Průmyslníci napříč ekonomikami zůstávají pesimističtí (Ranní zpráva z finančního trhu)

Regionální, evropský i americký PMI ze zpracovatelského průmyslu za květen potvrdí útlum aktivity v tomto sektoru. Hlavním viníkem jsou slabé objednávky. Inflace v eurozóně z meziročního pohledu míří ostře dolů, nikoliv ale v případě jádrové inflace. Nezaměstnanost v eurozóně zůstává nízká. Robustní trh práce přetrvává i v USA, kde tempo tvorby nových pracovních míst sice slábne, jednotkové mzdové náklady však stále rostou svižným tempem.

Inflace v eurozóně padá, ale ne v jádrové složce

Inflace v eurozóně vykáže za květen další výrazný pokles meziroční dynamiky, z dubnových 7 % se podle nás dostane za květen na 6 %. Důvodem je zejména výrazný pokles cen pohonných hmot, který byl během května zaznamenán. Směrem dolů šly i další energetické komodity jako plyn či elektřina. Dezinflační trend by měl být patrný i na potravinách. U jádrové inflace ale bude snížení marginální (z 5,6 % y/y v dubnu na květnových 5,5 %, nicméně s nemalou šancí na 5,4 %). Poptávkové tlaky v eurozóně zůstávají patrné, až do září podle nás zůstane jádrová inflace nad 5 %, ke konci roku klesne ke 4 %. Rizikem při vyšším mzdovém vývoji je ale pomalejší dezinflační trend.

Nálada průmyslníků v eurozóně i USA zůstává nízká, jak potvrdí květnové PMI průmyslové aktivity (z eurozóny to již budou finální čísla po dříve zveřejněných předběžných odhadech). Hlavním důvodem jsou slabé objednávky, respektive exportní objednávky. Částečně stále ještě funguje efekt zkracování dodávek jako důsledek vyřešení potíží v globálních výrobních řetězcích. Zejména v souvislosti s klesajícími cenami energetických komodit předpokládáme, že se aktivita v průmyslovém sektoru bude v dalších měsících zlepšovat.

Celkově vnímáme naše předpoklady ohledně dnes zveřejňovaných dat jako nahrávající dolaru, což by příliš nemělo svědčit ani středoevropským měnám. I z regionu se dočkáme nepříznivých PMI květnové průmyslové aktivity. V případě Česka se obáváme, že PMI pravděpodobně ukáže, že podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se dále zhoršily. Indikátor tak podle našeho odhadu poklesne ze 42,8 bodu na 41,2 bodu; trh čeká o něco lepší výsledek. Květnový státní rozpočet může být indikátorem toho, jak nakonec letošní hospodaření vlády dopadne.

Koruna nejslabší za poslední týden a půl

Včera zveřejněná národní inflační data za květen za velké země eurozóny překvapila nižšími než očekávanými čísly. Platí to zejména pro Francii a Německo (i úterní statistiky ze Španělska), u Itálie tomu bylo naopak. Každopádně publikovaná data vytváří riziko pro dnešní celoeurozónová čísla. Rychlejší dezinflace samozřejmě znamená nižší tlaky na růst úrokových sazeb. To se pak podepsalo na včerejším poklesu eura a posílení amerického dolaru, kde se kurz dostal k 1,064 USD/EUR. V závěru americké seance zeleným bankovkám pomohl silný indikátor z trhu práce JOLTS.

Sílící dolar na globálním trhu se podepsal i na včerejším oslabování středoevropských měn. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna ruku v ruce mírně oslabovaly, což mohla kromě vlivu globálního sentimentu podpořit i zveřejněná nižší než očekávaná květnová inflace v Polsku. Kurz české měny vůči euru se vyšplhal na 23,76 CZK/EUR. Takto slabá byla koruna proti společné evropské měně naposledy na počátku minulého týdne.