Středočeského kraje, tak i celé republiky (bez hl. m. Prahy s nárůstem o 8 316 obyvatel). V přepočtu na tisíc obyvatel (27,0 ‰) to bylo nejvíce po okresech Cheb (35,7 ‰) a Tachov (30,2 ‰). Na opačné straně se z pohledu lidnatosti nacházel okres Rakovník, v němž žilo koncem března 2023 celkem 56 200 obyvatel, nejméně ze všech okresů kraje. Z celorepublikového pohledu byl tento okres 5. nejméně lidnatým okresem republiky.

Všech 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) v kraji zaznamenalo během 1. čtvrtletí 2023 nárůst počtu obyvatel. V přepočtu na tisíc obyvatel zaznamenaly nejvyšší zvýšení počtu obyvatel správní obvody ORP Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (27,8 ‰), Říčany (25,6 ‰) a Mnichovo Hradiště (20,9 ‰), na opačné straně se nacházely s nejmenším nárůstem počtu obyvatel správní obvody ORP Sedlčany (0,2 ‰), Kolín (1,3 ‰) a Kutná Hora (2,5 ‰).

Na nárůstu počtu obyvatel Středočeského kraje se dlouhodobě podílejí především okresy Praha-východ (počet obyvatel se zvýšil o 1 323 osob) a Praha-západ (o 634 obyvatel). V 1. čtvrtletí 2023 se k nim přidal s přírůstkem ve výši 664 obyvatel i okres Mladá Boleslav. V souhrnu se ve dvou okresech v zázemí Prahy zvýšil počet obyvatel o 1 957, jejich podíl na celkovém přírůstku počtu obyvatel kraje se však oproti prvním třem měsícům roku 2022 zvýšil z 29,3 % na 37,4 %. Jedná se o okresy v zázemí Prahy, které dlouhodobě zaznamenávají velké nárůsty počtu obyvatel a počty přistěhovalých osob vykazují ve srovnání s ostatními okresy republiky vyšší hodnoty. Příznivá věková struktura přistěhovalých osob zde pozitivně ovlivňuje přirozenou měnu obyvatelstva, což se v 1. čtvrtletí 2023 promítlo do skutečnosti, že pouze tyto dva okresy Praha-východ a Praha-západ byly mezi všemi okresy republiky jedinými, v nichž se narodilo více dětí, než kolik zemřelo osob (v okrese Praha-východ dosáhl přirozený přírůstek hodnoty 51, v okrese Praha-západ 4).

Graf 4 Celkový, migrační a přirozený přírůstek v okresech Středočeského kraje v 1. čtvrtletí 2023

Tab. 2 Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho okresech v 1. čtvrtletí 2023 (absolutní údaje)

Kromě okresů Praha-východ a Praha-západ ve všech ostatních okresech zemřelo v 1. čtvrtletí roku 2023 více osob, než kolik se narodilo dětí. Nejvyšší hodnoty přirozeného úbytku byly ve Středočeském kraji zjištěny v okresech Kladno (-124), Nymburk (-99), Příbram (-75), Mladá Boleslav (-63) a Kolín (-60).

Přírůstek stěhováním byl za první tři měsíce roku 2023 kladný ve všech okresech Středočeského kraje, v přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší v okresech Praha-východ (25,9 ‰), Mladá Boleslav (22,0 ‰), Beroun (19,1 ‰), Nymburk (17,1 ‰), Benešov a Kladno (shodně 16,9 ‰). Nejmenší relativní migrační přírůstky byly zaznamenány v okresech Kolín (6,2 ‰), Kutná Hora (8,0 ‰), Příbram (9,0 ‰) a Mělník (13,5 ‰).

Počet sňatků (v přepočtu na tisíc obyvatel) byl v 1. čtvrtletí 2023 nejvyšší v okresech Rakovník, Kolín a Praha-východ a nejnižší v okresech Beroun, Mladá Boleslav a Příbram.

Tab. 3 Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho správních obvodech obcí s rozšířenou působností v 1. čtvrtletí 2023

Nadpoloviční podíl dětí narozených mimo manželství byl v 1. čtvrtletí 2023 zjištěn v okresech Příbram (51,8 %) Kladno (50,6 %) a Rakovník (50,4 %), naopak nejnižšího podílu bylo dosaženo v okresech Praha-západ (40,3 %, druhá nejnižší hodnota mezi všemi okresy ČR), Nymburk (42,1 %) a Kutná Hora (43,4 %).

Poznámka:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2023 jsou předběžné.

Údaje o rozvodech za 1. čtvrtletí 2023 nejsou obsaženy z důvodu neúplnosti dat přebíraných od Ministerstva spravedlnosti České republiky.

Další informace obsahuje:

Datová sada
Stav a pohyb obyvatelstva v ČR - 1. čtvrtletí 2023

Rychlá informace
Počet přistěhovalých ze zahraničí zůstává vysoký

Kontakt:
Ing. Mgr. Pavel Hájek
vedoucí oddělení
oddělení informačních služeb, Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
T 274 054 175
E infoservisstc@czso.cz