Evropská komise vyzývá k posílení námořních operací v rámci celého evropského bloku

Sedmadvacítka členských států EU dohromady spravuje největší námořní zakázanou zónu na světě, avšak v poslední době čelí tato zóna řadě hrozeb.Evropská komise proto vyzvala k tomu, aby byla co nejdříve zintenzivněna celoevropská námořní cvičení za účasti vojenských a civilních subjektů, a to zejména z důvodu zvýšeného ohrožení kritické infrastruktury v námořní oblasti.

V únoru 2022, ještě před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, vzbuzovaly manévry ruských lodí obavy v Irsku. Tamější vláda se totiž obávala o bezpečnost podmořských kabelů, které jsou bezpečnostním rizikem pro vládu v Dublinu. Po začátku invaze se tyto incidenty v evropském námořním prostoru pouze stupňovaly. V listopadu téhož roku došlo k výbuchu plynovodu Nord Stream, při kterém došlo k poškození potrubí a úniku plynu na několika místech. Následné vyšetřování, které vedlo Dánsko a Švédsko s podporou dalších států prokázalo, že výbuchy způsobila masivní exploze. Letos v březnu rovněž několik evropských vlád odhalilo podezřelé špionážní akce ruských plavidel v Severním moři. Tyto aféry tak donutily evropské lídry konkrétně jednat. Na zahájení Evropského námořního dne 24. května 2023 ve francouzském Brestu evropský komisař pro životní prostředí, oceány a rybolov Virginijus Sinkevičius uvedl, že se připravuje nový akční plán v rámci strategie EU pro ochranu námořní oblasti.

„Rizika jsou velmi reálná, protože jsme viděli, co se stalo s infrastrukturou Nord Stream, a stále probíhá vyšetřování, které přináší další a další podrobnosti, takže si myslím, že musíme být realističtí, pokud jde o současnou geopolitickou situaci, ve které se nyní nacházíme, a musíme přijmout všechna možná opatření. A z tohoto důvodu jsme do naší aktualizované námořní strategie EU zahrnuli velmi důležitou část ochrany a monitorování našich klíčových infrastruktur, zejména s vědomím, že hrají klíčovou roli v naší energetické nezávislosti a strategické autonomii.„

Virginijus Sinkevičius, evropský komisař pro životní prostředí, oceány a rybolov

Mezi infrastrukturu považovanou za kritickou patří také větrné elektrárny na moři, podmořské komunikační kabely a potrubí. Evropská agentura pro námořní bezpečnost se sídlem v Lisabonu se rovněž připravuje na koordinaci a pomoc členským státům při zvyšování jejich pohotovosti. Modernizovaná digitální platforma bude spuštěna v lednu 2024 pod názvem Common Information Sharing Environment (CISE).

Vnitrostátní orgány, které provádí mnoho různých úkolů operativního dohledu, mají z napojení na CISE přímý prospěch, a to v různých odvětvích, jako je bezpečnost a zabezpečení námořní dopravy, kontrola rybolovu, připravenost na znečištění moří a reakce na ně, ochrana mořského prostředí, cla, hraniční kontroly či obecné prosazování práva a obrana. Celkově CISE umožňuje efektivní pochopení všech činností prováděných na moři, které by mohly mít dopad na bezpečnost, ochranu, hospodářství nebo životní prostředí EU a jejích členských zemí. Vývoj CISE byl zahájen v roce 2009 a od té doby byl zdokonalován a rozvíjen. Od roku 2019 se CISE nachází v přechodné fázi, která má připravit půdu pro dosažení jeho operačního statusu. Tuto fázi řídí Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA), zapojuje se do ní většina členských zemí a agentur EU a využívá technologickou a vědeckou podporu JRC. Komise celý proces řídí a monitoruje a podporuje účast všech členských států.

„CISE můžeme využívat jako platformu pro vzájemné informování, také ji můžeme využívat pro včasné varování a pro výstrahy. Vytvoří se tak jedinečné kombinační spojení mezi všemi orgány v Evropě, které pracují v oblasti námořního dohledu.“

Uvedl k tomu pro Euronews Leendert Bal, vedoucí oddělení pro bezpečnost, ochranu a dohled v Evropské agentuře pro námořní bezpečnost.

Autor: Antonín Nenutil, Euroskop.cz

Foto: Unsplash