Další výrazné zhoršení rozpočtu a implikace pro ČNB - Jan Bureš

Schodek státního rozpočtu se v květnu dál výrazně prohloubil, a to na 271, 4 mld. Korun. I když je květen tradičně “slabým” měsícem a tradičně dochází k výraznějšímu zhoršení státního hospodaření, dnešní čísla opět překvapila spíše negativně. Prohlubování deficitu v druhé polovině roku se kvůli řadě důvodů může zpomalit (např. mimořádná dividenda od ČEZ), i tak se však celkový deficit v tomto roce pravděpodobně přiblíží 400 miliardám korun (versus náš současný odhad 360 mld. CZK a původně plánovanému deficitu 295 mld. CZK).

Problém je v tuto chvíli na jedné straně v rychlejším než očekávaném růstu některých výdajů - zejména sociální výdaje (jako například neinvestiční transfery podnikům a domácnostem, které jsou již v květnu na 75% plánovaných celoročních výdajů). Na druhé straně se ovšem pomaleji plní některé příjmy - například DPH přes rychlý nominální růst hospodářství roste meziročně pouze o 7,5% (pravděpodobně kvůli zvýšení limitu pro registraci k dani) a inkaso spotřebních daní je o více než 7% nižší (kvůli nižšímu výběru daní z nafty a tradičních tabákových výrobků).



Horší než očekávané hospodaření státu v letošním roce je sice z pohledu poslední prognózy ČNB lehce pro-inflační zprávou (poslední prognóza předpokládá deficit stejný jako schválený rozpočet) - jedná se však z pohledu inflačních rizik spíše o “staré číslo”. Věříme, že centrální banka bude více vpřed-hledící a bude se spíše orientovat na snahu vlády konsolidovat v následujících dvou letech veřejné finance. V tomto ohledu je třeba si uvědomit, že na inflaci nepůsobí samotná úroveň vládního deficitu, ale podobně jako například u kurzu koruny, spíše jeho očekávaná změna - a směrem k roku 2024 a 2025 bude bankovní rada s vysokou pravděpodobností očekávat snížení deficitu veřejných financí - tedy “proti-inflační” působení vlády.