Lesnictví v Libereckém kraji v roce 2022 - těžba dřeva se meziročně snížila o 25,5 % na 951,1 tis. m3 dřeva bez kůry
Těžba dřeva v Libereckém kraji se meziročně snížila o 25,5 % na 951,1 tis. m3 dřeva bez kůry, přičemž zpracovaná nahodilá těžba představovala 75,4 %. Většina vytěženého dřeva pocházela z jehličnatých stromů, při zalesňování naopak převažovaly listnaté dřeviny.
Podle údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního se lesní pozemky v Libereckém kraji v roce 2022 rozkládaly na rozloze 141 462 ha (tj. 5,3 % republikového celku 2 680,4 tis. ha). Převážnou většinu lesní plochy představovala půda porostní (96,7 %).
V uplynulém roce bylo v Libereckém kraji zalesněno (tzn. uměle obnoveno) 1 094 ha, tj. o 196 ha (21,8 %) více než v předchozím roce. Podíl našeho kraje na 39 970 zalesněných ha v celé České republice ve výši 2,7 % byl 2. nejnižší mezi kraji. Největší plocha lesů tímto procesem prošla v Kraji Vysočina (9 153 ha, tj. 22,9% podíl na celorepublikovém úhrnu).
Stejně jako v roce 2021 byly při zalesňování v Libereckém kraji více použity listnaté dřeviny (633 ha, tj. 57,8 % zalesněné plochy), mezi kterými převažoval buk (353 ha, 55,9 % plochy zalesněné listnatými dřevinami) a dub (188 ha, 29,7 %). U jehličnatých dřevin, kterými bylo osázeno 462 ha (42,2 % celkové zalesněné plochy) plochy převažoval smrk (187 ha, tj. na 40,4 % plochy zalesněné jehličnany). Druhým v pořadí byla borovice (169 ha, tj. 36,7 % plochy osázené jehličnany). Samovolně (tedy přirozenou obnovou) došlo k zalesnění 325 ha, tj. meziročně méně o 52 ha (-16,1 %).
Listnaté dřeviny při zalesňování převažovaly také v dalších 7 krajích – nejvíce v Moravskoslezském (62,9 % na celkové zalesněné ploše v kraji). Následovaly kraje Jihomoravský (61,2 %), Ústecký (58,4 %), Olomoucký (57,0 %), Zlínský (54,9 %), Pardubický (51,5 %) a Středočeský včetně hlavního města Prahy (50,1 %). V ostatních 5 krajích při výsadbě převážily jehličnany, podíl se pohyboval v intervalu od 53,9 % v Kraji Vysočina do 63,4 % v Jihočeském kraji. Největší rozlohu přirozenou cestou obnoveného lesa vykázal Olomoucký kraj – 1 366 ha představovalo 13,5 % z 10 088 ha lesů přirozeně obnovených v České republice.
V roce 2022 bylo v Libereckém kraji vytěženo 951,1 tis. m3 dřeva bez kůry, což bylo o 325,3 tis. m3 (25,5 %) méně než v roce 2021. Jehličnanů bylo vytěženo 881,6 tis. m3 (tj. 92,7 % celkové těžby) a oproti roku 2021 se jejich produkce snížila o 347,5 tis. m3 (-28,3 %). Ve struktuře zásadně převažoval smrk (77,3 % na celkovém objemu vytěžených jehličnanů), s velkým odstupem následovala borovice (20,4 %). Těžba listnatých dřevin v objemu 69,5 tis. m3 a s meziročním nárůstem o 47,1 % se orientovala nejvíce na buk (30,7 % těžby listnatých dřevin). Nahodilou těžbou bylo zpracováno 717,2 tis. m3 dřeva bez kůry, tj. 75,4 % z celkové těžby. Více než 64 % této těžby připadlo na nutnou těžbu z hmyzové kalamity, 26,3 % bylo vytěženo z důvodu živelních příčin.
V celé České republice se v roce 2022 vytěžilo 25 110,2 tis. m3 dřeva bez kůry, největším producentem dřeva byl jako obvykle Kraj Vysočina s těžbou 5 336,7 tis. m3 dřeva (21,3 % republikového úhrnu). Podíl Libereckého kraje byl nejnižší (3,8 %). Podíl nahodilé těžby se pohyboval od 54,9 % ve Zlínském kraji do 93,8 % v Kraji Vysočina. Liberecký kraj obsadil v pomyslném mezikrajském žebříčku 8. nejvyšší příčku.
Prořezávky (výchovné zásahy v mladých porostech, jejichž účelem je zejména snížení hustoty porostu a úprava zdravotního i jakostního stavu porostu) byly v Libereckém kraji v průběhu roku 2022 provedeny na 2 072 ha, tj. o 409 ha a 24,6 % více než v roce 2021. Probírky (tzn. úmyslné zásahy v předmýtních porostech sloužící k usměrnění vlastností porostu po stránce produkční, zajištění odolnosti a stability porostu) byly realizovány na 2 013 ha lesní půdy (meziročně o 711 ha a 54,6 % více). Množství dřeva získané z těchto zásahů dosáhlo 99 914 m3 bez kůry (meziročně o 49 354 m3 bez kůry a +97,6 % více).
Chemicky nebo biologicky bylo v Libereckém kraji ošetřeno 256 ha lesní půdy (meziročně více o 82 ha a 47,3 %), což je absolutně nejméně ze všech krajů. Podíl našeho kraje na celkové ošetřené ploše v České republice dosáhl 0,4 %. Škody, které byly způsobeny zvěří, byly ohodnoceny na částku 252 tis. Kč, tj. 0,5 % republikové hodnoty 54 302 tis. Kč a nejnižší hodnota v rámci mezikrajského srovnání. Nejvyšší škody vykázal Jihočeský kraj (16 396 tis. Kč, tj. 30,2 % republikového úhrnu).
Více informací naleznete v publikaci Lesnictví – 2022
Přílohy
-
Lesnictví v Libereckém kraji v roce 2022 (celá aktualita v pdf)
- Tabulky
-
Vybrané údaje za Liberecký kraj
- Grafy
-
Zalesňování a přirozená obnova lesa v Libereckém kraji
-
Těžba dřeva celkem a zpracovaná nahodilá těžba v Libereckém kraji
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Výpočet čisté mzdy v roce 2021 i v předchozích letech, změny v roce 2021
- Kalkulačka DPH - výpočet DPH pro rok 2019 i pro roky 1993-2018
- Dohoda o provedení práce 2022
- Platové tabulky pracovníků v sociálních službách 2022
- Dohoda o pracovní činnosti 2022
- Odměna pěstouna 2022 - kalkulačka
- Příspěvek při pěstounské péči 2022 - kalkulačka
- Alimenty kalkulačka 2022 - výživné na dítě
- Zvýšení platů 2022
- Důchod OSVČ 2022 - kalkulačka
- Důchod OSVČ a zaměstnance - srovnání 2022
- Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2020, Míra nezaměstnanosti v %
Prezentace
22.11.2024 Výsledková sezóna: Obhájila Nvidia svou…
18.11.2024 Nejlepší telefon za 2 990 Kč. Motorola má hit…
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Dvojnásobný růst prodeje bytů oproti loňsku: Co to znamená pro ceny?
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jak trh reagoval na volby v USA? Historická maxima, ale i prudké propady
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?