Inflace sice nadále klesá, avšak méně, než se čekalo (Komentář)
Tuzemská meziroční inflace v květnu zpomalila z 12,7 % na 11,1 %, oproti očekávání tedy méně. Tržní konsensus činil 10,8 % y/y, zatímco naše prognóza předpokládala 10,6 %. ČNB ve své prognóze zveřejněné začátkem května pak počítala s 11,6 %.
Překvapilo především opětovné zdražení potravin, které bylo nejvýznamnějším zdrojem meziměsíčního růstu spotřebitelských cen. Zatímco v dubnu byly potraviny a nealkoholické nápoje levnější v průměru o 1,6 % m/m, což dávalo naději na obrat v trendu, v květnu už jejich ceny opět vzrostly o 0,9 % m/m. Z části šlo sice o vliv sezonnosti, i po sezonním očištění však potraviny meziměsíčně zdražily. Překvapivý růst cen potravin je tak hlavním důvodem odchylky celkové inflace od naší prognózy, když jsme očekávali jejich další meziměsíční pokles (konkrétně -1,2 % m/m). Mírně vyšší ve srovnání s naší prognózou byly i regulované ceny, které oproti dubnu vzrostly v průměru o 0,3 %, zatímco my jsme počítali s jejich meziměsíční stagnací. Překvapující je zejména pokračující růst cen energií, které byly v květnu meziměsíčně vyšší v průměru o 0,3 % (stejným tempem rostly také v dubnu). Jak tuzemské ceny potravin, tak i energií zatím stále nereagují na nižší ceny komodit na světových trzích. Výjimkou jsou ceny pohonných hmot, ty v souladu s naší prognózou v květnu meziměsíčně klesly o 3,8 %. V souhrnu se spotřebitelské ceny v květnu zvýšily o 0,3 % m/m, zatímco v dubnu klesly o 0,2 %.
V květnu pravděpodobně došlo k dalšímu zmírnění jádrové inflace, a to jak v meziměsíčním tak i meziročním vyjádření. Podle našeho předběžného odhadu meziměsíční jádrová inflace setrvala poblíž dubnových 0,2 %, což by v sezonně očištěném vyjádření znamenalo její další zmírnění. V meziročním srovnání tak jádrová inflace pravděpodobně klesla pod 9 %. Lze předpokládat, že zásadní vliv v tomto ohledu měla nadále silně utlumená tuzemská poptávka, která již prodejcům nedovoluje zvyšovat ceny rychlým tempem.
Meziroční inflace bude vlivem vyšší statistické základny klesat i v dalších měsících. Kolem poloviny letošního roku se zřejmě dostane pod 10 % y/y. Ve druhém pololetí by však tempo tohoto poklesu mělo zpomalit. Za celý letošní rok očekáváme průměrnou inflaci ve výši zhruba 11 %. K významnějšímu zlomu ve vývoji spotřebitelských cen by podle nás mělo dojít začátkem příštího roku, kdy očekáváme výrazné zlevnění cen energií pro konečné spotřebitele. V důsledku toho by inflace v příštím roce měla klesnout na průměrná 2 %.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Okomentovat na facebooku
Více zpráv k tématu Inflace
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?